EU je ve skluzu se schvalováním rozpočtu. Průtahy pocítí příjemci dotací, varují čeští europoslanci | info.cz

Články odjinud

EU je ve skluzu se schvalováním rozpočtu. Průtahy pocítí příjemci dotací, varují čeští europoslanci

Přijímání víceletého rozpočtu, kterým se EU bude řídit po roce 2020, má zpoždění. Původní představa, že touto dobou už instituce budou mít v rukou téměř finální návrh a brzy jej budou schvalovat, vzal za své a nejoptimističtější odhady mluví o konci letošního roku. V každém případě o sedmiletém rozpočtu EU už nebude rozhodovat stávající Evropská komise a ani Evropský parlament, jehož složení se po květnových volbách zřejmě zásadně promění. Pokud se zpoždění ještě více protáhne, v konečném důsledku to odnesou příjemci dotací. Na diskusi v Evropském parlamentu s novináři na to upozornili čeští europoslanci.

„Stoprocentně se to nestihne,“ odpověděl na dotaz redakce, zda současný Evropský parlament a Evropská komise dokáží schválit víceletý rozpočet EU pro období 2021-2027 do konce svých mandátů, český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP). Na jaře letošního roku totiž po celé Evropě proběhnou volby do Evropského parlamentu a následně se bude sestavovat i nová Evropská komise.

Schvalovací proces rozpočtu tak nabral zpoždění. Původní odhady Komise, které INFO.CZ v rozhovoru potvrdila i česká eurokomisařka Věra Jourová, totiž hovořily o tom, že touto dobou už budou instituce ve finále.

„Rakouské předsednictví mělo dotáhnout klíčové jednání v polovině prosince loňského roku, ale to se nestalo. Původní plán, tedy že letos v únoru nebo nejpozději v březnu budeme na plenárním zasedání ve Štrasburku schvalovat finální verzi, padl,“ pokračoval Zdechovský na diskusi s novináři.

Podle europoslance se konečnou verzi rozpočtu EU nepovede odklepnout ani za dalšího předsednictví, které v červnu od Rumunska převezme Finsko. Europoslanec odhaduje, že hotový rozpočet by mohl být připravený nejdříve v prosinci 2019.

Prosinec je optimistický

Prezidenti a premiéři zemí EU na prosincovém summitu o víceletém rozpočtu EU jednali a shodli se na tom, že by rádi viděli dohodu už na podzim. Byl to první oficiální signál, že ambiciózní plány Evropské komise mít dohodu ještě před volbami do Evropskému parlamentu vzaly za své.

Evropská komise představila dlouhodobý rozpočet se závazky ve výši 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč), což odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství, v květnu loňského roku. Rozpočet má být odpovědí na nové úkoly - ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku. Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU Komise také navrhla omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti. Jde o fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země, kterým se podobné snížení nelíbí.

To, že by se finální dohody o rozpočtu EU podařilo dosáhnout letos v prosinci, je ale podle další české europoslankyně Martina Dlabajové (ALDE) nepravděpodobné. „Odhady, že by se to mohlo povést v prosinci, jsou podle mne příliš optimistické,“ uvedla na zmiňované diskusi.

Upozornila však zároveň, že zpoždění v případě jednání o rozpočtu EU nejsou žádnou výjimkou. Naopak. „Je to problém, který se objevuje před každým startem nového rozpočtového období,“ uvedla europoslankyně. „Vše se dělá na poslední chvíli. Způsobuje to však velké problémy členským státům včetně ČR, které musí vyčkávat a pak se rychle připravit,“ dodala.

Podobné problémy se objevily i v případě stávajícího rozpočtového období, které začalo v roce 2014 a končí příští rok. Zpoždění v jednání způsobilo, že členské státy, konkrétně příjemci dotací z unijních fondů, mohli reálně začít využívat prostředky EU na své projekty až později.

„Myslím si, že stávající Evropský parlament udělá vše, aby stihl schválit aspoň dílčí kusy rozpočtu. Ale celkově to vidím také černě. Je to velký problém pro země, které mají velkou obálku, protože tam vše půjde mnohem pomaleji, a to může být průšvih,“ myslí si český europoslanec Luděk Niedermayer (EPP). 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud