Články odjinud

EU potopila brexitový návrh Mayové. Přišla o auru nepostradatelné, lepší plán ale není, říká expert

EU potopila brexitový návrh Mayové. Přišla o auru nepostradatelné, lepší plán ale není, říká expert

Takový scénář britská premiérka Theresa Mayová nečekala, o to je ale její rozhořčení silnější. Její takzvaný plán z Chequers ohledně nastavení postbrexitových obchodních vztahů mezi Londýnem a EU, pro který Mayová už tři měsíce shání podporu, byl evropskými lídry ve čtvrtek v Salcburku doslova rozcupován. Zatímco britská média píší o jejím hlubokém ponížení, premiérka si láme hlavu, co dál, a její už tak křehká pozice v čele Konzervativců i celé vlády se znovu otřásá. „Mayová se svým způsobem udržela v čele Konzervativní strany zdáním, že ona má plán, který bude Evropskou unií nakonec akceptovaný, protože je v kontaktu s evropskými státníky a má to předjednané. To jí dávalo jakousi auru nepostradatelnosti. Ale to, co se stalo v Salcburku, ji tuto gloriolu hrozně pošramotilo, až téměř vymazalo,“ říká pro INFO.CZ expert Kryštof Kruliš.

Mayová doufala, že její plán evropští lídři na neformálním summitu v Salcburku podpoří. Namísto toho ji ale čekala ledová sprcha – zatímco předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že takzvaný plán z Chequers „nebude fungovat“, francouzský prezident Emmanuel Macron ho označil za „nepřijatelný“. Rozčilená Mayová pak postoje evropských lídrů označila za „vyjednávací taktiku“, která ji má hodit přes palubu.

Shození plánu Mayové považuje za nečekané i expert na vztahy Evropské unie s anglofonními zeměmi Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Vrací se přitom do doby, kdy se o plánu začalo jednat – tedy na začátek letošního léta. Mayová se tehdy sešla s ministry v sídle premiérů v Chequers, kde je „dotlačila“ k tomu, že její návrh je pro Británii jediná možná varianta, jak zachovat úzké obchodní vazby s Evropskou unií a nebýt přitom součástí celní unie. Premiérka tak navrhla zachovat zónu volného obchodu s EU, avšak jen pro průmyslové a zemědělské výrobky.

„V době, kdy se připravoval Chequers plán, se kterým Mayová do jednání v posledních měsících šla a který nyní Evropská unie v Salcburku potopila, britská média spekulovala o tom, že plán Mayové musí mít takovou podobu, protože už to tak je předjednáno s Berlínem a Paříží. Mayová tedy sice připustila diskusi, ale ne zásadnější změny tohoto plánu, který pak také vláda přijala. Během tří měsíců, kdy se o tom jednalo, unijní vyjednavač Michel Barnier sice pozvolna avizoval, že mu to přijde nerealizovatelné. Pořád se však mluvilo o tom, že to je varianta, která je už skrze diplomatické kanály dojednaná s evropskými státníky,“ popisuje Kruliš pro INFO.CZ.

Salcburk však tento týden ukázal, že to tak úplně není. Mayová navíc pro svůj plán neměla plnou podporu vlastní Konzervativní strany, ani parlamentu. „Čekalo se tedy, že až se uskuteční summit evropských lídrů, kde se britské diplomacii podaří dostat některé státníky EU na svou stranu a lídři se shodnou, že je třeba udělat nějaké ústupky, změnit vyjednávací mandát Barnierovi a podaří se najít cestu, jak plán protlačit. To, co se stalo v Salcburku, však ukázalo, že Barnier po celou dobu skutečně tlumočil pozici hlav států. Nikdo z evropských lídrů změnu mandátu Barniera nenavrhnul – naopak se tam projevila ostrá rétorika, podle které je její plán nerealizovatelný,“ dodává expert.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Evropská unie totiž po celou dobu Mayové vyčítá to, že si ze čtyř svobod volného trhu vybrala jen jednu – a to zboží – a volný pohyb služeb, kapitálu a lidí nechala mimo. Podle evropských lídrů jsou totiž tyto čtyři svobody nedělitelné. Mayová dlouho doufala, že se jí podaří unijní lídry přesvědčit, a v létě proto sama vyrazila na turné po Evropě, v rámci kterého se setkávala s evropskými státníky, aby je dostala na svou stranu. V ohrožení je totiž i její pozice doma – na začátek října je naplánován kongres Konzervativní strany, pro který Mayová potřebuje posílit vlastní pozici.

Dnes je však jasné, že se evropská sedmadvacítka přesvědčit nenechala. „Došlo k pravému opaku – její plán byl rozcupovaný nejen na britské politické scéně, ale i na úrovni Evropské unie,“ říká odborník AMO s tím, že Mayová čekala podporu Evropy v Salcburku marně. Podle Kruliše je otázkou, zda Mayová příslib evropských lídrů ohledně podpory jejího plánu před jednáním v Chequers vůbec měla.

„Je možné, že Mayová ten plán vlastně nikdy předjednaný neměla a jen blufovala, aby ho prosadila v rámci své vlády. Další varianta je, že státníci EU z nějakého důvodu změnili názor, anebo dospěli k tomu, že dnes ještě není na podporu plánu čas, protože mohou Británii donutit ještě k větším ústupkům – dostanou ji do pozice, kdy s ní bude jednodušší jednat a rozlousknou tak některé sporné body víc v evropský prospěch,“ uvažuje Kruliš nad tím, co se v Salcburku vlastně odehrálo.

Macron a Tusk – gangsteři unie?

Kvůli – pro Londýn – nečekanému obratu evropských státníků je nyní Británie na nohou. Slov Donalda Tuska a Emmanuela Macrona, podle kterých je plán Mayové nepřijatelný, se okamžitě chytila britská média. Dnešní The Guardian nebo Times píší o ponížení Mayové a bulvární deník The Sun jde ještě dál – na titulní straně označuje Macrona s Tuskem dokonce za „evropské gangstery, kteří napadli Mayovou ze zálohy“ a píše o „špinavých krysách Evropské unie“.

Britská premiérka však musí co nejrychleji vymyslet, co dál. Na dohodu s Evropskou unií totiž nezbývá mnoho času – prezidenti a premiéři se v Salcburku shodli, že rozhovory musí v průběhu října výrazně pokročit, aby bylo možné dohodu uzavřít nejpozději na mimořádném summitu v listopadu. V opačném případě hrozí, že Británie opustí unii bez dohody, což si ani jedna ze stran nepřeje. Unie tak po Londýnu požaduje, aby byl plán, zejména co se týče otázky irské hranice, přepracován.

Obě strany se totiž snaží zabránit vzniku standardní, pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Není však jasné, jak přesně to udělat za situace, kdy Británie hodlá vystoupit z unijního jednotného trhu a zároveň trvá na vlastní celní a obchodní politice. Brusel proto navrhuje jakousi pojistku pro případ, že Mayová s ničím jiným nepřijde – to by však v podstatě znamenalo, že by Severní Irsko na rozdíl od zbytku Británie zůstalo členem jednotného evropského trhu, což Londýn odmítá.

Podle Kruliše tak Mayová může vymyslet „lepší“ návrh jen stěží. „Plán z Chequers má spoustu podbodů, kde vznikají třecí plochy, ale co se týče celkového celního aranžmá, je to koncipováno tak, aby se otázka irské hranice vyřešila komplexně. A Evropská unie ani Británie zatím jiné řešení, než je Chequers plán, nenašla,“ vysvětluje odborník. Přesto plán v Británii velkou podporu nemá. Každá ze stran – ať už podporovatelé tvrdého, nebo měkkého brexitu – totiž premiérčin návrh kritizuje ze zcela odlišných důvodů.

„Nechtějí to lidi, kteří jsou pro tvrdý brexit, protože v tom vidí až koloniální závislost na regulatorní úpravě EU, kterou budou Britové automaticky přebírat, aniž by do ní mohli mluvit. Výhrady však mají i zastánci měkkého brexitu a například Labour party chce zůstat v celní unii. Každému se tedy něco nelíbí, ale nikdo nemá jasnou představu, jak to udělat jinak,“ říká Kruliš s tím, že i návrh labouristů by se dostal pod palbu kritických připomínek ze strany Barniera, protože ani ten není ideálním řešením irské otázky.

„Všechny plány, které se v Británii objevují, jsou spíš polovičatá přání a nic není tak komplexního jako plán z Chequers. A ani to nevypadá tak, že by v dohledné době někdo přišel s alternativou, jak brexit provést. Mayová je tedy v komplikované situaci. Už loňský sjezd Konzervativní strany pro ni byl fiasko – Mayová po většinu doby nemohla kvůli problémům s hlasivkami mluvit, až s ní člověk musel soucítit. To ale bylo ještě v době, kdy ji chtěli podržet. Nyní se čeká, že kritika namířená proti Mayové bude obrovská a bude to mít mnohem těžší,“ popisuje zdánlivě bezvýchodnou situaci Kruliš.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITU

Rozhořčená Mayová

Během včerejšího jednání v Salcburku navíc někteří evropští politici včetně premiéra Andreje Babiše otevřeli otázku druhého referenda o brexitu – tomu se však Mayová brání zuby nehty. „Otázka druhého referenda zazněla na summitu v Salcburku jako přání maltského premiéra a později se k tomu přidal i Andrej Babiš, když řekl, že by bylo nejlepší, pokud by o brexitu, anebo o tom, co Británie s EU dojedná, Britové měli možnost nakonec hlasovat,“ říká odborník.

Právě výroky o druhém referendu Mayovou vytočily natolik, že se k nim dnes musela vyjádřit během tikové konference. Premiérka uvedla, že nedovolí, aby se její země rozpadla a ani to, aby nebyla respektována vůle lidu vyjádřená v referendu v roce 2016. „Nikdo nechce dobrou dohodu více než já, ale Evropské unii by mělo být jasné: Nezvrátím výsledek referenda, ani nerozdělím svou zemi,“ prohlásila dnes odpoledne. Podle Mayové zároveň není přijatelné, aby unie odmítala návrhy Británie, aniž by předkládala alternativy.

Přestože se Mayová zdála během dnešního projevu směřovanému unii tvrdá, je si dobře vědomá toho, že její čas na výsluní britské politiky je nyní v ohrožení. „Mayová se svým způsobem udržela v čele Konzervativní strany zdáním, že ona má plán, který bude Evropskou unií nakonec akceptovaný, protože je v kontaktu s evropskými státníky a má to předjednané. To jí dávalo jakousi auru nepostradatelnosti. Ale to, co se stalo v Salcburku, ji tuto gloriolu hrozně pošramotilo, až téměř vymazalo,“ míní Kruliš.

V evropských kuloárech se mezitím hovoří o tom, že tvrdý postoj evropských lídrů vůči Londýnu je možná plánovaná strategie. Na jaře totiž budou volby do Evropského parlamentu – a čím horší a složitější brexit pro Londýn bude, tím větší je šance, že před klíčovými volbami klesnou preference euroskeptickým populistům. To však Kruliš považuje za spekulaci.

„Pokud by to byla pravda, bylo by to podle mě bylo až moc morbidní. Chce se mi proto věřit tomu, že to tak není,“ říká s tím, že vyloučit to samozřejmě nelze. „Bylo by riskování vztahů s nanejvýš důležitou zemí – ať už z hlediska lidí, kteří v Británii žijí, nebo Britů, kteří žijí na kontinentu a kterým na vztazích mezi Londýnem a Bruselem skutečně záleží. Zahrávat si s tím jen kvůli politické kalkulaci před volbami do instituce, která má stále ještě omezenou roli, to by se mi zdálo nepřiměřené,“ uzavírá Kruliš.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud