Europoslanci chtějí zatočit s dvojí kvalitou potravin. Změnu v regálech zajistí zákon, slibují | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanci chtějí zatočit s dvojí kvalitou potravin. Změnu v regálech zajistí zákon, slibují

Europoslanci chtějí zatočit s dvojí kvalitou potravin. Změnu v regálech zajistí zákon, slibují

Stejné logo, stejný obal, ale pod ním naprosto odlišná kvalita výrobku v závislosti na tom, v jaké zemi EU zákazníci nakupují. To je realita, se kterou se v posledních měsících snaží intenzivněji bojovat unijní instituce. Podle Evropského parlamentu není jiné cesty, než podobné praktiky zkrátka zakázat evropskou legislativou. Jinak by šlo o klamání o spotřebitele, říkají.

„Dvojí kvalita lidem vadí a podrývá jejich důvěru ve férové fungování vnitřního trhu a v EU jako celek. Musíme skoncovat s dvojími standardy nejen u potravin, ale i drogistického či spotřebního zboží,“ říká česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která se problematikou dlouhodobě zabývá. Europoslanci ve výboru pro vnitřní trh (IMCO) podpořili koncem tohoto týdne její zprávu s několika opatřeními, která mají zabránit setrvalému klamání spotřebitelů v některých evropských zemích.

V první řadě je v materiálu obsažen požadavek na společný přístup k testování produktů, aby se zjistil skutečný rozsah problému. Dále je podle europoslanců potřeba, aby lépe spolupracovaly národní spotřebitelské organizace a dozorové orgány a také aby výrobci měli možnost použít na balení svých produktů logo, které by označovalo, že kvalita produktu je stejná ve všech zemích EU.

Evropská komise nedávno představila jednotnou metodiku pro porovnávání složení a vlastností potravin prodávaných v různých zemích EU v podobných obalech a přišla také s návrhem, aby došlo k legislativní změně směrnice o nekalých obchodních praktikách. To je podle Sehnalové a většiny jejích kolegů správné, ale zároveň je potřeba jít ještě dál a návrh, který nyní instituce EU projednávají, v řadě oblastí zpřesnit. „Pokud se značkový výrobek liší v závislosti na tom, kde si jej spotřebitel kupuje, a změna není na první pohled jasná, mělo by se nově jednat o nekalou praktiku tak, jak určuje evropská legislativa, včetně možnosti ji účinně postihovat dozorovými orgány,“ vysvětluje česká europoslankyně.

Výrobci často argumentují tím, že své výrobky přizpůsobují chutím, preferencím a peněženkám svých zákazníků v jednotlivých státech a zdůrazňují, že složení výrobků uvádějí na obalech. Rozdíly v chuti potravin mohou podle nich vznikat třeba proto, že místní továrna používá místní suroviny, případně jejich levnější varianty, pokud je v zemi menší kupní síla. To je sice v EU legální, problém ale může nastat v momentě, kdy lidé kupují méně kvalitní výrobky za stejně vysokou cenu a nevědí o tom.

Problematické jsou podle Sehnalové navíc i zmiňované místní chuťové preference spotřebitelů. „Jestliže chtějí výrobci své zboží z jakéhokoliv důvodu měnit a prodávat jej pod jednou značkou, spotřebitel musí o rozdílech v každém konkrétním případě vědět, aby nebyl klamán. Nemůžeme mávnout rukou nad nahrazováním hlavní suroviny lacinější variantou s tím, že si to zákazník vlastně přeje,“ upozorňuje. Poslankyně dodává, že jejím cílem není unifikace výrobků, ale to, aby měl spotřebitel základní právo na informace a možnost bránit se nekalému jednání.

Méně masa v rybích prstech, koncentrát místo džusu a málo křupavé sušenky

„Snad každý dnes už uznává, že se jedná o závažný problém, že je to problém jednotného trhu, nikoli pouze o záležitost pár zemí unie,“ říká k tomu další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která se na zprávě pracovala za frakci evropských liberálů (ALDE). Jak sama dodává, její postoj k problematice je jiný, než který zastává Evropská komise. „Lišíme se v pohledu na řešení. Osobně se přikláním k tomu, abychom hledali cesty nejmenšího odporu, které umožní co nejrychlejší kroky k nápravě. Chci změnu, kterou uvidíme v regálech obchodů co nejdříve.“

Řešení podle Charanzové spočívá ve využití stávající legislativy. „Nemyslím si, že by tvorba zcela nové robustní legislativy ke kýženému cíli vedla lépe. Na konkrétní výsledky bychom navíc museli čekat ne měsíce, ale jistě roky. Tato prodleva by řešení odsunula,“ řekla novinářům. „Vítám tedy návrh, který máme dnes na stole a který zavádí termín dvojí kvality do již existující legislativy. Myslím, že je nyní příhodná doba, kdy je zřejmý i tlak na samotné výrobce či dodavatele a věci se dávají do pohybu přirozenou cestou, výběrem a poptávkou spotřebitele,“ dodala.

O zprávě výboru IMCO se nyní bude hlasovat na plenárním zasedání ve Štrasburku, které bude v září. Materiál se odkazuje na řadu studií, které testovaly limonády, maso, rybí a mléčné výrobky, čaje i sladkosti v různých zemích EU. Ukázalo se například, že rybí prsty na Slovensku obsahovaly o 7 % méně rybího masa než ten samý výrobek v Rakousku. V Německu bylo v pomerančových nápojích 3 % pomerančového koncentrátu, zatímco v Česku a na Slovensku žádný. Dále se přišlo na to, že 71 z 96 maďarských produktů se lišilo od jejich italských a rakouských verzí. Kromě potravin se rozdíly objevily i v kosmetice, čisticích prostředcích a krmivech pro domácí mazlíčky.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.