Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanci zkritizovali návrh víceletého rozpočtu: Komisi vyčítají škrty v politice soudržnosti

O návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který na začátku května předložila Evropská komise (EK), dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku debatovali poslanci Evropského parlamentu. Zatímco komise, kterou zastupoval eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, trvá na závazcích zhruba 1,1 procenta hrubého národního důchodu (HND), europoslanci by chtěli, aby závazky dosáhly 1,3 procenta. Řada z nich kritizovala také plánované škrty v politice soudržnosti, ocenili ale snahu o propojení unijních fondů s dodržováním zásad právního státu.

Komisař Oettinger v úvodu rozpravy přiznal, že je mu jasné, že se návrhem rozpočtu nemůže zavděčit všem. Pro některé jsou podle něj škrty příliš malé, pro jiné zase příliš velké. Škrty v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky ale Oettinger označil za potřebné i spravedlivé. "Kohezní politika dokázala, že je úspěšná," řekl eurokomisař. Poukázal na některé země střední a východní Evropy, které podle něj díky kohezním fondům zvýšily svou konkurenceschopnost i hospodářský výkon, a v dalším období tak už podle něj nebudou potřebovat tolik peněz z kohezních fondů jako v minulosti.

Europoslance Oettinger vyzval, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie ukázali, že je EU akceschopná a přispěli k přijetí návrhu. Takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z EU, vnesl do plánování finančního rámce na roky 2021 až 2027 náročné úkoly.

Evropská komise 2. května navrhla na léta 2021 až 2027, tedy na období po brexitu, rozpočet 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v závazcích, což je asi 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Plán, který počítá s vyššími příspěvky 27 států, mírně ubírá ve strukturálních fondech a v zemědělské politice, přidává ale peníze do oblastí jako je bezpečnost, obrana či řešení migrační problematiky. Komise chce také možnost přístupu k evropským penězům spojit s kvalitou právního státu v přijímajících zemích.

Řada poslanců ale návrh komise dnes kritizovala. Zástupce nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany například trval na tom, aby se dál jednalo o parlamentním návrhu, který počítá se závazky 1,3 procenta HND. Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) kritizoval především podle něj nespravedlivé krácení kohezních fondů pro země východní části unie. Liberálové z frakce ALDE by rádi přidali peníze například na program Erasmus+, ale i na ochranu společné hranice EU.

Za milník dnes označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech bude Evropská komise podle Oettingera představovat postupně do 14. června. Dnes začne s nejvíce kritizovanou kapitolou kohezní politiky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1