Europoslanci zkritizovali návrh víceletého rozpočtu: Komisi vyčítají škrty v politice soudržnosti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanci zkritizovali návrh víceletého rozpočtu: Komisi vyčítají škrty v politice soudržnosti

O návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který na začátku května předložila Evropská komise (EK), dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku debatovali poslanci Evropského parlamentu. Zatímco komise, kterou zastupoval eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, trvá na závazcích zhruba 1,1 procenta hrubého národního důchodu (HND), europoslanci by chtěli, aby závazky dosáhly 1,3 procenta. Řada z nich kritizovala také plánované škrty v politice soudržnosti, ocenili ale snahu o propojení unijních fondů s dodržováním zásad právního státu.

Komisař Oettinger v úvodu rozpravy přiznal, že je mu jasné, že se návrhem rozpočtu nemůže zavděčit všem. Pro některé jsou podle něj škrty příliš malé, pro jiné zase příliš velké. Škrty v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky ale Oettinger označil za potřebné i spravedlivé. "Kohezní politika dokázala, že je úspěšná," řekl eurokomisař. Poukázal na některé země střední a východní Evropy, které podle něj díky kohezním fondům zvýšily svou konkurenceschopnost i hospodářský výkon, a v dalším období tak už podle něj nebudou potřebovat tolik peněz z kohezních fondů jako v minulosti.

Europoslance Oettinger vyzval, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie ukázali, že je EU akceschopná a přispěli k přijetí návrhu. Takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z EU, vnesl do plánování finančního rámce na roky 2021 až 2027 náročné úkoly.

Evropská komise 2. května navrhla na léta 2021 až 2027, tedy na období po brexitu, rozpočet 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v závazcích, což je asi 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Plán, který počítá s vyššími příspěvky 27 států, mírně ubírá ve strukturálních fondech a v zemědělské politice, přidává ale peníze do oblastí jako je bezpečnost, obrana či řešení migrační problematiky. Komise chce také možnost přístupu k evropským penězům spojit s kvalitou právního státu v přijímajících zemích.

Řada poslanců ale návrh komise dnes kritizovala. Zástupce nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany například trval na tom, aby se dál jednalo o parlamentním návrhu, který počítá se závazky 1,3 procenta HND. Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) kritizoval především podle něj nespravedlivé krácení kohezních fondů pro země východní části unie. Liberálové z frakce ALDE by rádi přidali peníze například na program Erasmus+, ale i na ochranu společné hranice EU.

Za milník dnes označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech bude Evropská komise podle Oettingera představovat postupně do 14. června. Dnes začne s nejvíce kritizovanou kapitolou kohezní politiky.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.