Nástup umělé inteligence může výrazně změnit náš svět. Zanikne spousta pracovních míst, vzniknou nová, změní se pravidla pro fungování strojů i člověka, objeví se zcela nové problémy. Reagovat na to se snaží i evropští politici. Ukazuje to i nedávno zveřejněná strategie Evropské komise i vyjádření eurokomisařů a europoslanců. Jenže evropští politici tápou v tom, co to je umělá inteligence a jaký bude její dopad na zaměstnanost.
V dokumentech Evropské unie se totiž za umělou inteligenci považuje kde co. S trochou přehánění jsou to i zařízení podobná osobnímu hlasovému asistentu v mobilu. Z toho pak ale plyne nepochopení toho, kdo vlastně kvůli nástupu umělé inteligence ztratí místo a proč. Například šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani nedávno v Bruselu mluvil o tom, že je potřeba, aby unie podpořila vzdělání těch, co ztratí zaměstnání – naučit je digitální dovednosti a také „kreativní myšlení“. Takhle myslet podle unijních politiků stroje nikdy nebudou.
Platí to ale jen v tom případě, že si pod umělou inteligencí představujeme vylepšení současných robotů a programů, jejich schopnosti poučit se a pružně reagovat. Takové stroje pak mohou nahradit například některé pracovníky v továrnách nebo řidiče taxíků a náklaďáků. Ti ztratí svá místa a například kursy digitálních dovedností se jim při hledání dalšího zaměstnání budou určitě hodit.
