Íránské ultimátum zahnalo Evropu do rohu, vojenský konflikt by nás bolel | info.cz

Články odjinud

Íránské ultimátum zahnalo Evropu do rohu, vojenský konflikt by nás bolel

Přesně rok poté, co Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa odstoupily od íránské jaderné dohody, Teherán zbývajícím signatářům – Británii, Francii, Německu, Číně a Rusku – oznámil, že zastavuje plnění „některých závazků“. Pokud se prý podmínky dohody nezmění, chce navíc posílit aktivity v obohacování uranu. Pozice Evropské unie, která je už tak ve složité situaci, kdy lavíruje mezi tlakem ze strany Íránu a USA, se tím opět komplikuje. A osmadvacítce nezbývá, než přihlížet.

Írán se svým posledním krokem snaží donutit státy, které se jaderné dohody stále drží, aby mu pomohly dostat se z hluboké recese, do níž jej nasměrovaly americké sankce. Pomoci chce s přístupem na mezinárodní trhy a s prodejem ropy.

„Oznámení Íránu, že přestane dohodu dodržovat, je adresované převážně evropským státům. Když Spojené státy vypověděly dohodu, Francie, Británie a Německo jako její signatáři přislíbily, že bude ekonomická spolupráce s Íránem navzdory americkým sankcím pokračovat. Ale to se příliš neděje, protože evropské firmy na americké sankce slyší a bojí se přijít o mezinárodní – potažmo americký – trh jenom proto, aby obchodovaly s Íránem, kde obchody nikdy nebyly zvlášť velké,“ vysvětluje situaci pro INFO.CZ odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová.

O tom, co Írán prohlášením sleduje, má jasno i jeden z Trumpových poradců Tim Morrison. Ten před novináři ve Washingtonu tento týden prohlásil, že oznámení „není nic jiného než vydírání Evropy“ a je podle něj čas zvýšit tlak na Írán – Teherán má „velmi brzy“ očekávat další vlnu sankcí.

Evropská unie zatím zachovává klid a vyzývá Teherán k dodržování dohody. „Oznámení Íránu nejsou porušením, nebo odstoupením od jaderné dohody. Budeme tedy i nadále dodržovat naše závazky, dokud to bude dělat i Írán,“ řekl pro Deutsche Welle pod podmínkou anonymity jeden z unijních představitelů. Právě Evropské unii se přitom už tak svízelná situace opět komplikuje.

„Evropská unie je ve složité situaci proto, že íránská jaderná dohoda byla do určité míry evropským dítětem. Mogheriniová (šéfka unijní diplomacie, pozn. redakce) se v tom velmi silně angažovala a de facto připravila půdu pro Spojené státy, aby dohoda mohla být podepsána. Prezentovalo se to tedy jako velký diplomatický úspěch Evropské unie, a to, že se dohoda postupně hroutí a Írán může situaci začít v rámci Blízkého východu eskalovat, je samozřejmě pro unii špatná zpráva a ukazuje to, že EU má sílu jen do určité míry,“ říká Kalhousová.

Evropská unie se podle Kalhousové ocitla mezi mlýnskými kameny, kdy je na ní vyvíjen tlak ze strany Spojených států a na druhé straně přichází reakce Íránu. „Evropané jsou bohužel opět v situaci, kdy budou moct situaci víceméně jen sledovat, protože hlavní linka povede mezi Washingtonem a Teheránem,“ míní odbornice na Blízký východ.

Výhledy dalšího vývoje americko-íránského sporu přitom nevypadají dobře, konflikt se začal znovu vyhrocovat už před Rúháního oznámením o zastavení plnění některých závazků plynoucích z jaderné dohody. Před měsícem zařadila americká vláda Íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací, na což Teherán reagoval tím, že za teroristickou organizaci označil americké ozbrojené síly. Tento týden navíc Spojené státy oznámily, že pošlou k Íránu letadlovou loď, aby byly schopné rychleji vojensky zareagovat. 

Na oznámení íránského prezidenta reagovali ve čtvrtek ministři zahraničí Francie, Německa a Británie, kteří ve společném prohlášení s Mogheriniovou jednání Teheránu odsoudili, ale zároveň dali najevo ochotu dohodu z roku 2015 dodržovat. „Odmítáme jakékoliv ultimátum a plnění dohody budeme posuzovat na základě toho, jak Írán bude dodržovat JCPoA (jadernou dohodu) a NPT (Smlouvu o nešíření jaderných zbraní),“ stojí v prohlášení.

Podle Kalhousové přitom evropské země budou v příštích dnech jistě nervózní, protože budou muset na případné další kroky Íránu nějakým způsobem reagovat. „Pokud by  Írán přestal plnit určité body té dohody, dá se očekávat, že evropské země mohou zavést vlastní sankce proti Íránu a tím by mohla celá situace dál eskalovat,“ varuje analytička. Takové napětí, jaké lze v posledních měsících sledovat mezi Spojenými státy a Íránem, však v případě Evropské unie čekat nelze. „A to především proto, že Evropská unie není na Blízkém východě příliš vojensky angažovaná. Jsou tam samozřejmě jednotlivé státy, ale to gró vojenské přítomnosti nesou Spojené státy,“ dodává.

Podle Kalhousové se však dá předpokládat, že Spojené státy budou sankce proti Íránu znovu přitvrzovat, což může napětí opět zvýšit. „Je proto možné, že dojde k útoku přímo íránských nebo s Íránem spojených organizací proti americkým vojákům na Blízkém východě, což by mohlo přerůst dokonce ve vojenský konflikt. To by se Evropy samozřejmě týkalo, protože Blízký východ je pro unii kvůli ropě důležitý,“ říká Kalhousová, podle které však budou dopady na Evropu hlavně ekonomického než vojenského rázu.

Hormuzský průliv

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud