Italská ekonomika téměř stagnuje. Lze očekávat další bitvu Říma a Bruselu o rozpočet? | info.cz

Články odjinud

Italská ekonomika téměř stagnuje. Lze očekávat další bitvu Říma a Bruselu o rozpočet?

Bitva o italský rozpočet na rok 2019, kterou se zástupci Evropské komise loni sváděla vláda složená z Hnutí pěti hvězd a Ligy Mattea Salviniho, plnila v druhé polovině loňského roku titulní strany evropských médií. Spor se sice podařilo ukončit dohodou, jak se ale zdá, souboj Říma s Bruselem tím neskončil. Itálie má totiž opět problémy. Podle vládních zdrojů bude muset výrazně snížit odhad ekonomického růstu a tím pádem i zvýšit rozpočtový deficit, na kterém se s Bruselem už tak sotva shodla.

Jak včera informovala agentura Bloomberg, populistická vláda v Římě hodlá snížit odhad letošního růstu italské ekonomiky na pouhých 0,1 procenta. Dosavadní prognózy přitom hovořily o jednom procentu. Bloombergu to sdělily zdroje obeznámené s návrhem nového hospodářského výhledu, který by měla vláda euroskeptického Hnutí pěti hvězd a Ligy schválit příští středu. Zpráva o ne zrovna pozitivním výhledu třetí největší ekonomiky eurozóny se okamžitě promítla do poklesu italských akcií i kurzu eura. Nedá se ale říct, že by pro ekonomy byla překvapením.

„Je to zpráva, která se tak trochu očekávala. Čísla o stavu italské ekonomiky, která v poslední době přicházela, nebyla nejlepší – hodně špatná data přicházela hlavně ke konci loňska a na začátku roku nového,“ říká pro INFO.CZ hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš s tím, že mezi těmito ukazateli byl především pokles italských investic a zpomalení či možná dokonce zastavení úvěrové dynamiky.

Podle odborníka souviselo zhoršení stavu italské ekonomiky také s napětím na trzích, které vyvolaly právě hádky Říma s Evropskou komisí o podobu rozpočtu na rok 2019. Plány italské vlády totiž šly daleko za hranici toho, co bylo s Evropskou komisí dohodnuto za časů premiéra Mattea Renziho. Řím například požadoval deficit rozpočtu ve výši 2,4 % HDP, který měl být podle dohody Renziho s Bruselem jen 0,8 %. Po měsících ostré slovní přestřelky se obě strany nakonec dohodly na kompromisu ve výši 2,04, už dnes je ale jasné, že ho Itálie zřejmě nebude moct splnit.

Podle Bureše se na neveselém odhadu ekonomického růstu podepisuje i zhoršení situace v ostatních částech bloku zemí, které platí eurem. „Sekundární roli podle mě sehrává také slabší Německo. Především německý průmysl se na přelomu roku dostal do výraznějších potíží, což rezonuje v proexportně orientovaných odvětvích italské ekonomiky. Ta se tak dostala na přelomu roku do recese a proto bylo nutné jinak optimistické výhledy na rok 2019 postupně přepisovat směrem dolů,“ vysvětluje expert.

Vláda v Římě totiž není první, kdo si zhoršující situace na Apeninském poloostrově všiml. Evropská komise již minulý měsíc snížila odhad letošního růstu italské ekonomiky na 0,2 procenta, a to z dříve předpokládaných 1,2 procenta. Znepokojení nad stavem italského hospodářství pak tento týden projevil i předseda komise Jean-Claude Juncker, který zároveň vyjádřil naději, že Řím podnikne kroky vedoucí k nastartování růstu.

Střet bude, ale válka už ne

Zhoršený odhad růstu se s jistotou promítne také do výše rozpočtového schodku. Podle předpokladů bude Řím muset zvýšit plánovaný deficit na 2,3 nebo dokonce 2,4 procenta HDP. Minulý rok se však s Bruselem po těžkých soubojích, jak již bylo řečeno výše, dohodl na schodku 2,04 procenta. Nedodržení smluveného plánu tak může vést k dalšímu střetu s Evropskou komisí.

Podle Bureše bude rozpočtová debata mezi Bruselem a Italií nejzajímavější v květnu, kdy Komise vyhodnocuje ekonomické plány jednotlivých členských zemí v rámci takzvaného evropského semestru. „Bude zajímavé sledovat, jestli se Komise pokusí tlačit na Itálii, aby v důsledku nižších odhadů hospodářského růstu osekala naplánované výdaje pro tento rok. Nebo jestli se smíří s výraznějším deficitem, ke kterému by Itálie kvůli slabšímu růstu poměrně nevyhnutelně směřovala. Půjde o jeden ze zásadních testů toho, jak přísně bude chtít Komise interpretovat rozpočtová pravidla,“ říká hlavní ekonom Patria Finance.

Podle Bureše však bude výměna názorů mezi Římem a Bruselem letos mírnější. Důvodem prý může být i jiná nálada v některých členských zemích, například ve Francii, která stále víc upouští od striktního vymáhání fiskálních pravidel. Zřejmě i proto, že má s jejich dodržováním sama problém.

„Ve Francii je větší ochota jít do kompromisu se zeměmi jako je Itálie. A i k tomu podle mě může Evropská komise svým způsobem přihlédnout. Já osobně bych očekával, že mezi Římem a Bruselem nějaký střet nastane, po mém soudu ale nebude tak výrazný jako na konci roku. Zhoršení italského deficitu navíc opravdu přichází nikoli pro to, že by si Itálie vymýšlela z evropského pohledu nerozumné plány, ale kvůli tomu, že se zhoršilo počasí nad kontinentální ekonomikou. A to je jiná situace,“ vysvětluje

Dodává ale, že to nejhorší čeká Řím v následujících měsících. Poté se situace v celé Evropě začne naopak zklidňovat, což se promítne i do zlepšení stavu italské ekonomiky. „Poslední čísla, která přicházejí z Německa a dalších ekonomik eurozóny, už nejsou tak špatná. Naznačují určitou stabilizaci. Já osobně bych očekával, že ekonomika eurozóny může být v druhé polovině roku o něco lepší," konstatuje specialista. Zlepšení v této době prý pomůže jednak (ať už jakkoli) vyřešený brexit stejně jako stabilizace velkých mimoevropských obchodních partnerů eurozóny (napříklady Číny) "Proto se domnívám, že Itálie bude to nejhorší zažívat v první polovině roku, ve druhé bych už počítal s opatrným růstem,“ uzavírá český ekonom.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud