Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Jak dlouho to potrvá?“ Europoslanci odrážejí dotazy na Pocheho a řízení ministerstva zahraničí

„Jak dlouho to potrvá?“ Europoslanci odrážejí dotazy na Pocheho a řízení ministerstva zahraničí

Nouzový režim, který v Černínském paláci přetrvá ještě minimálně do komunálních a senátních voleb, zahraniční europoslanci nepřecházejí bez povšimnutí. O situaci, kdy ministerstvo zahraničí momentálně vede šéf ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra v jedné osobě Jan Hamáček, protože původního kandidáta europoslance Miroslava Pocheho odmítl jmenovat prezident, se pořád zajímají a svých českých kolegů se na ni vyptávají - i když méně často než na začátku léta. Českým europoslancům, které redakce INFO.CZ oslovila, prý často nezbývá nic jiného než „diplomaticky mlčet“.

Nejvíce dotazů na situaci na českém ministerstvu zahraničí padalo podle europoslanců na konci června, kdy se šéfem diplomacie stal předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Původní nominant sociálních demokratů europoslanec Miroslav Poche totiž neprošel přes souhlas prezidenta Miloše Zemana, ale rozhodl se po poradě se špičkami ČSSD v Černínském paláci i tak zůstat a zastávat zde funkci politického tajemníka. Tento stav navíc potrvá až do komunálních a senátních voleb, které v ČR proběhnou za dva měsíce. Zájem o to, co se děje v Česku, proto mezi zahraničními europoslanci do určité míry přetrvává dodnes.

„Aby se europoslanec pokoušel řídit ministerstvo jako ´vedlejšák´ na smlouvu, to je v EU opravdu unikát,“ napsal redakci v esemesce Pocheho kolega v Evropském parlamentu Jan Zahradil (ECR). Na rozdíl od jiných oslovených českých europoslanců se ale domnívá, že aktuální situace na ministerstvu zahraničí politiky z jiných zemí EU  tolik nezajímá.

Podobně to vidí i jiná česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE). „Na situaci na českém ministerstvu zahraničí se mne kolegové v Evropském parlamentu neptali. Myslím, že je více zajímá, jak funguje celkově zahraniční politika navenek než personálie ministerstva," uvedla.  

Jinou zkušenost má ale Tomáš Zdechovský (EPP), který redakci řekl, že dotazy na „kauzu Poche“ se objevují pořád – i když v mnohem nižší míře než na začátku léta. „Kolegové v europarlamentu se mě na situaci ještě občas zeptají, ale už je to spíše ve stylu ´Jak dlouho to ještě bude trvat? Tři roky?´,“ uvedl. Dodal, že reagovat na takové otázky nemůže často ničím jiným než „diplomatickým mlčením“.

Otázkou také je, jak se situace promítá do postavení Česka v zahraničí. „Nemít jasně stanovené, kdo určuje českou zahraniční politiku, je samozřejmě nešťastné. Pokud se k tomu ještě přidá, že je premiérem za podvody s evropskými dotacemi trestně stíhaná osoba (míněn Andrej Babiš; pozn. red.) a prezidentem prorusky a pročínsky orientovaný politik (míněn Miloš Zeman; pozn. red.), je česká situace pro zahraniční diplomacii značný oříšek,“ uvedl také Zdechovský.

Na to, že provizorní situace může Česko v zahraničí včetně Bruselu poškodit, upozornil nedávno na Twitteru i šéf TOP 09 a také europoslanec Jiří Pospíšil. „V době, kdy se řeší mnoho zásadních zahraničněpolitických otázek, nebude mít Česká republika vinou Miloše Zemana, Andreje Babiše a Jana Hamáčka ani další měsíc a půl řádného ministra zahraničí. Nesmírně to oslabuje mezinárodní pozici České republiky. Nesou za to odpovědnost tito tři pánové,“ napsal.

Europoslankyně Kateřina Konečná (GUE/NGL) se na situaci kolem Miroslava Pocheho a řízení ministerstva zahraničních věcí dotazují především diplomaté. „Občas se ptají diplomaté v Česku, kteří to spíš musí vysvětlovat ve svých domovských státech,“ řekla. To redakci potvrdila i europoslankyně Dlabajová. „Sama jsem o situaci mluvila osobně s mnoha našimi diplomaty a je pro ně i pro mne důležité, aby dohadování o personálie negativně neovlivnilo konkrétní práci, kterou české ambasády ve světě dělají," uvedla.

Dotazy ohledně jeho dalšího působení v české diplomatické službě a Evropském parlamentu však pravidelně odráží Miroslav Poche (S&D). „Kolegové v Evropském parlamentu se mě ptají stejně jako diplomaté. Snažím se to vysvětlovat, i když je to těžko objasnitelné,“ řekl pro INFO.CZ.

Jak už bylo řečeno, ze včerejší schůzky předsednictva ČSSD vyplynulo, že spor o nominaci Pocheho do čela ministerstva zahraničních věcí se bude znovu řešit až po volbách. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček je totiž přesvědčen, že téma by mohlo poškodit kampaň strany, která se má nést v pozitivním duchu. Řešení by podle Hamáčka mělo být proto jasné až ve druhé polovině října.

Europoslanec Poche i nadále počítá s tím, že se v budoucnu šéfem české diplomacie stane. „Jinak bych v té práci nepokračoval,“ řekl České televizi.

Zeman koncem června Pocheho nejmenoval ministrem, i když mu ho premiér Andrej Babiš (ANO) v souladu s koaliční dohodou s ČSSD navrhl. Po několika dnech dohadů o ústavnosti počínání prezidenta Hrad a úřad vlády vysvětlily, že Babiš doručil Zemanovi ještě alternativní návrh, kde pro případ odmítnutí Pocheho žádal, aby byl řízením české diplomacie pověřen Hamáček, který je zároveň ministrem vnitra.

Pocheho působení ve dvojí roli – tedy v Evropském parlamentu a na ministerstvu zahraničí - kritizovali v minulosti například Piráti. Jejich poslanec Jan Lipavský přišel s pozměňovacím návrhem zákona o volbách do Evropského parlamentu. „V paragrafu 53 tohoto zákona je vyjmenováno, co všechno europoslanec nesmí dělat, ale pracovně-právní vztah k úřadu tam uveden není. Nikoho zřejmě nenapadlo, že by taková situace mohla nastat,“ řekl Lipavský v nedávném rozhovoru.

Poche zůstává nejdéle navrženým kandidátem do vlády, který nebyl jmenován. Nejdéle dosud čekal na jmenování v roce 2001 Miroslav Grégr, a to 27 dní. Tehdejší premiér Zeman (tehdy ČSSD) požádal prezidenta Václava Havla, aby do uvolněné funkce místopředsedy vlády jmenoval tehdejšího ministra průmyslu Grégra (ČSSD). Havel se jmenováním několik týdnů otálel, mimo jiné proto, že nesouhlasil „s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky“.

Dalším z navržených kandidátů do vlády, který kvůli nesouhlasu prezidenta čekal na jmenování, byl v roce 2005 David Rath (tehdy nestraník za ČSSD). Premiér Jiří Paroubek (tehdy ČSSD) poslal 20. října na Hrad návrh na jmenování Ratha ministrem zdravotnictví. Prezident Václav Klaus odmítl Ratha jmenovat, protože jeho souběžné působení ve funkci ministra a prezidenta České lékařské komory by bylo podle Klause v rozporu s Ústavou. Paroubek jmenoval Ratha prvním náměstkem a pověřil řízením ministerstva. Začátkem listopadu Rath odešel z čela ČLK a 4. listopadu, tedy 15 dní od návrhu, jej Klaus jmenoval.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1