Články odjinud

Je stále pravděpodobnější, že britský parlament odmítne dohodu o brexitu. Co bude pak?

Je stále pravděpodobnější, že britský parlament odmítne dohodu o brexitu. Co bude pak?

Podpořte dohodu, která je na stole, nic lepšího nedostanete – to je hlavní vzkaz, který do Británie vyslal včerejší summit unijních lídrů v Bruselu, kde byla schválena dohoda o brexitu vyjednaná mezi Londýnem a zbytkem unie. Vzkaz byl nasměrován v první řadě britským poslancům, kvůli kterým by rok a půl dlouhé snažení mohlo spadnout pod stůl. Velká část z nich totiž hrozí, že dohodu nepodpoří, premiérce Therese Mayové proto začínají dva perné týdny, kdy se je bude snažit o opaku. Co čekat dál?

„Tohle je nejlepší možná dohoda. Vyzývám ty, kteří ji musí ratifikovat, aby to měli na paměti. Toto je nejlepší řešení pro Spojené království, nejlepší pro Evropu. Je to jediná možná dohoda,“ prohlásil po odsouhlasení dohody unijními lídry předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, podle kterého je nerealistické, aby se v případě odmítnutí dohody britským parlamentem podařilo Londýnu vyjednat lepší podobu smlouvy.

K podobnému prohlášení se přidala i německá kancléřka Angela Merkelová, podle které je současná podoba vyjednané smlouvy „mistrovské dílo diplomacie“ nebo irský premiér Leo Varadkar, který prohlásil, že „jakákoliv jiná dohoda existuje pouze v představách“.

Šéf Komise sice dodal, že on ani unijní vyjednavač Michel Barnier nebo šéf Evropské rady Donald Tusk nemohou britským poslancům říkat, co mají dělat – rozhodnout se musí oni sami – vzkaz, který vyslali dolní komoře britského parlamentu, byl ale jasný: nic lepšího nedostanete.

Je dohoda skutečně to nejlepší, co Británie může s Bruselem vyjednat, nebo jde pouze o nátlak, kterým chtějí unijní lídři donutit britskou stranu k přijetí brexitové smlouvy a dát jim najevo, že renegociace není možná? Podle odborníka na vztah EU s anglofonními zeměmi z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštofa Kruliše je to mix obojího.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

„Pozice Evropské unie se rodila těžko a vyžadovala držení jednotného postoje unijních lídrů i intenzivní práci Evropské komise vůči členským státům. A zdá se, že jednota drží i při obhajobě vyjednaného textu. Sedmadvacítka chce ukázat, že za textem stojí, a zároveň vytvořit tlak na Británii, aby dohodu také přijala,“ říká pro INFO.CZ. Podle něj však v unii nepanuje jen obava z toho, aby britští poslanci dohodu neshodili ze stolu, ale také z rizika, aby v případě renegociace dohody Evropa o vzácnou jednotu nepřišla.

„Samozřejmě je logické, že v této fázi, poté co probíhala dlouhá jednání a dospělo se ke konečné podobě textu, sedmadvacítka nebude říkat nic jiného, než že prostor pro další úpravy dohody není – jak z hlediska času, tak také proto, že by to znamenalo rozklížení výsledku vyjednávání a členské státy – například Francie ve vztahu k rybolovu – by mohly požadovat další ústupky. To by ve finále znamenalo, že by se dohoda mohla vyjednávat donekonečna,“ vysvětluje odborník.

Atmosféra mezi britskými poslanci je totiž mimořádně napjatá a jeví se jako čím dál pravděpodobnější, že parlament – včetně části Konzervativní strany Theresy Mayové i severoirských unionistů (DUP) – dohodu neschválí. „Hroutí se nám to. Opozice je zjevně tak silná, že Theresa bude muset opravdu bojovat, aby to teď zvrátila,“ citoval dnes bulvární deník Sun jednoho z britských ministrů.

Poslanci tak dohodu napoprvé zřejmě neschválí – ve hře je však možnost, že by o podmínkách brexitu mohla dolní komora parlamentu hlasovat znovu. „V době před konáním případného druhého hlasování britského parlamentu se dá čekat, že bude čas věnován dalším politickým debatám a může nastat cokoliv. Theresa Mayová může rezignovat, a pokud její Konzervativní strana a severoirští unionisté dohodu nepodpoří, může se sama vmanévrovat do něčeho, co sama nechce, a to jsou předčasné volby,“ míní Kruliš.

Mezitím by se tak britská strana zřejmě snažila v Bruselu domoct dalších ústupků, i kdyby měly být jen kosmetické. Podle odborníka AMO by se mohly týkat jen politické deklarace, která vymezuje mantinely pro další jednání o budoucích vztazích Británie s EU po skončení přechodného období. Parlament by tak získal dodatečná ujištění například v otázce takzvaného záložního plánu pro severoirskou hranici, které se řada Konzervativní strany a DUP obávají.

„Slabinou takového procesu je ale to, že politická deklarace není právně závazná a bude záviset až na dalším jednání během přechodného období, jak dohoda bude nakonec vypadat. Politická deklarace tedy nemá právní váhu jako zbytek dohody, a dá se říct, že v tomto ohledu by Evropská unie mohla být ochotnější jít do většího detailu a nějaké ústupky udělat – pokud by to bylo potřeba, aby britský parlament dohodu schválil a bylo tak možné vyhnout se odchodu Spojeného království bez dohody,“ vysvětluje Kruliš.

Právě na možnosti vyjednat s Bruselem další ústupky vsází většina britských poslanců, kteří jsou odhodláni hlasovat proti dohodě. Je otázka, jak by se k takovému požadavku Evropa postavila – zda by alespoň nějaké ústupky udělala, a zvrátila by tak černý scénář odchodu bez dohody. Brusel má ale podle Kruliše obavy, že pokud by na otevření smlouvy a další vyjednávání došlo, mohly by členské státy o dosavadní jednotu přijít – některé země by se totiž mohly začít snažit prosadit do textu vlastní priority.

„Jednotlivé ekonomické postoje členských zemí by mohly vést k tomu, že by politici mohli začít podobu brexitu vnímat odlišně a jednota by tak mohla být oslabena. Lídři se budou zdráhat toto riziko otevřeně připustit, už z toho důvodu, že by s tím mohli britští politici kalkulovat a dohodu by nakonec skutečně odmítli s tím, že požadují další ústupky. Takže čím víc by se tato nejednota navenek ukazovala, tím víc ústupků by britská politická scéna mohla chtít. Určitě se tedy EU bude i nadále snažit vystupovat jako jeden muž, stejně jako jsme to viděli na včerejším summitu,“ míní expert.

Pokud by však reálně hrozilo, že Británie v březnu skutečně odejde bez dohody, je podle Kruliše otázkou, jestli bude vůbec možné jednotný postoj EU udržet. V případě takzvaného divokého brexitu by všechny dohody spadly pod stůl a Evropu i Británii by zachvátila nejistota. Řada občanů a firem postižených tvrdým brexitem by se ocitla v nesnázích a oprávněně by se ptali, kdo je za krach jednání zodpovědný. Rozhořčení by se pak mohlo obrátit proti evropským politikům, tvrdí odborník. „Ti by mohli Evropské unii vyčíst, že Británii nekývli na další ústupky. Každý politik v Evropě bude tuto vysokou politickou hru zvažovat,“ dodává.

Druhé hlasování v britském parlamentu zmiňuje jako pravděpodobný scénář také ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, podle kterého může dojít i na další scénář, který Theresa Mayové striktně odmítá – druhé referendum, ve kterém by se Britové měli možnost vyjádřit nejen k vyjednanému obsahu dohody, alemožná i k tomu, zda si odchod z EU skutečně přejí.

Jak dnes napsal The Sun, britští poslanci však uvažují také o další možnosti pro případ, že by na zamítnutí dohody parlamentem skutečně došlo – připojení Británie k Evropskému sdružení volného obchodu (EFTA). To Spojené království pomáhalo před víc jak 50 lety založit, aby tak utvořilo protiváhu k Evropskému hospodářskému společenství, tedy předchůdci Evropské unie. V roce 1972 však Británie z EFTA vystoupila a přidala se k EHS, kterému se tehdy dařilo.

Pokud by se Londýn k takovému kroku odhodlal, doplnil by jen úzkou skupinku zemí – Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island, které jsou členy EFTA. Podle britských poslanců by si tak Británie na několik let udržela hospodářskou stabilitu a mezitím by Londýn mohl jednat o dohodě o volném obchodu ze silnější pozice.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud