Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Johnson, Farage a další. Byli nejhlasitějšími stoupenci brexitu, po referendu začali opouštět loď

Johnson, Farage a další. Byli nejhlasitějšími stoupenci brexitu, po referendu začali opouštět loď

Před referendem, které 23. června 2016 rozhodlo o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, se snažili Brity přesvědčit, že jejich země bude mimo evropský blok silnější a úspěšnější. Výzvy nejhlasitějších zastánců brexitu, ať už jde o Borise Johnsona nebo Nigela Farage, velká část Britů skutečně vyslyšela a rozhodla se do hlasovacích uren vhodit lístek se zaškrtnutou kolonkou „Leave“. Kampaň za vystoupení, která byla plná emocí i lží, byla nakonec úspěšná. Kde jsou ale dnes „brexitéři“, kteří burcovali davy k odchodu z unie?

Byl začátek května, když bývalý londýnský starosta Boris Johnson za velkých ovací nastupoval do červeného autobusu, aby na jaře roku 2016 zahájil velké turné agitující za odchod Velké Británie z Evropské unie. Při objíždění britských měst s autobusem polepeným bílými nápisy „Vote Leave“ lidem sliboval, že Británii bude bez Evropské unie líp a stane se nezávislou zemí.

„Vezmeme si zpět naši demokracii. Je šílené, že nám Evropská unie říká, jak výkonné mají být naše vysavače, jaký tvar mají mít naše banány a podobné věci. Tyto nepotřebné regulace stojí britský byznys 600 milionů liber týdně,“ vyzýval davy Johnson. „Pojďme spolu zajistit, aby se 24. červen stal dnem nezávislosti pro Británii,“ prohlašoval také exstarosta Londýna, který se stal jednou z vůdčích osobností kampaně za vystoupení.

Jeho slova měla sílu a lidé v Británii o odchodu z unie skutečně rozhodli. Referendum ho tak v politické kariéře vyneslo ještě výš a v červnu 2016 byl také jedním z předních favoritů na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na pozici britského premiéra. Sám Johnson ale kandidaturu smetl ze stolu a v polovině července obsadil funkci ministra zahraničí v kabinetu Theresy Mayové.

Hlasitý zastánce vystoupení ale letos v červnu poprvé připustil, že by brexit mohl skončit krachem a odchod Británie nebude takový, jaký by Britové chtěli. „Musíte se smířit se skutečností, že to taky může skončit krachem. Nechci, aby někdo během krachu panikařil,“ prohlásil Johnson. Navzdory výzvám, aby lidé nepanikařili, ale tento týden sám z rozjetého vlaku vystoupil.

Důvodem se stal smířlivější brexitový plán premiérky Mayové, který navzdory jejím dřívějším postojům počítá s těsnějšími obchodními vazbami s unií tak, aby byl ochráněn britský byznys. Johnson proto označil návrh dokumentu pro vyjednávání s EU za příliš měkký a na funkci ministra zahraničí raději rezignoval.

„Opravdu směřujeme ke statusu kolonie,“ napsal v rezignačním dopise Johnson, který tak následoval dalšího z podporovatelů tzv. tvrdého – tedy totálního – brexitu Davida Davise, který do pondělí zastával funkci ministra pro vyjednávání o vystoupení z EU. Plán Mayové je podle něj velkým ústupkem Bruselu, což pro něj byl důvod k tomu podat demisi.

Brexit - firmy, infografika

Někteří kritici obou odcházejících ministrů – včetně britského poslance za labouristickou stranu Mika Hilla – jejich jednání přirovnávají ke „krysám, které opouštějí potápějící se loď“. Vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem totiž jdou do klíčové fáze – finální text o vystoupení země z evropského bloku, ke kterému má dojít na jaře 2019, mají vyjednavači EU a Londýna připravit do říjnového summitu, aby dokument mohl včas projít ratifikačním procesem.

O krysách, které opouštějí loď, se však hovořilo už dříve v souvislosti s jinými pro-brexitovými aktéry. Mezi prvními byl někdejší britský europoslanec a jeden ze zakládajících členů Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, který byl viditelnou tváří kampaně za odchod Velké Británie z Evropské unie. Výsledek referenda pro něj znamenal splněný sen a kariérní vrchol, o který se snažil už od doby, co Británie přistoupila k Maastrichtské smlouvě. Velmi krátce po hlasování však vyšlo najevo, že celá jeho kampaň byla postavena na lži, která dost možná osud země mimo unii zapříčinila.

Zatímco se Británie probouzela z šoku vyvolaného výsledkem referenda, Farage se v televizi ITV k podvodu britského lidu přiznal. I on objížděl voliče s autobusem, na kterém stál pro změnu nápis: „Každý týden posíláme EU 350 milionů liber. Pojďme je místo toho dát do NHS (Národní zdravotnické služby).“ Na otázku moderátorky, zda může tento slib garantovat, odpověděl: „Ne, to nemohu. A nikdy jsem to nesliboval. Byla to jedna z chyb, které kampaň za odchod udělala.“

Navzdory vysněné výhře však Farage zařadil zpátečku a z čela strany UKIP odstoupil. Mandát europoslance se všemi jeho výhodami včetně europoslanecké penze vyplácené z peněz daňových poplatníků si však ponechal. Stal se tak terče obrovské kritiky, která ho označovala za pokrytce. „Proč by měla moje rodina trpět ještě víc,“ vysvětloval pro BBC Farage své rozhodnutí europoslancem zůstat, přestože roky bojoval za to, aby Británie v unii nebyla a vystupoval silně euroskepticky.

Pomyslnou korunu pokrytectví si však vysloužil Nigel Lawson – bývalý ministr financí v době vlády Margaret Thatcherové, který v době před referendem v roce 2016 stál v čele kampaně Vote Leave. Muž, který brexit označil za „historickou příležitost“, díky které se Spojené království stane „nejdynamičtější a nejsvobodnější zemí“ Evropy, však v květnu letošního roku přiznal, že se snaží získat povolení k pobytu ve Francii, kde dlouhodobě žije.

Důvod, proč se přidal k táboru za vystoupení, vysvětloval už před referendem pro britský deník The Guardian – důvodem prý není to, že by byl protievropský. „Miluju Evropu. Proto žiju ve Francii,“ řekl v dubnu 2016 pro britský list s tím, že unie nemá pro Británii ekonomicky žádný význam. „Evropská unie nikdy nedávala z ekonomického hlediska smysl,“ dodal tehdy.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232