Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Johnson, Farage a další. Byli nejhlasitějšími stoupenci brexitu, po referendu začali opouštět loď

Johnson, Farage a další. Byli nejhlasitějšími stoupenci brexitu, po referendu začali opouštět loď

Před referendem, které 23. června 2016 rozhodlo o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, se snažili Brity přesvědčit, že jejich země bude mimo evropský blok silnější a úspěšnější. Výzvy nejhlasitějších zastánců brexitu, ať už jde o Borise Johnsona nebo Nigela Farage, velká část Britů skutečně vyslyšela a rozhodla se do hlasovacích uren vhodit lístek se zaškrtnutou kolonkou „Leave“. Kampaň za vystoupení, která byla plná emocí i lží, byla nakonec úspěšná. Kde jsou ale dnes „brexitéři“, kteří burcovali davy k odchodu z unie?

Byl začátek května, když bývalý londýnský starosta Boris Johnson za velkých ovací nastupoval do červeného autobusu, aby na jaře roku 2016 zahájil velké turné agitující za odchod Velké Británie z Evropské unie. Při objíždění britských měst s autobusem polepeným bílými nápisy „Vote Leave“ lidem sliboval, že Británii bude bez Evropské unie líp a stane se nezávislou zemí.

„Vezmeme si zpět naši demokracii. Je šílené, že nám Evropská unie říká, jak výkonné mají být naše vysavače, jaký tvar mají mít naše banány a podobné věci. Tyto nepotřebné regulace stojí britský byznys 600 milionů liber týdně,“ vyzýval davy Johnson. „Pojďme spolu zajistit, aby se 24. červen stal dnem nezávislosti pro Británii,“ prohlašoval také exstarosta Londýna, který se stal jednou z vůdčích osobností kampaně za vystoupení.

Jeho slova měla sílu a lidé v Británii o odchodu z unie skutečně rozhodli. Referendum ho tak v politické kariéře vyneslo ještě výš a v červnu 2016 byl také jedním z předních favoritů na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na pozici britského premiéra. Sám Johnson ale kandidaturu smetl ze stolu a v polovině července obsadil funkci ministra zahraničí v kabinetu Theresy Mayové.

Hlasitý zastánce vystoupení ale letos v červnu poprvé připustil, že by brexit mohl skončit krachem a odchod Británie nebude takový, jaký by Britové chtěli. „Musíte se smířit se skutečností, že to taky může skončit krachem. Nechci, aby někdo během krachu panikařil,“ prohlásil Johnson. Navzdory výzvám, aby lidé nepanikařili, ale tento týden sám z rozjetého vlaku vystoupil.

Důvodem se stal smířlivější brexitový plán premiérky Mayové, který navzdory jejím dřívějším postojům počítá s těsnějšími obchodními vazbami s unií tak, aby byl ochráněn britský byznys. Johnson proto označil návrh dokumentu pro vyjednávání s EU za příliš měkký a na funkci ministra zahraničí raději rezignoval.

„Opravdu směřujeme ke statusu kolonie,“ napsal v rezignačním dopise Johnson, který tak následoval dalšího z podporovatelů tzv. tvrdého – tedy totálního – brexitu Davida Davise, který do pondělí zastával funkci ministra pro vyjednávání o vystoupení z EU. Plán Mayové je podle něj velkým ústupkem Bruselu, což pro něj byl důvod k tomu podat demisi.

Brexit - firmy, infografika

Někteří kritici obou odcházejících ministrů – včetně britského poslance za labouristickou stranu Mika Hilla – jejich jednání přirovnávají ke „krysám, které opouštějí potápějící se loď“. Vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem totiž jdou do klíčové fáze – finální text o vystoupení země z evropského bloku, ke kterému má dojít na jaře 2019, mají vyjednavači EU a Londýna připravit do říjnového summitu, aby dokument mohl včas projít ratifikačním procesem.

O krysách, které opouštějí loď, se však hovořilo už dříve v souvislosti s jinými pro-brexitovými aktéry. Mezi prvními byl někdejší britský europoslanec a jeden ze zakládajících členů Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, který byl viditelnou tváří kampaně za odchod Velké Británie z Evropské unie. Výsledek referenda pro něj znamenal splněný sen a kariérní vrchol, o který se snažil už od doby, co Británie přistoupila k Maastrichtské smlouvě. Velmi krátce po hlasování však vyšlo najevo, že celá jeho kampaň byla postavena na lži, která dost možná osud země mimo unii zapříčinila.

Zatímco se Británie probouzela z šoku vyvolaného výsledkem referenda, Farage se v televizi ITV k podvodu britského lidu přiznal. I on objížděl voliče s autobusem, na kterém stál pro změnu nápis: „Každý týden posíláme EU 350 milionů liber. Pojďme je místo toho dát do NHS (Národní zdravotnické služby).“ Na otázku moderátorky, zda může tento slib garantovat, odpověděl: „Ne, to nemohu. A nikdy jsem to nesliboval. Byla to jedna z chyb, které kampaň za odchod udělala.“

Navzdory vysněné výhře však Farage zařadil zpátečku a z čela strany UKIP odstoupil. Mandát europoslance se všemi jeho výhodami včetně europoslanecké penze vyplácené z peněz daňových poplatníků si však ponechal. Stal se tak terče obrovské kritiky, která ho označovala za pokrytce. „Proč by měla moje rodina trpět ještě víc,“ vysvětloval pro BBC Farage své rozhodnutí europoslancem zůstat, přestože roky bojoval za to, aby Británie v unii nebyla a vystupoval silně euroskepticky.

Pomyslnou korunu pokrytectví si však vysloužil Nigel Lawson – bývalý ministr financí v době vlády Margaret Thatcherové, který v době před referendem v roce 2016 stál v čele kampaně Vote Leave. Muž, který brexit označil za „historickou příležitost“, díky které se Spojené království stane „nejdynamičtější a nejsvobodnější zemí“ Evropy, však v květnu letošního roku přiznal, že se snaží získat povolení k pobytu ve Francii, kde dlouhodobě žije.

Důvod, proč se přidal k táboru za vystoupení, vysvětloval už před referendem pro britský deník The Guardian – důvodem prý není to, že by byl protievropský. „Miluju Evropu. Proto žiju ve Francii,“ řekl v dubnu 2016 pro britský list s tím, že unie nemá pro Británii ekonomicky žádný význam. „Evropská unie nikdy nedávala z ekonomického hlediska smysl,“ dodal tehdy.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744