Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo nahradí Junckera v čele Komise? V Bruselu se rozebíhá ostrý boj o spitzenkandidáty

Kdo nahradí Junckera v čele Komise? V Bruselu se rozebíhá ostrý boj o spitzenkandidáty

Do evropských voleb zbývá ještě více než půl roku, ale v Bruselu, hlavním městě institucí EU, se o nich živě mluví už teď. Politické strany se pomalu připravují na kampaň a k tomu vybírají lídry, kteří je nepovedou pouze do voleb, ale zároveň se budou ucházet o post šéfa Evropské komise. Ne všichni ale s neformálním postupem, který se opírá o tzv. spitzenkandidáty, souhlasí. Nad procesem se tak vznáší otazníky.

„Příští předseda Evropské komise se s největší pravděpodobností vybere na základě zákulisní dohody.“ Tak zní podtitulek dnešního článku, který vyšel na respektovaném bruselském serveru Politico. V podobném duchu se nese i jiný text, který ráno na své stránce publikoval další známý web píšící o evropské politice EurActiv. Dobře to ilustruje debaty, které se v těchto týdnech vedou v Bruselu o tzv. spitzenkandidátech.

Spitzenkandidáti, do češtiny volně přeloženo jako špičkoví kandidáti, představují volební lídry, které si jako hlavní tváře kampaní před volbami do Evropského parlamentu vybírají evropské politické strany (lépe řečeno jejich seskupení). Zároveň tím říkají, koho by chtěly vidět v čele příští Evropské komise. Jak podotýká Politico, boj o nástupce současného šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera teprve začal, ale Spitizenkandidáti už hrají o přežití.

Co na to Macron a Merkelová?

Systém, který byl představen v roce 2014, aby zvýšil transparentnost při obsazování vysokých pozic v EU, je totiž neformální a není popsán v žádné smlouvě. Dlouhou dobu se však opíral o podporu dvou nejsilnějších politických skupin v Evropském parlamentu – evropských lidovců (EPP) a evropských socialistů (S&D). Jejich dohoda o rozdělení vlivu na instituci ale skončila a předem známí kandidáti do čela Evropské komise se příliš nezamlouvají ostatním politickým frakcím.

Vysvětlení je jednoduché – složení příštího Evropského parlamentu, které vzejde z voleb v květnu 2019, se bude s největší pravděpodobností od toho stávajícího silně odlišovat. Předpovídá se, že europarlament bude rozštěpený a některé politické frakce, které v něm nyní zasedají, nepřežijí. Místo nich se o slovo přihlásí úplně nové subjekty.

To je ostatně také důvod, proč se proces špičkových kandidátů příliš nezamlouvá třeba francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Jeho politická strana La République En Marche! (dříve hnutí En Marche!) není součástí žádné politické skupiny a zatím se neví, jestli dopadnou její námluvy s evropskými liberály (ALDE), nebo zda Macron přijde s nějakým vlastním projektem.

Argumenty proti spitzenkandidátům má ale třeba i německá kancléřka Angela Merkelová, a to i přesto, že její křesťanští demokraté (CDU) zasedají v Evropském parlamentu v největší politické skupině EPP.

„V příštím parlamentu nebudou jednoznačné většiny. Vůbec nevíme, kdo se s kým spojí. Nedá se proto říct, že to (předseda Evropské komise; pozn. redakce) bude kandidát nejsilnější strany. Musíme si počkat, jaké většiny se v parlamentu vytvoří,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci po skončení neformálního summitu prezidentů a premiérů evropské osmadvacítky, který se konal v únoru v Bruselu. Lídři se tam dohodli, že až budou společně potvrzovat kandidáta na šéfa Komise, nebudou se při tom na neformální dohody o spitzekandidátech příliš ohlížet.

Česko-slovenský souboj?

I přesto, že kolem procesu výběru příštího šéfa Evropské komise zůstávají otázky a stále nejsou jasné jeho detaily – například ohledně financování kampaní – v bruselských kuloárech zaznívají jména možných adeptů.

Minulý týden svůj zájem o kandidaturu potvrdil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Slovák, který má v Komisi na starosti energetickou unii, získal podporu devíti sociálnědemokratických stran v EU, včetně české ČSSD, a splnil tím vnitrostranické podmínky frakce socialistů (S&D).

I tak se ale socialistická frakce začne o osobě svého volebního lídra naplno bavit až v říjnu. Finální rozhodnutí by mělo padnout na kongresu, který bude na začátku prosince v Lisabonu. Kromě Šefčoviče se zatím o kandidaturu v S&D nikdo další nepřihlásil. Bruselská média ale v této souvislosti spekulují třeba o prvním místopředsedovi Komise Fransi Timmermansovi.

O možnost, že by se stal volebním lídrem Evropské lidové strany (EPP), se už přihlásil Němec Manfred Weber. Mezi další jména, která podle insiderů připadají za evropské lidovce v úvahu, patří hlavní vyjednavač Komise o brexitu Francouz Michel Barnier nebo bývalý finský premiér Alexander Stubb.

Třetí nejsilnější frakcí v současném Evropském parlamentu jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR), které by do voleb chtěl vést český europoslanec Jan Zahradil (ODS).

O něco složitější je situace u evropských liberálů bývalého belgického premiéra Guyho Verhofstadta. I přesto, že on sám byl spitzenkandidátem za ALDE v roce 2014, v poslední době se proti tomuto principu ohrazoval. Verhofstadt sázel na to, že Evropský parlament na začátku roku potvrdí systém nadnárodních evropských kandidátek do eurovoleb, po kterém dlouho volal. To se ale nestalo a europoslanci zamítli možnost vybírat kromě domácích politiků také jména z další samostatné kandidátky.

Příští volby do Evropského parlamentu se v EU uskuteční 23. až 26. května 2019. V Česku se bude volit v pátek a v sobotu 24. a 25. května 2019. Europarlament bude mít nově po odchodu Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751. Počet českých poslanců se nemění – bude jich i nadále 21.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1