Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec evropského pacifismu. EU chce více spolupracovat na obraně, podniká první kroky

Konec evropského pacifismu. EU chce více spolupracovat na obraně, podniká první kroky

Evropská unie vznikla jako mírový projekt – prostor, kde se dříve nepřátelské státy mohou společnými silami rozvíjet, aniž by došlo k ozbrojenému konfliktu. I proto dosud neexistuje nic jako společná evropská armáda. To už ale nemusí dlouho platit. Ve světle nových hrozeb se stále častěji objevují hlasy o evropské vojenské budoucnosti.

Když chtějí obhájci smyslu evropské integrace zdůraznit pozitivní přínosy, často začínají slovy, že díky Evropské unii se desítky let daří na územích členských států udržovat mír. EU nikdy nebyla vojenským projektem. Soustředila se na ekonomickou spolupráci a s obranou spoléhala na členství většiny zemí v Severoatlantické alianci.

Nyní se její postoj pomalu mění. Ve světle ruských ofenzivních akcí viděných nejen na východě Ukrajiny nebo Krymu, ale v kybernetické podobě zasahujících i dovnitř unie, nebo nevypočitatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa, stále častěji evropští představitelé uvažují o společné obranné politice.

Obhájci takové spolupráce často upozorňují, že v sázce není nic menšího než přežití unie jako takové. „Jen spolu jsme silnější. Pouze společně mohou Evropané čelit výzvám, které vychází z Ruska, rozvratu států v sousedství nebo bohužel také nepředvídatelné americké zahraniční a bezpečnostní politiky,“ komentoval to pro list Politico německý europoslanec Michael Gahler.

Není však jisté, jestli se evropští lídři na společném obranném projektu shodnou. Mezi podporovatele myšlenky „evropské armády“ patří například maďarský premiér Viktor Orbán, pro větší integraci se vyslovil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Naopak jiní se obávají, že by takový projekt mohl podrýt NATO.

INFOGRAFIKA: Evropské armádyINFOGRAFIKA: Evropské armádyautor: Info.cz

NATO mělo z Macronova plánu obavy, nakonec jej posvětilo

První krok ke společné obraně udělala EU v červnu. Lídři některých zemí – konkrétně mezi ně patří Belgie, Velká Británie, Dánsko, Estonsko, Německo, Portugalsko a Španělsko – podpořili návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zřízení tzv. evropských intervenčních sil. Ty by podle Macronova plánu měly doplnit alianční snahy a umožnit unijním zemím lépe reagovat v případě krizových situací.

Macron přitom musel překonávat prvotní odpor ze strany NATO. Aliance se obávala, že v unii vznikne konkurence alianci, což napomůže jejímu štěpení. Generální tajemník Jens Stoltenberg ale nakonec iniciativu francouzského prezidenta podpořil a označil ji za vhodný doplněk tradiční transatlantické vazby.

„Myslím, že nakonec obě strany pochopí, že podrývat se navzájem není v ničím zájmu. Pokud se tento nápad uskuteční, bude kolem toho spousta obav, zvlášť ze strany NATO. Ale myslím, že až se celá věc více rozvine, můžeme se dostat do bodu, kdy bude přijatelnější pro obě strany. A pro USA také,“ komentovala v červenci dění kolem unijní obranné politiky pro INFO.CZ bezpečnostní expertka pracující pro organizaci Center for a New American Security Rachel Rizzo.

Rozvoj společné obrany je ale stále v plenkách a čeká jej spousta překážek. Diplomaté nyní tvrdí, že konkrétní progres zatím udělaly pouze dva projekty – kybernetická iniciativa vedená Litvou a iniciativa týkající se vojenské mobility, kterou vede Nizozemí. Ministři obrany členských zemí by nyní rádi posunuli také dalších 33 projektů.

O snaze o větší obrannou integraci ale vypovídá i fakt, že Evropská komise vyčlenila na roky 2019 a 2020 pět set milionů eur (necelých 13 miliard korun) na výzkum v oblasti obrany. Peníze by měly pomoci snížit závislost na Washingtonu a v budoucnu umožnit, aby si členské státy při nákupech pro své armády mohly vybírat mezi americkými a evropskými produkty.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1