Konec Merkelové přijde možná dřív, než se čekalo. AKK svolává sjezd CDU, čeká se „třesk“ | info.cz

Články odjinud

Konec Merkelové přijde možná dřív, než se čekalo. AKK svolává sjezd CDU, čeká se „třesk“

Poté, co německá kancléřka Angela Merkelová loni na podzim oznámila, že již nebude kandidovat na šéfku strany, se to spekulacemi o jejím politickém konci jen hemží. Žezlo po kancléřce má převzít sárská politička označovaná jako „AKK“, která v prosinci stanula v čele CDU. Ačkoliv sice Merkelová tvrdí, že chce na kancléřském postu setrvat až do konce funkčního období v roce 2021, její odchod může přijít mnohem dřív. Spekulace o blížícím se kancléřčině konci v pondělí přiživila sama AKK, která těsně po eurovolbách svolala mimořádné zasedání lídrů CDU. Německá média hovoří o tom, že výsledkem schůze mohou být obměny na vládních postech – včetně toho kancléřského.

Mimořádné zasedání Křesťansko-demokratické unie, které do Berlína sezvala nástupnice po Merkelové v čele CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, se má uskutečnit 2. a 3. června, tedy týden po volbách do Evropského parlamentu naplánovaných na 23. až 26. května. Se zprávou o zasedání přišel v pondělí list Die Welt, podle něhož je svolání lídrů CDU „jasným znakem“ toho, že AKK bude po eurovolbách požadovat změny na klíčových politických postech v Berlíně – obměněny by přitom mohly být některé pozice v německé vládě, včetně postu kancléřského.  

V německých médiích se tak roztáčí nové kolo spekulací, podle nichž jsou po 14 letech dny Angely Merkelové v pozici německé kancléřky sečteny. Deník Die Welt totiž připomíná, že naposledy, co byla takto svolána mimořádná schůze špiček CDU, došlo k oznámení Merkelové, že již nebude kandidovat na post šéfky CDU. Na prosincovém sjezdu pak byla předsedkyní strany zvolena bývalá sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová, kterou média přezdívala jako „mini-Merkelová“.

Nutno připomenout, že do funkce ji tehdy navrhla sama Merkelová, což byl jasný signál, že se bude do křesla kancléřky snažit dosadit právě AKK. Obě političky k sobě vždy měly velmi blízko – Krampová-Karrenbauerová Merkelovou podpořila například během těžkých časů migrační krize a sbližoval je i podobný styl pragmatické a rozvážné politiky. Po zvolení AKK do funkce šéfky CDU začala Merkelová dávat jasně najevo, že nechce do záležitostí své nástupkyně zasahovat a stále více se stahuje do ústraní.

Německá média i odborníci z toho usuzují, že odchod Merkelové je každým dnem na spadnutí čím dál víc. Svolání špiček CDU do Berlína, o kterém v pondělí rozhodla AKK, pak tyto spekulace ještě přiživilo. Jak přitom pro INFO.CZ podotýká odborník na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Jakub Eberle, spekulování médií je především odrazem toho, jak moc je současná situace – tedy rozdělení funkcí předsedkyně nejsilnější strany a kancléřství mezi dvě osoby – pro německou politiku nestandardní.

„To, že se vede už několikáté kolo spekulací o tom, co, kdy a jak bude a jaký je vůbec vztah mezi Merkelovou a AKK, vypovídá o nestabilitě a nezvyklosti současného uspořádání. Nikdy neexistovala situace, že hlavní vládní stranu vedl jiný člověk, než je předseda vlády. Koaliční uspořádání je velice komplikované a nejisté – koalice vznikala dlouho, velmi složitě a nikdo z ní na konci neměl velkou radost. A od té doby, co Merkelová loni na podzim oznámila, že nebude kandidovat na předsednický post CDU, je Berlín takovýchto spekulací plný,“ říká pro INFO.CZ.

„Schůze, kterou AKK svolala, opravdu může být snahou o rekonstrukci vlády – včetně pozice Angely Merkelové. Ale také to může být jen pracovní schůzka, která má stanovit priority strany pro druhou polovinu roku, kdy bude následovat série zemských voleb na východě Německa. Blíží se navíc dvouletý termín podepsání velké koalice, ve které je klauzule o tom, že v polovině funkčního období koaliční strany vyhodnotí, jak se daří naplňovat program,“ komentuje možné důvody, proč AKK schůzku špiček CDU do Berlína svolala.

Přichází to správné načasování?

Konec Merkelové, která dosud stále tvrdila, že chce v pozici německé kancléřky vydržet až dokonce funkčního období – tedy do roku 2021 – tak může přijít dřív, než si všichni mysleli. O blížícím se odchodu Merkelové už minulý týden spekulovala německá televize Deutsche Welle, podle které „jsou za scénou zvažovány všechny možné scénáře, které by Krampové-Karrenbauerové pomohly převzít kancléřství“. V čem by ale byl dřívější odchod Merkelové z čela Německa přínosný? Podle Eberleho by po evropských volbách mohlo přijít to správné načasování.

„Jak uvádí komentář listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, který mi dává celkem smysl, v současné době je pro výměnu kancléřky poměrně dobrý timing. V případě, že by evropské volby nedopadly pro CDU nijak zářně – což je velmi pravděpodobné, protože podle průzkumů by strana mohla získat méně než 30 procent – výsledek eurovoleb by dal smysluplný signál pro to, že je potřeba udělat nějakou obměnu,“ vysvětluje odborník.

Náznakem brzkého odchodu Merkelové přitom může být i to, že se ona sama kampaně CDU/CSU před volbami do Evropského parlamentu vůbec neúčastní. Jak navíc poukazuje Eberle, kandidát na předsedu Evropské komise z CSU Manfred Weber před volbami brojí proti kontroverzní stavbě plynovodu Nord Stream 2, který Merkelová naopak prosazuje. I proto by záměr vyměnit kancléřku po evropských volbách dával smysl.

„Myslím si, že v CDU se navíc všichni hrozně bojí zemských voleb na východě Německa, které budou v září. Například v Sasku jsou totiž CDU a AfD v průzkumech na velmi podobných číslech,“ dodává Eberle. Kromě Saska se volby na východě země uskuteční také v Durynsku a Braniborsku, kde získávají na síle protestní a do určité míry i extrémní politická uskupení. Tím je v první řadě právě Alternativa pro Německo, která přilákala značnou část voličů hlavně v důsledku migrační krize.

„Je třeba si uvědomit, že kromě eurovoleb proběhnou také volby v Brémách, což není tak zásadní, ale v deseti zemích proběhnou i komunální volby. A tyto volby by měly být poměrně významným barometrem pro to, jaká nálada v zemi je. CDU chce být zároveň připravená pro případ, že by ve volbách opravdu velmi špatně dopadla sociální demokracie, která by kvůli tomu chtěla koalici vypovědět,“ vysvětluje Eberle s tím, že se tak křesťanští demokraté chtějí připravit na všechny možnosti a scénáře, které mohou v důsledku voleb nastat.

SPD jako největší komplikace

Právě sociální demokraté (SPD), kteří spolu s CDU/CSU tvoří vládní koalici, přitom mohou představovat hlavní překážku, pokud by mělo na obměnu Merkelové dojít. SPD už totiž dala jasně najevo, že se předčasnému odstoupení Merkelové bude snažit zabránit a AKK na kancléřský post nepodpoří – sociální demokraté, kterým rapidně klesá popularita, se totiž obávají, že by z toho CDU mohla před příštími parlamentními volbami těžit a získat na svou stranu více voličů.

„Obecně se počítá s tím, že kdyby na obměnu kancléřky došlo, byla by SPD zásadní komplikace a takový krok by nepodpořila. Vláda by následně padla a sociální demokraté by to velmi pravděpodobně využili k odchodu do opozice, kde by si lízali rány a hledali nový profil – stejně jako to plánovali už po parlamentních volbách, kdy probíhala jednání o sestavení jamajské koalice,“ říká Eberle.

Odborník připomíná období těsně po parlamentních volbách v roce 2017, kdy byla SPD kvůli tristnímu volebnímu zisku odhodlaná odejít do opozice, po pár týdnech však změnila názor. Důvodem se stal krach jednání mezi CDU/CSU, Zelenými a svobodnými demokraty (FDP) o takzvané jamajské koalici. SPD následně přistoupila na pokračování vlády pod taktovkou Merkelové, čehož mnozí členové sociální demokracie dodnes litují.

SPD tedy může být pro dřívější obměnu kancléřky hlavním kamenem úrazu, na stole je však další varianta pro případ, že by kvůli takovému kroku přišel rozpad současné koalice. Tou by bylo utvoření aliance CDU s FDP a Zelenými. Jamajská koalice, která v roce 2017 nevznikla hlavně kvůli FDP, která se tehdy rozhodla odejít od vyjednávacího stolu, by se tak mohla vrátit do hry.

„FDP takovou možnost už dlouhodobě signalizuje – říkají, že si uvědomují, že udělali chybu a že by takovou koalici chtěli. Ne pod Merkelovou, ale pod někým jiným ano. V tomto případě jsou nicméně problém Zelení, protože ti dostali v minulých volbách osm procent a teď mají v průzkumech 18 procent. Zelení tedy nemají důvod do takové koalice vstupovat – naopak mají ze všech ostatních stran největší zájem na tom, aby proběhly volby,“ uzavírá Eberle.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud