Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec změny času. Lidé to chtějí, Brusel už sepisuje návrh pro národní vlády

Konec změny času. Lidé to chtějí, Brusel už sepisuje návrh pro národní vlády

Evropská komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního přechodu na letní čas. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí komise Alexander Winterstein s tím, že komise se k tomu rozhodla na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů pro takový postup vyslovilo.

Předseda komise Jean-Claude Juncker dnes v německé veřejnoprávní televizi ZDF uvedl, že návrh na zrušení letního času EK schválí ještě dnes. Podle Wintersteina komise ale nyní vedla o věci politickou rozpravu s tím, že na základě konzultace skutečně navrhne konec povinného posunu času dvakrát do roka. "O detailech zatím není možné hovořit," poznamenal.

Naznačil ale, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoliv. "Určení standardního času je - a vždy bylo - v pravomoci členské země," řekl Winterstein. Připomněl, že už nyní v EU existují tři různá časová pásma.

Mluvčí upozornil, že 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských zemí unie je vůbec největší účastí občanů v historii podobných celoevropských konzultací. Dotazování skončilo přibližně před dvěma týdny, komise zatím publikaci konečných výsledků teprve připravuje.

"Lidé to chtějí, my to uděláme," řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64.000 lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k velikosti populace jsou ale počty respondentů nízké, v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta.

Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné. Mluvčí dnes podotkl, že konzultace byla jen jedním ze vstupů pro rozhodování unijní exekutivy.

Z předběžných výsledků plyne, že 76 procent respondentů má s jarní a podzimní změnou času "velmi negativní" nebo "negativní" zkušenost. Jako důvody lidé uváděli negativní dopady na lidské zdraví, vyšší počet dopravních nehod či neuspokojivé úspory energie.

Proč se mění čas a čeká nás poslední změna? Čtěte zde>>>

Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.

Agentura DPA napsala, že podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě Evropský parlament letos v únoru Evropskou komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

Podpora návrhu mezi členskými státy už tak jednoznačná není, poznamenala DPA, podle které jsou velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas například Estonsko, Lotyšsko, Litva či Finsko.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.

Změna času v roce 2018: Kdy se změní letní a zimní čas>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1