Články odjinud

Konference v Palermu má Libyi udat směr, šance na úspěch je ale předem prohraná, tvrdí experti

Konference v Palermu má Libyi udat směr, šance na úspěch je ale předem prohraná, tvrdí experti

Stabilizace Libye, která je po svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 rozvrácenou zemí bez jasného politického vedení, je pro Evropskou unii jednou z hlavních priorit. Na ropu bohatá severoafrická země je totiž klíčová hlavně pro zvládání migrace do Evropy a s tím souvisejícím nárůstem preferencí populistických či krajně pravicových stran na kontinentu. V italském Palermu se proto dnes schází evropští a libyjští lídři na mezinárodní konferenci, která má Libyi udat směr. Šance, že setkání bude znamenat významnější krok kupředu, jsou ale mizivé.

Konference o Libyi, kterou hostí italský premiér Giuseppe Conte, se zúčastní také český premiér Andrej Babiš. Ten dlouhodobě volá po zastavení nelegální migrace ze severní Afriky, boji proti pašeráckým sítím a posílení evropské pomoci libyjské pobřežní stráži, která má bránit vyplouvání lodí přes Středozemní moře směrem k italským břehům.

Právě tato migrační politika evropských zemí je však terčem kritiky lidskoprávních organizací, které dlouhodobě upozorňují na to, že podmínky pro běžence jsou v Libyi otřesné a migranti jsou v tamních detenčních centrech mučeni a znásilňováni. U příležitosti konání konference vydala zprávu o situaci v Libyi organizace Amnesty International, která připomíná rok staré odhalení televize CNN, díky němuž vyšlo najevo, že je s migranty v Libyi obchodováno jako s otroky.

„Rok poté, co svět šokovaly videozáznamy ukazující, jak jsou lidské bytosti kupovány a prodávány jako zboží, zůstává situace uprchlíků a migrantů v Libyi bezútěšná,“ říká ředitel AI pro region Blízkého východu a severní Afriky Heba Morayef s tím, že migranti v Libyi čelí „hrozivému zneužívání“.

Amnesty International přitom poukazuje na to, že tvrdší protiimigrační opatření zavedená v řadě zemí EU po propuknutí uprchlické krize vedla k omezení migrace přes Středozemí o 80 procent, zároveň ale přispívají k tomu, že tisíce migrantů v zemi stále trpí a nemohou se z Libye dostat ven.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

„Zatímco dělají maximum možného pro to, aby zastavily příchody přes moře a pomáhaly libyjské pobřežní stráži zachycovat lidi a posílat je zpátky do notoricky známých detenčních center, evropské vlády katastroficky selhaly v nabízení jiných cest ven ze země pro ty nejpotřebnější,“ dodává Morayef.

Bezpečnostní situace v zemi se navíc stále zhoršuje. Posledním důkazem se stalo propuknutí bojů v Tripolisu na konci srpna, které zasáhlo i migranty zadržené v detenčních centrech. V oblasti hlavního města proti sobě zaútočily znesvářené milice, které soupeří o moc a území, terčem útoků se však stala i záchytná centra pro migranty. Ti se ocitli pod palbou, a zatímco ostraha utekla, oni zůstali v centrech zamčení.

„Bylo to děsivé. Ostraha nás tam nechala, zamkla a utekla pryč do bezpečí. Rozbili jsme dveře, ale na útěk jsme byli příliš vyděšení. Neměli jsme ponětí, kam jít,“ popsal pro Amnesty International jeden z migrantů.

Právě zlepšení bezpečnostní situace v zemi je jedním z cílů mezinárodní konference v Palermu, která chce znesvářené strany přivést k jednacímu stolu. Kromě mnoha ozbrojených skupin však o vládu v Libyi usilují dvě skupiny – kabinet v Tripolisu premiéra Fáize Sarrádža, která má podporu Organizace spojených národů či Říma, a vláda na východě země pod taktovkou Libyjské národní armády v čele s generálem Chalífou Haftarem, jehož jako hlavu státu podporuje Paříž, Moskva i Káhira.   

Dva hlavní libyjské lídry se naposledy podařilo přimět ke společnému jednání před pěti měsíci v Paříži pod záštitou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Se sicilskou konferencí to však dlouho vypadalo bledě – Haftar oznámil, že se události nezúčastní. Nakonec však do Palerma přicestoval. 

Šance na nějaký zásadní průlom je ale podle odborníků malá. Velké naděje do konference nevkládá ani analytička International Crisis Group Claudia Gazziniová. „Řím ve skutečnosti neposkytl jasnou představu o tom, jak má být v Libyi nastolen mír,“ řekla pro server Bloomberg s tím, že je otázkou, zda summit v Palermu bude znamenat víc, než jen „potvrzení úsilí OSN“.

Právě Organizace spojených nádorů totiž při budování stabilní libyjské vlády hraje klíčovou roli. Podle zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého by země měla v nejbližší době směřovat k volbám, které by se mohly uskutečnit na jaře příštího roku. Ty si podle něj přeje 80 procent Libyjců, dva znesvářené kabinety, které mají vlastní centrální banku i ropnou společnost, se jim však snaží ze všech sil bránit. „Oba kabinety vnímají volby jako hrozbu, které musí za každou cenu uniknout,“ uvedl minulý týden Salamé.

Konference v italském Palermu je tak podle expertů pouhou snahou Itálie ukázat svaly Francii.

„Celá tato konference musí být vnímána především jako silová hra Italů proti Francouzům. Doufali, že uspořádají větší summit, než byl ten v Paříži, aby ukázali, že mají větší legitimitu,“ říká odborník na Libyi z Evropské rady pro zahraniční vztahy Tarek Megerisi s tím, že plány Itálii zrovna nevychází. „Z pohledu OSN bude summit považován za úspěšný, pokud povede ke sjednocení evropské pozice a unijní podpoře plánu OSN pro uspořádání národní konference, která povede k volbám,“ dodává pro britský deník The Guardian.

 

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud