Kritická situace ve Středomoří nutí konat. Rodí se nový způsob přerozdělování migrantů | info.cz

Články odjinud

Kritická situace ve Středomoří nutí konat. Rodí se nový způsob přerozdělování migrantů

Německo-francouzská iniciativa vytvořit koalici zemí ochotných k přerozdělování migrantů získává v Evropě podporu. Z plánu jsou zatím známy jen střípky, podle nového mechanismu by však migranti měli být přerozdělováni mezi unijní země výměnou za to, že Itálie a Malta uprchlíkům otevřou své přístavy. Je ale otázkou, jak bude dobrovolná iniciativa, k níž se včera přihlásilo 14 zemí EU, v praxi fungovat. S ohledem na aktuální situaci se navíc do Středomoří nově vrací i loď Lékařů bez hranic. 

„Handrkování o záchranných operacích ve Středozemním moři musí konečně skončit,“ prohlásil u příležitosti pondělního jednání v Paříži německý ministr zahraničí Heiko Maas. Právě Německo je spolu s Francií hlavním strůjcem nového mechanismu, o němž se hovořilo už minulý týden na setkání ministrů vnitra ve finských Helsinkách. Zatímco tam jednání skončilo bez úspěchu, schůzka v Paříži přinesla zásadní posun – i když Francie je v porovnání s Německem o poznání optimističtější.

Podle francouzského prezidenta Emmanula Macrona se k dobrovolnému mechanismu přerozdělování přiklonilo „v zásadě“ 14 unijních zemí, osm z nich pak vyjádřilo dokonce „aktivní“ souhlas – kromě Francie a Německa jsou mezi nimi i Portugalsko, Lucembursko, Finsko, Chorvatsko a Irsko. Jak nicméně uvedl Maas, definitivní dohoda na stole zatím není. Jednat se o ní má během zářijového jednání na Maltě.

Pokud by v září „koalice ochotných“ skutečně vznikla, znamenalo by to pro řešení migrace v Evropě zásadní průlom, který má šanci zmírnit napětí mezi unijními zeměmi. Spory se dnes objeví pokaždé, co k evropským břehům připluje loď se zachráněnými migranty – Itálie či další země jihu ji odmítne vpustit do svých přístavů a další dny či dokonce týdny se řeší, kde migranty vylodit a které unijní země se o ně postarají.

„Nikdo neví, jak by to přesně mělo fungovat, protože detaily dosud nebyly zveřejněny, ale vnímám tuto iniciativu velmi pozitivně. Státy, které se toho účastní, pochopily, že v současném politickém klimatu a konstelaci není možné dosáhnout jednomyslnosti v rámci celé Evropské unie. Proto jdou cestou dobrovolné iniciativy států, aby se zapojily do mechanismu, který by mohl napravit ty největší nedostatky stávajícího evropského azylového systému,“ říká pro INFO.CZ expert na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth.

Otázkou však zůstává, jak se k německo-francouzskému plánu postaví Itálie, která je pro novou iniciativu klíčová, neboť k jejím břehům připlouvají lodě se zachráněnými migranty nejčastěji. Vláda složena z protiimigrační Ligy a Hnutí pěti hvězd těmto lodím od loňského léta uzavírá své přístavy a prohlašuje, že Itálie „nebude uprchlickým táborem Evropy“. Rezervovaně se vláda v Římě staví i k nové francouzsko-německé iniciativě.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini se už v neděli nechal slyšet, že o evropské migrační politice nemohou rozhodovat samy Francie a Německo, když první na ráně stojí země, jako jsou Itálie a Malta. A ve stejném duchu se jeho slova nesla i po pondělním setkání, kdy Salvini uvedl, že Itálie nebude „uprchlický tábor Bruselu, Paříže ani Berlína“.

Jak zareaguje Visegrád?

Koho ale rodící se „solidární mechanismus“ naopak cíleně obejde, jsou země, které se k přerozdělování migrantů staví odmítavě – zejména státy visegrádské skupiny, tedy Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Ty tak zřejmě opět zůstanou stát mimo, další rozdělení evropských zemí, které je cítit už od doby migrační krize, však podle Jungwirtha nehrozí.  

„K rozdělení Evropy vedlo samotné téma přerozdělování migrantů, tato iniciativa je naopak náznakem pozitivní cesty ven. Může to mít formát posílené spolupráce, která je ukotvena v evropských smlouvách a má umožnit, aby se státy domluvily nad rámec unijní spolupráce, což je naprosto legitimní,“ říká odborník AMO.

Podle Jungwirtha je nicméně otázka, jak dobrovolný mechanismus bude fungovat spolu se současnou unijní legislativou a jak se prolne do současného právního stavu. To může být jedním z důvodů možné kritiky zemí, které se iniciativy účastnit nechtějí. Ze zemí Visegrádu navíc už v minulosti zazníval argument, že přerozdělování migrantů jen motivuje pašeráky k vysílání dalších migrantů na otevřené moře a žadatele o azyl, aby se na cestu do Evropy dál vydávali. Před rokem se takto vyjádřil například český premiér Andrej Babiš, který přerozdělení 450 migrantů zachráněných ve Středomoří označil za „cestu do pekel“.  

Jungwirth však nepředpokládá, že by nová iniciativa měla mít na podobu migračních toků vliv. „Obecně nemáme důkazy o tom, že by evropský azylový systém fungoval pro migranty jako pull-faktor. Zároveň to vnímám tak, že státy, které se do toho zapojily, si spočítaly, že je pro ně výhodnější spolupracovat a nastavit si nějaké jasné mechanismy, než fungovat v současném stavu, který je poměrně živelný a nedodržuje se v něm právo EU – ať už proto, že to zkrátka není možné, nebo proto, že některé státy jednoduše nechtějí dostát svým závazkům,“ vysvětluje pro INFO.CZ.

Neděláme si iluze, nebudeme ale jen přihlížet

Podobně jako Německo s Francií se s ohledem na aktuální situaci ve Středomoří rozhodla vzít věci do vlastních rukou i mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF). Ta v neděli oznámila, že obnoví pátrací a záchranné operace v centrální části Středozemního moře, které se v důsledku migrační krize v posledních letech staly terčem kritiky řady evropských vlád. Organizace neměly kde běžence vyloďovat a jejich posádky se mnohdy dostávaly i do právních sporů – posledním příkladem je případ Němky Carol Racketeové, která byla koncem června po nepovoleném zakotvení na ostrově Lampedusa v Itálii zatčena.

Humanitární organizace pomáhající migrantům před utonutím tak začaly své lodě postupně ze Středomoří stahovat, až zde zbyla poslední loď Sea-Watch 3 s německou kapitánkou Racketeovou. Lékaři bez hranic nyní předesílají, že ve spolupráci s organizací SOS Méditerranée na konci července spustí na moře novou loď „Ocean Viking“.

„Pátrací a záchranné operace nejsou dlouhodobým řešením. Je to krizové opatření, jelikož nefunguje azylový systém. Lékaři bez hranic jsou zdravotnická a humanitární organizace a nejsme v pozici, abychom zaváděli politická řešení. Jsme však svědky ničivých humanitárních důsledků současné politiky a nemůžeme lidskému utrpení jen tak nečinně přihlížet,“ komentuje rozhodnutí pro INFO.CZ Iveta Polochová z české pobočky Lékařů bez hranic a dodává, že pokud by evropské vlády dostály svým závazkům, humanitárních lodí by ve Středozemním moři nebylo zapotřebí.

Organizace upozorňuje na to, že během letošního roku ve Středomoří zemřelo nejméně 426 migrantů včetně dětí, nelze prý proto nečinně přihlížet, jak umírají další. Polochová zároveň dodává, že operace Lékařů bez hranic probíhají v mezinárodních vodách mezi Libyí, Itálií a Maltou, nejbližším bezpečným místem pro vylodění zachráněných je tedy Itálie nebo Malta.

„Libye není pro uprchlíky bezpečnou zemí. Mnoho z lidí, kteří jí prošli, popisují násilí, mučení, vydírání, sexuální násilí, nucenou práci a nehumánní podmínky v detenčních zařízeních, kde jsou svévolně zadržováni,“ říká pro INFO.CZ a připomíná nedávný útok na detenční centrum Tajoura, v důsledku něhož zemřelo na pět desítek lidí. Realita je tak podle humanitární pracovnice taková, že vzhledem k jejich bezvýchodné situaci se tito lidé na smrtelný přechod přes moře budou vydávat dál bez ohledu na rizika.

Polochová však přiznává, že není vůbec jisté, zda země na jihu Evropské unie otevřou záchranné lodi přístavy a Ocean Viking bude mít kde žadatele o azyl vylodit. „Neděláme si iluze. V situaci, kdy Evropa blokuje a komplikuje práci neziskových organizací na moři, bude vedení pátracích a záchranných operací neuvěřitelně náročné. To však není dostatečně dobrý důvod pro to, abychom se o to nepokusili. Lékaři bez hranic mají v genech pomáhat tam, kde chybí humanitární nebo lékařská péče a Středozemní moře je v současné době nejsmrtelnější uprchlickou trasou na světě,“ uzavírá humanitární pracovnice.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud