Krize nabírá na obrátkách. Konec Merkelové je po rezignaci šéfky SPD zase o krok blíž | info.cz

Články odjinud

Krize nabírá na obrátkách. Konec Merkelové je po rezignaci šéfky SPD zase o krok blíž

ANALÝZA | Že tristní výsledky německé sociální demokracie v nedávných volbách do Evropského parlamentu a zemského sněmu v Brémách nezůstanou bez následků, bylo jasné už minulý týden. Víkendová rezignace šéfky SPD Andrey Nahlesové je přesto poměrně překvapivá a pro německou vládní koalici představuje další ránu. Záměr kancléřky Merkelové zůstat ve funkci až do roku 2021 to může poslat k ledu.

Politická scéna v ekonomicky nejsilnější zemi Evropské unie se nadále otřásá. Evropské volby dopadly zle pro obě vládní strany, německé sociální demokracii však zasadily obzvlášť tvrdou ránu. SPD obdržela jen necelých 16 procent hlasů a skončila až na třetím místě za Zelenými, kteří naopak slavili výrazné úspěchy. Nejstarší německá demokratická strana tak poprvé od konce druhé světové války neobsadila v celoněmeckých volbách jednu z prvních dvou příček a další ponížení jí přinesly volby v Brémách, které po více než 70 letech nevyhrála a skončila za CDU/CSU druhá. 

Že výsledky voleb „nezůstanou bez následků“, už minulý týden předpovídal generální tajemník SPD Lars Klingbeil. Po nátlaku levicového křídla strany Nahlesová dala všanc svou funkci šéfky sociálnědemokratických poslanců ve Spolkovém sněmu, o víkendu však nečekaně oznámila také odchod z čela SPD. Sama Nahlesová, která vedla sociální demokracii teprve od dubna loňského roku, rozhodnutí vysvětlila tím, že již nemá podporu.

„Určitě to je překvapivý krok, hlavně kvůli tomu, že odchází z politiky úplně. Politika byl pro Andreu Nahlesovou habitat po celý život,“ komentuje to pro INFO.CZ odborník na německou politiku Vladimír Handl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nahlesovou označuje za vášnivou sociální demokratku, která této kariéře obětovala veškerý čas. „A teď politickou kariéru končí. Takováto míra rozchodu s politikou a do určité míry i se stranou je tedy překvapivá,“ dodává.

První žena v čele

Náhlesová, která stanula v čele SPD jako první žena ve 155leté historii strany, měla pro německou sociální demokracii znamenat změnu nutnou ke zlepšení volebních výsledků. Pod vedením Martina Schulze totiž SPD v posledních parlamentních volbách dosáhla jen na 20,5 procenta hlasů, tedy na nejhorší výsledek od druhé světové války. Od té doby ale strana zažila namísto obratu k lepšímu několik dalších propadů, které vyvrcholily minulý týden v evropských a brémských zemských volbách.

Přestože Nahlesová v posledních měsících ztrácena podporu uvnitř strany i veřejnosti, podle mnohých sociálnědemokratických politiků není žádný důvod k oslavám. „Všem, co mají dnes radost: tohle je pro německou politiku velká ztráta. Nahlesová se staví za existenci velké koalice (vládní spolupráce SPD a CDU/CSU), jejíž stabilita je není v ohrožení,“ řekl jeden z představitelů sociální demokracie Harald Christ pro deník Bild.

A právě (ne)podpora koalice uvnitř SPD je něco, co může vládu Angely Merkelové srazit na kolena. Zejména levicové křídlo strany totiž proti setrvání SPD ve vládní koalici brojí fakticky od doby, co vláda vznikla – už po parlamentních volbách v roce 2017 chtěla část strany odejít do opozice, po krachu rozhovorů o takzvané jamajské koalici (CDU/CSU, liberální FDP a Zelených) však přistoupila na to, že bude ve velké koalici – takzvané GroKo – pokračovat. 

Podle Handla je tak pochopitelné, že se po eurovolbách a ohlášení rezignace Nahlesové otázka setrvání ve vládě uvnitř SPD opět otevírá. Strana s velkou pravděpodobností bude muset uspíšit svůj záměr zhodnotit, jak se jí po dvou letech daří naplňovat program a zda má smysl ve vládě pokračovat. Tuto klauzuli, podle které se v polovině funkčního období hodnotí fungování vlády, SPD prosadila do koaliční smlouvy.

Reflexe měla přijít v listopadu, což ale za stávající situace není moc jisté. „Tento proces se má nyní urychlit. K hodnocení má dojít ještě před zemskými volbami, které jsou naplánovány na září. To samozřejmě znamená, že uvnitř strany velice prudce posiluje tlak na odchod z koalice,“ vysvětluje Handl s tím, že dosud bylo proti setrvání v koalici kolem 30 procent členů SPD, dá se ale čekat, že odpůrců bude přibývat.

„Uvidíme, jak se to bude měnit v současnosti, protože i dosavadní zastánci velké koalice tuto otázku nově otevírají. Obávají se, že pokud bude současný trend pokračovat, SPD přestane být relevantní politickou silou. K problému přežití koalice se proto staví daleko ostřeji a pravděpodobnost, že Angela Merkelová nedotáhne své kancléřství do konce, tedy do roku 2021, tak nyní podstatně vzrostla,“ dodává odborník.

Jaké jsou možnosti?

Otázkou zůstává, kdo Nahlesovou v čele strany nahradí. Za současné situace se do boje o její křeslo nikdo nehrne – ani místopředseda strany a ministr financí Olaf Scholz, který přímo řekl, že o funkci nemá zájem. Dočasně má SPD vést trojce místopředsedů, výběr řádného šéfa stranu čeká až později.

Pokud Nahlesovou natrvalo nahradí někdo z levicového křídla strany, přinese to německé politické scéně znatelnou proměnu. „Pokud levicové křídlo SPD vyhraje vnitřní boj o moc, existuje šance, že strana odejde z koalice, což povede k novým volbám, uvažovala minulý týden německá televize DW. Na předčasné volby se však ani jedna z vládních stran příliš necítí. „V SPD sice roste tlak na to, aby se nově rozdaly karty, za současných podmínek by ale na nových volbách jen tratila. Vedení strany je tedy velice opatrné, pokud jde o nové volby,“ říká Handl.

Stabilní ale není situace ani uvnitř CDU v čele s Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která na předsednickém postu nahradila Angelu Merkelovou koncem loňského roku. I proti političce označované jako „AKK“ totiž uvnitř strany roste kritika a podporu ztrácí také u voličů – jak minulý týden ukázal průzkum televize RTL a n-tv, pro předčasný nástup AKK na post německé kancléřky je jen 13 procent Němců.

Pro konání předčasných voleb se tak zatím vyslovuje jen Die Linke a pravicová Alternativa pro Německo, podle které je po rezignaci Nahlesové načase, aby skončila Merkelová a s ní i celá vláda. Do voleb se příliš nehrnou ani Zelení, jejichž popularita nyní roste raketovým tempem. Už v evropských volbách se s 20,5 procenty hlasů stali druhou nejsilnější stranou po CDU/CSU, v nejnovějším průzkumu agentury Forsa zveřejněném v sobotu předběhli i stranu Merkelové a poprvé se v průzkumu voličských preferencí dostali na první místo.

Pokud SPD z koalice skutečně odejde, předčasné volby nebudou jediným možným scénářem. Hovoří se také o možnosti menšinové vlády CDU, která by ale podle Merkelové mohla být jen dočasným řešením – taková vláda by byla závislá na vytváření ad hoc koalic a tím pádem by byla velice nestabilní, což není pro spořádanou německou společnost nic, po čem by toužila. Druhým možným řešením by pak mohla být jamajská koalice, o které se jednalo těsně po parlamentních volbách před dvěma lety, rozhovory ale tehdy kvůli odchodu FDP od jednacího stolu zkrachovaly. Ani to se však Zeleným nezamlouvá.

„Pokud jde o vytvoření jamajské koalice, Zelení pochopitelně řekli, že tu nejsou od toho, aby zachraňovali politickou konstelaci. Jamajská koalice by pro ně totiž dnes byla nevýhodná, protože by do ní šli s volebními výsledky z doby před dvěma lety, kdy měli kolem deseti procent, dnes ale mají kolem 20 procent,“ vysvětluje Handl s tím, že v případě rozhovorů o jamajské koalici by jednání muselo vypadat jinak, než v roce 2017.

Ideálním řešením by tak pro CDU a velkou část SPD bylo zachování statusu quo – tedy nahrazení Nahlesové jiným předsedou a pokračování současné velké koalice. Naznačují to i slova Angely Merkelové, která na její rezignaci reagovala slovy, že koalice musí dál pokračovat v práci, nebo šéfky CDU Krampové-Karrenbauerové, podle které by měla SPD rychle „učinit personální rozhodnutí“, aby nebyla akceschopnost vlády dotčena. Zda se jejich přání vyplní, se však rozhodne jedině uvnitř rozpolcené sociální demokracie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud