Má být migrační dohoda EU-Turecko zrušena? Pakt nefunguje a začíná postrádat smysl | info.cz

Články odjinud

Má být migrační dohoda EU-Turecko zrušena? Pakt nefunguje a začíná postrádat smysl

Dohoda uzavřená v roce 2016 mezi Evropskou unií a Tureckem, která pomohla snížit migrační tok na řecké ostrovy, už delší dobu nefunguje. Už v lednu to přiznala i německá kancléřka Angela Merkelová, která k jejímu ujednání s Ankarou před třemi lety sama dopomohla. Je tedy čas na její zrušení? Podle britského odborníka na migrační právo Taimoura Laye ano. Syrští žadatelé o azyl kvůli ní zůstávají uvězněni na řeckých ostrovech a jen velmi málo uprchlíků je na základě dohody posíláno zpět do Turecka.

Uzavření dohody mezi Evropskou unií a Tureckem bylo považováno za jeden z nejvýznamnějších kroků, které přispěly ke zmírnění tehdejší migrační krize v Evropě. Za první rok jejího fungování klesl počet příchodů z Turecka do zemí EU o 97 procent, dnes je ale čím dál viditelnější, že dohoda přestává fungovat.

Pro začátek si pojďme připomenout, co je vlastně součástí dohody: všichni nelegální migranti vstupující na řecké ostrovy z Turecka mají být navráceni do Turecka a za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka má být jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU – a to s ohledem na „kritéria zranitelnosti“ vypracovaná OSN.

Počet žadatelů o azyl navrácených do Turecka je však za dobu trvání dohody zanedbatelný, tvrdí pro server InfoMigrants právník Taimour Lay, který zastupoval uprchlíky ve Velké Británii a Řecku. Tempo, se kterým jsou žadatelé o azyl posíláni zpět do Turecka, přitom považuje za „velice pomalé“ také Evropská komise – podle jejích dat bylo od března 2016 navráceno jen něco přes 2 400 migrantů.

Jedním z největších problémů je již zmíněné posuzování žadatelů o azyl podle kritérií zranitelnosti. Za „zranitelné“ jsou považováni nemocní lidé a osoby se zdravotním postižením, děti bez dospělého doprovodu, těhotné, oběti mučení nebo znásilnění. Tito lidé mají být z řeckých ostrovů převezeni na pevninu, kde úřady rozhodnou o jejich žádosti o azyl.

Kritéria se nejčastěji vztahují právě na Syřany, zdaleka se ale nejedná o všechny. Značná část syrských běženců v tomto testu zranitelnosti neuspěje, a měli by tak být vráceni do Turecka. Na řeckých ostrovech proto zůstávají uvězněny tisíce syrských běženců, kteří nemají možnost přesunout se na pevninu, z návratu do Turecka ale mají obavy.

Jedním z hlavních aspektů, které se podepsaly na fungování dohody z roku 2015, je zhoršení vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem po pokusu o převrat v roce 2016 a následných represí a čistkách ze strany tureckých autorit. Součástí dohody totiž byl také závazek EU pracovat na postupném uvolňování vízového režimu pro turecké občany, ze kterého začal Brusel po neúspěšném puči postupně ustupovat.

„Neochota EU upustit od přísných kritérií pro liberalizaci vízového režimu znamená, že dohoda nikdy nemůže být zcela naplněna,“ říká Lay, podle kterého byla schopnost řeckých úřadů provádět rozhovory s migranty, na základě kterých se rozhoduje o jejich „zranitelnosti“, vždy velmi nízká. Řekům navíc nebyla po chuti ani finanční pomoc ve výši šesti miliard eur, kterou Evropská unie přislíbila Turecku výměnou za zastavení příchodu běženců.

„V době uzavření dohody EU poslala do Řecka azylové úředníky z agentury EASO, aby mu pomohli s vyřizováním žádostí. Řekové ale řekli: ‚Jestli Turecko dostane na zařízení pro uprchlíky a tábory šest miliard eur, kde jsou naše peníze, které nám pomohou tohle všechno řešit?,“ tlumočí řecké stížnosti britský právník.

Proč má být dohoda EU-Turecko zrušena?

V Řecku tak stále zůstává kolem 70 tisíc převážně syrských běženců, dalších 300 tisíc Syřanů však našlo dočasné útočiště právě v Turecku. Nelze popřít, že se počet nově přicházejících lidí po uzavření dohody skutečně snížil, odborník na migraci však upozorňuje, že za poklesem v první řadě stojí vývoj v Sýrii. „EU bude vždy říkat, že tato čísla zastavila dohoda, ale já o tom nejsem přesvědčen,“ říká pro InfoMigrants s tím, že dohoda EU-Turecko rozhodně nemůže sloužit jako vzor pro další regiony.

Uzavřít podobnou dohodu se zeměmi severní Afriky, odkud v současnosti přichází do Evropy největší počet lidí, v loňském roce navrhl nejeden evropský lídr – včetně českého premiéra Andreje Babiše. Podle Laye však není možné dohodu EU-Turecko prezentovat jako úspěch – naopak by měla být zrušena.

Kromě nefunkčního navracení migrantů zpět do Turecka považuje za hlavní důvod to, že migrační krize je u konce – jak tvrdí Lay, dohoda měla být krizovým opatřením pro stav nouze, který už ale netrvá, proto by od dohody Evropa měla odstoupit. „Existují morální důvody pro její zrušení, existují právní důvody, existují pragmatické i politické důvody. Ať už si vyberete kterýkoliv, faktem zůstává, že to nefunguje,“ dodává Lay.

Jak už začátkem roku řekl pro INFO.CZ odborník na migraci Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky, o tom, že navracení lidí do Turecka vázne, se ví dlouhodobě, hlavní cíl dohody však měl být jiný – aby se lidé na cestu z Turecka na řecké ostrovy vůbec nevydávali. „Dohoda měla sloužit jako psychologická bariéra, aby lidé věděli, že pokud se vydají z Turecka, skončí v uprchlických táborech na řeckých ostrovech ve velmi zoufalých podmínkách,“ řekl s tím, že tato „odrazovací funkce“ dohody už zřejmě nefunguje jako na začátku.

Právě otřesné podmínky na řeckých ostrovech jsou navíc dlouhodobě terčem kritiky lidskoprávních organizací. Uprchlické tábory praskají ve švech, hygienické podmínky jsou mírně řečeno nedostatečné a výjimečné nejsou ani potyčky a násilí mezi migranty. Na cestě z Turecka do Řecka navíc stále umírají běženci, kteří se snaží dostat do Evropy – naposledy minulý týden, kdy se u ostrova Lesbos převrátila loď s migranty a nejméně sedm lidí včetně dvou dětí následně zemřelo. A dalších podobných případů může přibývat – a to s příchodem teplého počasí a zvyšujícím se počtem lidí, kteří se na vratkých lodích na moře vydávají.

Přestože se totiž počet lidí přicházejících do Evropy v posledním roce výrazně snížil, Řecko zůstává zemí, kam se od počátku letoška dostal přes moře největší počet běženců. Zatímco do Itálie připlulo od začátku roku 2 160 lidí, do Španělska to bylo zhruba 8 800 migrantů a do Řecka dokonce 11 683 lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci.

S varovnou zprávou o situaci běženců ve světě tento týden přišel také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Podle něj počet lidí, kteří kvůli válce, pronásledování nebo konfliktu museli opustit své domovy, nově překročil 70 milionů – to je největší číslo, jaké UNHCR za dobu své sedmdesátileté historie zaznamenalo a dvojnásobek počtu vysídlených osob oproti situaci před dvaceti lety. Migrace tak podle komisaře OSN Filippa Grandiho zůstává jednou z největších výzev naší doby.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud