Macron odmítl být rukojmím žlutých vest. V reformách pokračuje navzdory protestům | info.cz

Články odjinud

Macron odmítl být rukojmím žlutých vest. V reformách pokračuje navzdory protestům

„Budu i nadále prosazovat svůj program, tlaku ulice neustoupím“ – tak lze ve stručnosti shrnout očekávané čtvrteční vystoupení francouzského prezidenta. Emmanuel Macron nebude měnit svoji politiku ani kvůli propadu v žebříčku popularity, ani kvůli přetrvávajícím protestům hnutí žlutých vest. Nabízí ústupky, ale ne zásadní obrat.

Prvomájové oslavy můžou být ve Francii pořádně horké. Vyrazí na ně i stoupenci hnutí žlutých vest, kteří budou mít k nespokojenosti ještě o důvod víc – prezident Emmanuel Macron jim totiž dal definitivně najevo, že jim nevyhoví.

Když jsem v prosinci mluvil s desítkami demonstrantů v pařížských ulicích, hovor se obvykle stočil k dvěma hlavním požadavkům: opětovnému zavedení milionářské daně a uzákonění referenda z občanské iniciativy. Po tříměsíční Velké národní debatě – kterou ale žluté vesty bojkotovaly – je jasné, že se ústupků v těchto otázkách nedočkají.

Macron na své vůbec první tiskové konferenci podobného formátu vyloučil i další z přání, které se často objevovalo i během výše zmíněné debaty, a to uznání prázdného hlasovacího lístku. Navzdory předchozím prohlášením prezident ani nezmínil možný návrat k 90kilometrové rychlosti na silnicích, navzdory tomu, že snížení rychlosti obyvatelé francouzského venkova považují za další šikanu ze strany státu, který jim takto jen prodlouží každodenní dojíždění do práce.

Rozhazuje jen drobky chleba

„Neposlouchal, co se na ulici říká už pět měsíců,“ postěžoval si jeden z mluvčích žlutých vest, Maxime Nicolle známý pod přezdívkou Fly Rider. To, co Macron lidem nabídl, jsou podle něj jen „drobky chleba“. K podobnému závěru došla i část opozice, zvláště té levicové, která s hnutím žlutých vest sympatizovala.

Macron sice během dlouho očekávaného vystoupení připustil některé chyby, zejména pocit daňové nespravedlnosti, jenž ve Francii panuje. Ze svého programu ale uhýbat nehodlá. O žlutých vestách se zmínil i v souvislosti s antisemitismem a homofobií – chytře tak využil antisemitské urážky, kterým byl během demonstrace v Paříži před časem vystaven filozof Alain Finkielkraut.

Nájemce Elysejského paláce hodlá dál prosazovat svůj program, ostatně některé ze závěrů debaty, jako je snížení počtu zákonodárců nebo změna volebního systému k větší proporcionalitě, už v něm figurovaly v roce 2017. „Všechno zastavit by nebyla dobrá cesta,“ zdůraznil.

Křiku ulice neustoupím, vzkázal mezi řádky demonstrantům. Na dotaz, jak vnímá strmý pád své popularity, odpověděl lakonicky: nynější vůdce některého z demokratických států být populární prý prostě nemůže. Tlaku odborů a stávkám ustupovali už jeho předchůdci – výsledkem byly neuskutečněné reformy a rostoucí zadlužení.

Macronovi dnes nahrává i fakt, že hnutí žlutých vest se od svého vzniku skutečně posunulo: v ulicích 67milionové Francie už o sobotách demonstruje jen okolo 30 tisíc lidí a o rozpolcenosti hnutí svědčí i čtyři různé kandidátky do evropských voleb.

Musíte víc pracovat

Francouzi se od Macrona dozvěděli možná i to, co slyšet nechtěli – měli by víc pracovat. Na druhou stranu jim ale prezident slíbil snížení daní, konec daňových úlev pro firmy a zachován zůstane i 35hodinový pracovní týden. Demokracii by pak mělo posílit usnadnění takzvaného sdíleného referenda – k jeho vypsání bude místo nynějších 4,5 milionu lidí stačit jen milion, stále ale zůstává podmínka souhlasu pětiny zákonodárců.

Kromě slibům Francouzů se ale Macron vyjádřil i k migrační politice, přestože nebyla mezi tématy, o nichž měli Francouzi během veřejných debat diskutovat. Schengenský prostor by podle něj mělo sdílet méně států, pokud tedy budou ochotny se podílet na řešení migrace, kterou prezident označil za druhou hlavní výzvu EU po klimatu.

Prezidentovu zmínku lze chápat i jako políček maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož ideologie národní suverenity a uzavřených hranic je v přímém rozporu se smýšlením Macrona. Právě Orbán se také prezentuje před evropskými volbami jako hlavní Macronův odpůrce. Je ale třeba dodat, že Paříž by si měla nejdříve zamést před vlastním prahem – ani ona nedostála původním požadavkům Evropské komise na uprchlické kvóty.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud