Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macronovi se rozpadá vláda. V krátké době překvapivě odešel už druhý oblíbený ministr

Macronovi se rozpadá vláda. V krátké době překvapivě odešel už druhý oblíbený ministr

Francouzská ministryně sportu Laura Flesselová dnes překvapivě oznámila demisi. Po ministrovi životního prostředí Nicolasi Hulotovi tak za poslední týden končí další z populárních členů kabinetu, píšou francouzská média. Elysejský palác poté oznámil, že Flesselovou nahradí bývalá závodní plavkyně s rumunskými kořeny Roxana Maracineanuová a Hulota dosavadní předseda dolní komory parlamentu François de Rugy.

Bývalá olympijská šampionka v šermu Flesselová vládu na rozdíl od Hulota nekritizovala a jako příčinu rezignace uvedla osobní důvody. Podle rádia RMC Sport ale hrálo roli také plánované snížení rozpočtu jejího resortu.

Zdroje z okolí Flesselové ale podle agentury AFP nevidí spojitost mezi demisí a rozpočtovými otázkami. RMC Sport však tvrdí, že ministryně údajně odmítla přijmout návrh na šestiprocentní snížení rozpočtu ministerstva sportu. Už o rok dříve byly prostředky na sport zredukovány o pět procent.

Po Hulotovi přišla vláda o dalšího poměrně oblíbeného člena. Podle srpnového průzkumu Flesselovou vnímalo pozitivně 46 procent Francouzů, napsal web televize BFM-TV.

Personální změny v kabinetu zahájila nečekaná Hulotova demise z minulého týdne. Známý aktivista oznámil odchod z vlády v rozhlasovém rozhovoru, přičemž o svém kroku předtím neinformoval prezidenta Emmanuela Macrona ani premiéra Édouarda Philippea. Hulot uvedl, že se ve vládě cítil osamocený a k rozhodnutí jej dohnala řada zklamání. Na jeho místo nastoupí bývalý zákonodárce francouzských zelených de Rugy, který je nyní členem Macronovy strany Republika v pohybu (LREM). Od června 2017 je 44letý de Rugy ve funkci předsedy Národního shromáždění, dolní komory parlamentu.

Flesselovou v čele resortu sportu nahradí mistryně světa a olympijská medailistka v plavání Maracineanuová. Web televize franceinfo uvádí, že 43letá bývalá sportovkyně byla členkou regionálního zastupitelství v pařížské oblasti Île-de-France.

Macronova popularita naopak v létě spadla na minimum od nástupu do úřadu v květnu 2017. V průzkumu agentury Ifop, jehož výsledky dnes publikoval časopis Paris Match, vyjádřilo na konci srpna souhlas s kroky prezidenta 31 procent z 1015 respondentů. To bylo o deset procent méně než při šetření provedeném o měsíc dříve. O procento lépe si ve stejné fázi svého mandátu v roce 2013 vedl i prezident François Hollande, napsal Paris Match.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1