Mayová pod tlakem. EU jí dává jasně najevo, že nepřipustí bezvýznamné prodlužování brexitu

Eliška Kubátová

Naše newslettery rozesíláme každý týden

27. 02. 2019 • 19:37

Nejistota kolem brexitu sužuje nejen Velkou Británii, ale celou Evropu, odchod Spojeného království z unie proto dominoval také dnešní schůzce německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Lídři zemí, které tvoří takzvaný motor evropské integrace, vyslali Londýnu jasný vzkaz – od Evropské unie dostanete souhlas k odložení brexitu, pouze pokud budete mít jasný plán. Připravuje si tak unie půdu k prosazení vlastního plánu na řešení brexitu – tedy k odkladu vystoupení Británie z EU o další téměř dva roky?

 „Pokud Británie potřebuje víc času, nebudeme tomu bránit, ale chceme řádné řešení – spořádaný odchod Britů z Evropské unie,“ řekla těsně před schůzkou s Emmanuelem Macronem německá kancléřka Angela Merkelová o možnému prodloužení termínu brexitu. Případný odklad musí na žádost Británie odsouhlasit všech 27 zemí Evropské unie, šéfové evropských států však začínají dávat najevo, že na krátkodobý odklad přistoupí, jen když takový plán bude dávat smysl.

To před dnešním jednáním v Paříži naznačil francouzský prezident, který dal opatrně najevo, že by jeho země mohla případné prodloužení vyjednávacího období podle článku 50 blokovat. „Souhlasili bychom s prodloužením, pouze pokud by to bylo ospravedlněno novou volbou Britů…Ale v žádném případě na prodloužení nepřistoupíme bez jasného účelu,“ prohlásil Macron před schůzkou s Angelou Merkelovou v Paříži. „Nepotřebujeme čas, potřebujeme řešení,“ dodal šéf Elysejského paláce.

V podobném duchu se přitom dnes před parlamentem vyjádřil také španělský premiér Pedro Sánchez, podle kterého může případné prodloužení proběhnout pouze za určitých podmínek a s jasným výhledem na řešení zablokované situace. Reagoval tak na slova britské premiérky, která včera před poslanci poprvé oficiálně připustila možný odklad termínu brexitu.

„Chci zcela jednoznačně říci, že sama o prodloužení lhůty stanovené v článku 50 nestojím. Naším jediným zájmem by mělo být vyjednání dohody a odchod 29. března,“ uvedla včera britská premiérka a dodala, že vláda požádá Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad jen v případě, že zákonodárci během hlasování odmítnou podpořit její vyjednanou dohodu i možnost odchodu bez dohody.

„Nelze vyloučit, že britská premiérka požádá o prodloužení článku 50 Smlouvy o EU, jak uvedla včera. A před tímto možným postojem britské vlády chci jasně říct, že ačkoliv se Španělsko nechce stavět proti případnému prodloužení, musí to mít určitou perspektivu řešení. Prodlužování nejistoty odložením brexitu není rozumná a ani žádoucí alternativa,“ prohlásil Sánchéz podle britského deníku The Guardian.

Unijní lídři tak Británii vzkazují, že krátkodobé prodloužení brexitu o dva nebo tři měsíce, na které je podle svých slov Mayová ochotná přistoupit, nelze učinit bez jasného plánu. Tím by bylo odsouhlasení brexitové dohody britským parlamentem, pokud se ale posvěcení dohody ze strany britských poslanců bude stále jevit jako nereálné, nemá prodlužování brexitu o pár měsíců smysl.   

Evropa si tak možná připravuje půdu pro prosazení vlastního návrhu řešení současné zablokované situace – prodloužit brexit o celých 21 měsíců. Z Bruselu se totiž začíná ozývat, že krátkodobý odklad dává smysl pouze tehdy, dostane-li dohoda o brexitu souhlas britského parlamentu. Dva měsíce by se pak využily k ratifikaci smlouvy a přijetí doprovodných zákonů. Pokud ale poslanci dohodu v březnu nepodpoří, nebudou dva měsíce k odblokování situace stačit.

Za „efektivní řešení“ takový scénář považuje i ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, podle kterého je ale otázka, zda by s prodloužením brexitu o téměř dva roky souhlasila britská strana. S jistotou by se proti takovému scénáři postavili zastánci tvrdého brexitu, například labouristi a část Konzervativní strany podporující brexit s dohodou by však na něj mohli kývnout.

„Uvidíme ale, jak se to vyvine. Já to beru spíš jako poslední šanci v případě, že by britští poslanci dohodu Mayové opětovně neschválili. Pak si dovedu představit, že by tato úvaha prodloužit brexit o 21 měsíců byla na pořadu dne. Určitě ale ne před hlasováním,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Institutu EUROPEUM.

Dlouhodobé odložení brexitu však nenachází podporu u britské veřejnosti. Podle průzkumu zveřejněného bruselským serverem Politico  se 47 procent Britů vyslovuje pro krátkodobý odklad, půlroční prodloužení členství však podporuje už jen 33 procent z nich. Dlouhodobé odložení z důvodu konání druhého referenda nebo předčasných parlamentních voleb je však jiný případ – za těchto podmínek by mohl být brexit prodloužen o delší čas podle 45 procent Britů.  

 

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.