Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Měli bychom omezit pohyb za prací v rámci EU, myslí si rakouský vicekancléř Strache

Měli bychom omezit pohyb za prací v rámci EU, myslí si rakouský vicekancléř Strache

Evropská unie by i pro dobro členských zemí z východní části bloku měla omezit volnost pohybu svých občanů za prací v rámci EU. Myslí si to rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache, který je předsedou protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Strache podle agentury APA tvrdí, že neomezená možnost pracovat v jiném členském státě připravuje východní členy o kvalifikované a vzdělané pracovníky, zatímco v bohatších zemích vede k nezaměstnanosti místních.

Právo žít a pracovat v jiné členské zemi, než ze které člověk pochází, patří k základním pilířům společného unijního trhu. Rakousko v červenci na šest měsíců přebírá unijní předsednictví.

„Musíme otevřeně diskutovat o tom, že pro rozvoj Evropy není dobré, když se celý intelektuální a dobře vzdělaný potenciál přesune z východní do západní Evropy,“ prohlásil Strache v úterý během debatního večera v Domě EU ve Vídni. Podle vicekancléře je třeba uvažovat „přinejmenším o částečné regulaci, která by byla ku prospěchu všech“.

Jako příklad Strache zmínil slovenské pečovatelky a zdravotní sestry, které odešly do západní Evropy, takže na Slovensku se těchto pracovníků nedostává.

Strache také uvedl, že volnost pohybu za prací není kvůli vylidňování pro východ unie pouze přínosná. V západních zemích navíc vede k vytěsňování místních kvalifikovaných a dobře placených pracovníků z jejich zaměstnání.

V souvislosti s prací občanů z jiných zemí EU v Rakousku chce rakouská vláda omezit přídavky na děti těm pracovníkům, kteří s sebou v této alpské republice své potomky nemají. Počátkem května vláda schválila návrh, který přídavky sníží na úroveň obvyklou v jednotlivých zemích. Pokud vysloví parlament souhlas, postihne opatření zejména rodiny pracovníků ze zemí jako je Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko nebo Česká republika. Záměr Vídně se kvůli možné diskriminaci chystá prověřit Evropská komise.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1