Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová čelí tlaku od CSU. Důvodem je spor o vrácení části uprchlíků

Merkelová čelí tlaku od CSU. Důvodem je spor o vrácení části uprchlíků

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) čelí velkému tlaku politiků sesterské Křesťanskosociální unie (CSU), aby změnila svůj odmítavý postoj k vracení části uprchlíků přímo na hranicích spolkové republiky. Podle některých pozorovatelů může mít její současný spor s ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU) dopady i na fungování nové vlády jako celku.

Tvrdý střet, který je za poslední léta v oblasti migrace již několikátým, se týká Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří už byli registrováni v jiném státu EU, Švýcarsku nebo Norsku. Německé právo s takovým postupem obecně počítá, ve výjimečných humanitárních situacích se ale neuplatňuje. A výjimečná situace, kterou v září 2015 vyhlásil tehdejší ministr vnitra Thomas de Maiziére, v tomto ohledu v Německu panuje dodnes. Situaci navíc komplikují evropské azylové předpisy, které se od těch německých v některých bodech liší.

Změna německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou. Merkelová však zatím návrh Seehofera odmítá, kvůli čemuž ministr v pondělí nečekaně zrušil představení svého „migračního plánu“, které chystal na dnešek.

Do sporu se už vložila řada politiků konzervativní unie CDU/CSU. Bavorský premiér Markus Söder se dnes jasně postavil za svého stranického šéfa Seehofera. „Jsme pevně přesvědčeni, že Německo musí jednat podle práva a zákona. Také v Německu je konečně čas na jasná pravidla,“ řekl. „Kdo říká, že se rok 2015 nesmí opakovat, musí teď jednat,“ podotkl v narážce na opakované prohlášení Merkelové. V roce 2015 do spolkové republiky přišlo rekordních 890 tisíc žadatelů o azyl.

Ještě tvrdší byl ve svém vyjádření bývalý bavorský premiér z let 1993-2007 Edmund Stoiber, podle něhož rozhodnutí Merkelové z roku 2015 umožnit všem uprchlíkům řízení o azylu v Německu zemi zcela přetížilo. „Vláda práva to skutečně nebyla,“ nechal se slyšet.

Za tvrdými slovy politiků CSU se podle odborníků skrývá i to, že bavorskou stranu na podzim čekají zemské volby, v nichž bude o přízeň voličů bojovat i s protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD), a proto se snaží působit v otázce migrace tvrdě a důsledně.

Postoji Merkelové ale nerozumí ani někteří politici její křesťanské demokracie, včetně saského ministerského předsedy Michaela Kretschmera, který se za Seehofera otevřeně postavil. Další ji sice podporují, apelují ale na rychlé urovnání sporu, který by jinak mohl přerůst ve vážnější vládní problémy.

Kancléřka svůj současný postoj zdůvodňuje především nutností hledat nikoliv národní, ale celoevropská řešení, a také předností evropského práva před tím německým. Podle řady pozorovatelů vracení běženců na hranicích odmítá také proto, že to je jeden z posledních bodů její původně otevřené migrační politiky, který dodnes Německo uplatňuje. Ve většině ostatních oblastí se jeho migrační politika výrazně zpřísnila.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1