Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Migrace i změna klimatu jako hlavní témata švédských voleb. Čeká zemi politické zemětřesení?

Migrace i změna klimatu jako hlavní témata švédských voleb. Čeká zemi politické zemětřesení?

„Na těchto volbách skutečně záleží, v sázce je příliš mnoho,“ říká pro americký deník NY Times švédský politolog Jonas Hinnfors. Švédské království, kde po desetiletí vévodili sociální demokraté, ovládají protiimigrační nálady a zatímco tradiční strany upadají, na vzestupu jsou obávaní Švédští demokraté – protiimigrační strana s neonacistickými kořeny, které průzkumy předpovídají druhé místo se ziskem kolem 20 procent hlasů. V takovém případě by se ale středopravému ani středolevému bloku nepodařilo sestavit většinovou vládu. Volby, ke kterým Švédové půjdou v neděli 9. září, tak mohou skončit patem.

„Stále víc v uvozovkách ‚hrozí‘, že se Švédští demokraté – tedy strana, která je některými označována jako nacistická – stanou největší, nebo druhou největší stranou v parlamentu. Toto je strana, které se ostatní političtí soupeři dosud nechtěli dotknout ani krumpáčem. Měli je pomalu za malomocné a vyhýbali se jakékoliv spolupráci s nimi, ale možná k tomu budou donuceni,“ popsal před nedávnem předvolební situaci ve Švédsku pro pořad Štrunc! publicista a bloger Yngvar Brenna.

Obávaní Švédští demokraté se do parlamentu poprvé dostali po volbách v roce 2010, o čtyři roky později obsadili s necelými 13 procenty dokonce třetí místo, v nadcházejících volbách však očekávají výsledek ještě větší – podle průzkumů by mohli získat kolem 20 procent, což v 349členném parlamentu odpovídá celkem 70 křeslům. Média připisují rostoucí úspěch Švédských demokratů mimo jiné migrační krizi z roku 2015, kdy do Švédska přišlo 163 tisíc žadatelů o azyl. Fakt, že se do parlamentu dostali už v roce 2010, tedy pět let před migrační krizí, však naznačuje dlouhodobější změny ve švédské společnosti.

Jak píše NY Times, vzestup Švédských demokratů mapuje úpadek tradiční středolevé strany Sociální demokraté, která dominovala téměř všem švédským volbám od roku 1917. Ještě v roce 1994 získala přes 45 procent, postupem času ale její popularita začala mírně klesat, až se dostala na současných 25 procent.

V reakci na úspěchy nacionalistických Švédských demokratů se Sociální demokraté v čele se současným premiérem Stefanem Löfvenem, který se nechal slyšet, že hodlá snížit počet přicházejících uprchlíků poskytováním pomoci v oblastech, odkud pocházejí, začali posouvat doprava. Podobně se vyjádřila i středopravicová strana Umírnění, která v průzkumech zatím končí třetí. Potenciální Löfenovi koaliční partneři – Zelení a Levicová strana – na vlně vstřícné migrační politiky zůstávají.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Změna rétoriky je však znát i na straně švédských nacionalistů. Pod vedením mladého lídra Švédských demokratů Jimmyho Åkessona se strana zbavila těch nejvíce extrémních členů, zmírnila své ostré výroky na konto přistěhovalců a Åkesson dokonce připustil, že Švédsko nebude napořád zemí „modrookých blonďáků“, píše týdeník Economist. Tato strategie evidentně zafungovala.

„Nikdy mě jako Švédku nepřijmou“

Přestože se Sociální demokraté v čele s Löfenem snaží se sliby o přísnější migrační politice u moci udržet zuby nehty, podle Breny nedělají dost. Důkazem jsou organizované útoky a násilí, které se odehrávají v sociálně vyloučených lokalitách s vysokými počty přistěhovalců. Například v polovině srpna bylo během nočního nájezdu výtržníků ve městě Göteborg zapáleno skoro 100 aut. Policie v reakci zatkla dva podezřelé a dalšího dopadla v Turecku, kam utekl. Tento incident však není ničím neobvyklým – podle údajů policie žháři během letošního roku zničili nejméně 172 automobilů.

„Švédský premiér Stefan Löfven se dušuje, že nehodlá zpřísnit azylovou politiku a především nabádá lidi, aby neprojevovali zášť vůči migrantům, ať se dopouští čehokoliv. Tyto problémy se ale nijak zvlášť neřeší a stávají se nezvladatelnými. Situace se v některých lokalitách Švédska vymyká kontrole,“ popisuje Brena.

Jak píše NY Times, integrace nově příchozích trvá i sedm let – především kvůli nekompromisním požadavkům na trhu práce. Lidé, kteří mají sice jiný původ, ve švédské společnosti jsou ale dobře integrovaní, mají z výsledku voleb strach. Mezi nimi je 18letá Kimia, která se ve Švédsku narodila, její rodiče ale pochází z Íránu. „Cítím se jako terč,“ přiznává pro NY Times. „Byla jsem vychována jako Švédka a cítím se jako Švédka, ale nevypadám jako Švédka a nikdy mě jako Švédku nepřijmou,“ dodává.

Paradoxem je, že se lidé cizího původu nacházejí i v řadách Švédských demokratů. Tím je například Karl Robbjens, jehož matka je bývalá místostarostka libyjského Tripolisu. Před třemi lety opustil Umírněné a připojil se ke Švédským demokratům, za které dnes kandiduje. Robbjens tvrdí, že není proti imigrantům, ale proti neschopnosti Švédska je integrovat, kdy mnozí z nich nepracují a spoléhají na sociální dávky.  

Sebevraždy v EUSebevraždy v EUautor: Info.cz

Vedle migrace i klima a požáry

Migrace však zdaleka není jediné téma, které Švédy před volbami trápí. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos to je pro 44 % obyvatel severního království hlavně zdravotní péče, imigrace je s 25 procenty na třetím místě a v závěsu ochrana životního prostředí, která dělá starost 23 % lidí. Právě problémy spojené se suchem a globálním oteplováním se do popředí dostávaly hlavně v posledních týdnech, kdy v zemi došlo k rozsáhlým lesním požárům.

Díky tomu také vzrostla podpora strany Zelených. To se samozřejmě nelíbí Švédským demokratům, jejich šéf Jimmy Åkesson proto v polovině srpna obvinil politické oponenty, že se snaží vlny horka a s tím související požáry využít k získání politických bodů. „Dělat politiku na základě letního počasí, to snad ani nemyslíte vážně. To je nejhorší druh populismu,“ nechal se slyšet lídr krajně pravicových nacionalistů, kteří těží zase ze strachu z imigrace. Ostatní strany nenechaly jeho slova bez odezvy.

K protiútoku se odhodlala vicepremiérka Švédska a šéfka Zelených Isabella Lövinová, podle které se Åkesson jen snaží snížit význam něčeho, co ona sama nazývá „největší výzvou lidstva“. Jeho slova zkritizovali i švédští klimatičtí vědci. „Zažíváme nejextrémnější klimatické události, které jsme ve Švédsku kdy zaznamenali a z vědeckého hlediska víme, že to je posíleno globálním oteplováním. Nazývat to populismem je velmi nešťastné…a škodlivé,“ říká pro bruselský server Politico klimatolog Johan Rockström.

Zatímco šéf Švédských demokratů se problému globálního oteplování vysmívá, průzkumy ukazují, že lidem na stavu životního prostředí skutečně záleží. Po vlnách horka a následných požárech se totiž preference Zelených razantně zvýšily, ještě před začátkem léta to přitom vypadalo, že se Zeleným nepodaří ani překročit čtyřprocentní práh pro vstup do parlamentu. Tento vývoj samozřejmě nahrává i Löfenovi a jeho Sociálním demokratům, kterým díky zvýšeným preferencím Zelených narůstá šance zůstat u moci.

Čtyři možné scénáře

Zatím ale není nic jisté. A pokud Švédští demokraté skutečně získají kolem 20 procent, středo-pravému ani středo-levému bloku se zřejmě nepodaří sestavit většinovou vládu. Stejně jako při předchozích volbách i tentokrát všechny strany předem uvedly, že se Švédskými demokraty nebudou po volbách spolupracovat. Jako nejpravděpodobnější scénář se tak jeví menšinová vláda. „Jedna věc je jistá: Se slabou menšinovou vládou vyvolávající obavy z nových voleb Švédsko směřuje k období nejistoty,“ píše server Local Sweden a nastiňuje čtyři možné scénáře, jak by volby mohly dopadnout.

INFOGRAFIKA: Muslimové v EvropěINFOGRAFIKA: Muslimové v Evropěautor: INFO.CZ

První možností je zachování statu quo, kdy by u moci zůstala Löfenova vláda, jen s ještě slabším mandátem, než má nyní. Tento scénář se politologům jeví jako nejpravděpodobnější. Současný rudo-zelený blok tvořený Sociálními demokraty a Zelenými za podpory Levicové strany v předvolebních průzkumech vede před středopravou Aliancí. Krajně pravicoví Švédští demokraté se však nechali slyšet, že by se takovouto menšinovou vládu pokusili svrhnout – například během hlasování o rozpočtu.

Druhou variantou je sestavení středopravé Aliance čtyř stran – Umírnění, Strana středu, Liberálové a Křesťanští demokraté, které už dohromady sice zemi vládly, jsou mezi nimi však velké rozdíly například v pohledu na imigraci. Aliance by se navíc při přijímání zákonů zřejmě neobešla bez podpory krajní pravice, která by za to samozřejmě požadovala něco na oplátku. Zatím ale není nic ztracené a naznačují to sázkařské kanceláře. Löfena chce v premiérském křesle usilovně vystřídat šéf Umírněných Ulf Kristersson, kterému dávají velké šance i sázkaři.

Pokud by ani jeden z těchto scénářů nevyšel, nabízí se podle serveru Local třetí možnost, kdy by se Sociální demokraté pokusili přesvědčit ke spolupráci Stranu středu, nebo Liberály. Löfen, který trvá na spojenectví se Zelenými, takovouto variantu nevyloučil. Strany by však musely překonat velké rozdíly, zejména co se týče sestavování rozpočtu. Zároveň by to také znamenalo konec středopravé Aliance.

Přestože se to podle průzkumů zatím nejeví jako reálné, čtvrtým scénářem by mohla být výhra Švédských demokratů. Někteří analytici totiž upozorňují na to, že se průzkumy mohou mýlit a lidé by neměli šance krajní pravice podceňovat. I kdyby se však Švédští demokraté po volbách stali nejsilnější stranou, zůstali by v izolaci a vládu by sestavovali jen stěží. Přestože o spolupráci s neonacistickou stranou nikdo nestojí, Åkesson se nechal slyšet, že by se pokusil přesvědčit Umírněné. Jak to celé dopadne, ale uvidíme v příštích dnech a týdnech.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1