Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministryně jede projednávat služební zákon do Bruselu. Běžné to není, chce si předcházet Komisi, říkají experti

Ministryně jede projednávat služební zákon do Bruselu. Běžné to není, chce si předcházet Komisi, říkají experti

Ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová se chystá kvůli navrhovaným změnám ve služebním zákonu do Bruselu. Jak potvrdila v rozhovoru pro INFO.CZ, plánujete se sejít hned se dvěma eurokomisaři. Podle expertů se nejedná o úplně běžný krok – a to i z toho důvodu, že na kritizovaném návrhu novelizace se zatím neshodla ani samotná vláda. Cílem Dostálové může být „zatáhnout“ Komisi do diskuze hned od začátku. 

Podle informací INFO.CZ se členka kabinetu Andreje Babiše setká se zástupci Evropské komise příští týden, zřejmě ve středu nebo ve čtvrtek. Do té doby vláda odložila projednávání novely na domácí půdě. „My jsme se na vládě bavili, když jsme projednávali služební zákon, že mantinely, na kterých jsme se shodli, by bylo dobré projednat s komisí. A pan premiér k tomu jednání pověřil mě. Takže jsme oslovili Evropskou komisi se zájmem jednat, oni řekli: „Ano, super, ale potřebujeme ten materiál dopředu, abychom to mohli nastudovat“. A že budu očekávaná příští týden,“ popsala Dostálová v rozhovoru.

Instituce EU vývoj kolem služebního zákona sledují už z toho důvodu, že právě na tuto legislativu je navázáno čerpání eurofondů. Bez normy by k nim Česko nemělo přístup. Na druhou stranu ale není podle odborníků obvyklé, aby člen české vlády projednával návrh zákona – navíc v této fázi – s Evropskou komisí.

Záleží na pozici Evropské komise

„Obecně projednávání zákonů s Evropskou komisí opravdu běžné není, zvlášť, když jde o zákony čistě domácího charakteru,“ vysvětluje Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. V případě služebního zákona, na který je navázáno čerpání eurofondů ale tento krok podle něj logiku dává.

Nestandardní je podle něj ovšem fakt, že tak vláda dělá v době, kdy se ještě sama na návrhu novelizace nedohodla. A jak navíc přiznává sama ministryně Dostálová, ani nepřichází s nějakými výraznými změnami.

„To běžné úplně není, tedy alespoň neznám případy, kdy by se tak běžně dělo. Podle mne však není vůbec jisté, že zásadní změny nenavrhují. Logičtější by asi bylo konzultovat návrh novely zákona po jejím schválení vládou. V každém případě není nutným krokem projednat návrh novely s Komisí, ačkoliv přijetí novely v podobě, se kterou by Komise nesouhlasila, by mohlo mít závažné dopady pro ČR a čerpání financí z fondů. Je tedy logické konzultovat s Komisí a já bych tak na místě člena vlády činil již z důvodů ukázání Komisi, že ji transparentně se snažím 'zatáhnout' do hry již od počátku,“ dodává Kovář.

Služební zákon jako podmínka pro eurofondy

„Opravdu není standardní, aby vláda členské země projednávala s Evropskou komisí předem nějaký návrh zákona nebo novelizaci existujícího prvního předpisu. Není to však také vyloučeno, pokud se vláda snaží předejít případným problémům, které by vyplývaly z nesouladu zákona s evropským právem. V případě služebního zákona, který je podmínkou pro čerpání eurofondů, je tento postup vlády pochopitelný a vcelku rozumný,“ domnívá se ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Podobně se vyjadřuje i zdroj INFO.CZ z Bruselu, který říká, že s Evropskou komisí přijíždějí jednat i ministři z jiných zemí EU – často navíc o méně důležitých záležitostech. Stejný zdroj dodává, že navíc ani není jisté, jestli se schůzka se zástupci Komise a ministryní Dostálovou vůbec uskuteční. Bude totiž záležet především na tom, jak se k návrhu zákona postaví Evropská komise. Pokud nebude potřeba technického vysvětlení nebo politického jednání, tak se schůzka konat nemusí.

Samotný služební zákon má za cíl odpolitizovat státní správu, aby nebyla tolik závislá na rozložení politických sil, střídání ministrů a vlád, což je také podmínkou pro čerpání fondů. Pro jeho přijetí hlasovalo před několika lety i hnutí ANO. Premiér v demisi Andrej Babiš dnes ale tvrdí, že jsou posty příliš „zabetonované“ a je potřeba je otevřít odborníkům zvenku. Usiluje také o zjednodušení personálních změn. Postup kabinetu v demisi ovšem vyvolává i kritiku, že se Babiš snaží dostat klíčová místa státní správy a jejich obsazení pod svoji kontrolu.

Potíže se služebním zákonem
Vláda v demisi v čele s premiérem Andrejem Babišem připravila návrh novelizace zákona o státní službě. V meziresortním řízení se setkal s řadou zásadních připomínek od jednotlivých resortů, státních firem nebo třeba odborů. Jak už INFO.CZ popsalo, jeden z problematických bodů představovaly změny v hodnocení úředníků. Tyto měly probíhat ne jednou ročně jako doposud, ale nahodileji v mnohem kratších, nebo naopak delších intervalech. Vláda se nad služebním zákonem neshodla ani na svém jednání minulý týden, kdy ho bez výsledku projednávala několik hodin. Podle slov ministryně Dostálové má kabinet v rukou upravenou verzi zákona, která by dle jejího mínění neměla v Evropské komisi narazit. Služební zákon je potřebnou součástí legislativy, bez něj by Česko nemohlo čerpat eurofondy. Potíže provázely už jeho samotný vznik. Pro zákon tehdy hlasovalo i ANO.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1