Místopředseda britských konzervativců pro INFO.CZ: Musíme opustit EU s dohodou | info.cz

Články odjinud

Místopředseda britských konzervativců pro INFO.CZ: Musíme opustit EU s dohodou

Místopředseda pro zahraniční vztahy Konzervativní strany Alec Shelbrooke věří, že dohoda s lepším mechanismem tzv. irské pojistky, může v britském parlamentu uspět. Nové referendum podle něj není cesta. Shelbrooke to uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ. 

Proč myslíte, že parlament odmítl původní dohodu o Brexitu?

Bylo to hlavně kvůli obavám ohledně tzv. Irské pojistky. Byla by to první smlouva uzavřená Spojeným královstvím, která by neměla jednostranný výpovědní mechanismus. A právě tohoto se obávala řada mých kolegů v parlamentu.

Ale je to pouze jeden z aspektů. Pokud se podíváte napříč opozičními stranami, tak zjistíte, že ve skutečnosti hlasovaly proti dohodě, protože chtějí vyvolat předčasné volby, nebo chtějí nové referendum nebo zkrátka chtějí tu dohodu zvrátit. V takových podmínkách je těžké vyjednávat, protože to nemá politický základ. Proti bylo také mnoho toryů (členové konzervativní strany – pozn. red.), kterým šlo ale právě o Irskou pojistku.

Někteří brexitáři by nejraději chtěli vystoupit z EU bez dohody. Takže ten výsledek oslavovali. Zdá se ale, že labouristé se nyní posouvají směrem k, řekněme, „měkkému Brexitu“. Mohl by právě to být celkový výsledek? Nějaký kompromis napříč stranami, který by protlačil dolní sněmovnou právě měkčí verzi Brexitu?

No, já úplně nevím, jaká je pozice Labouristické strany. Ve skutečnosti jde jejich vedení jen o to, aby dosáhli předčasných voleb. Nejednají vůbec v národním zájmu. Celé je to jen o jejich politickém prospěchu.

Takže, abych odpověděl na otázku, zda výsledkem bude měkčí Brexit, tak to je obtížné říct, protože tady se nebavíme o politické otázce spojené s Brexitem, ale o politikaření ze strany labouristů. A to je těžké nějak uspokojit.

Spousta lidí navíc říká, proti čemu jsou. Tihle lidé by nyní měli začít říkat, co by chtěli dělat jinak.

Mluvil jste o přístupu a strategii labouristů. Jaká je ale strategie vlády? Přijde mi, že je to o setkávání se s partnery, snaze najít nějakou většinu a pak jít do Bruselu směrem, který určí parlament. Chápu tu situaci správně? Nebo je to jinak? Myslíte, že, pokud by nová dohoda s EU obsahovala nějaký lepší mechanismus Irské pojistky, tak by měla větší šanci získat většinovou podporu Sněmovny?

Ano. Kabinet a vláda se samozřejmě snaží oslovit poslance napříč parlamentem. Naslouchají odlišným pohledům a premiérka jasně říká, že další referendum by nic nevyřešilo a akorát by rozdělilo veřejnost v době, kdy potřebujeme táhnout za jeden provaz.

Takže, co bude dál? Parlament se dal velmi jasně slyšet, že předloženou podobu dohody odmítá. A spousta lidí říká, že je to kvůli Irské pojistce. Pokud dokážete dát pojistce nějaké časové ohraničení, pak si myslím, že je velká šance, že dohoda parlamentem projde.

A když lidé mluví o dohodě a nedohodě, tak jak zastavíte vystoupení bez dohody? Tím, že budete hlasovat pro nějakou dohodu. Parlament promluvil a jasně řekl, že není spokojen. Ale myslím, že pokud dokážeme EU ukázat, že úprava tímto směrem může dohodu přinést, tak doufám, že EU pochopí, že je to v zájmu všech.

Zmínil jste nové referendum, což je něco, co prosazují zejména Liberální demokraté, není sice jasné, jak by otázka v něm zněla, ale myslíte, že by to mohlo odblokovat situaci?

Ne. Jsem naprosto proti druhému referendu, stejně jako premiérka. Samozřejmě, že v dolní sněmovně může být skupina lidí, která chce druhé referendum, je ale potřeba jasně říct, že je to jenom proto, že chtějí rozhodnutí odejít z EU zvrátit. A to je naprosto nedemokratické.

V referendu se vyslovil největší počet lidí v britské historii pro nějaké rozhodnutí. A to při velmi vysoké volební účasti. Takže pokud nyní uděláte obrat a řeknete, politická elita si myslí, že jste rozhodli špatně, takže se vás zeptáme znovu, tak za A je to urážka voličů a za B myslím, že by výsledek byl velmi podobný.

A sám jste to vlastně řekl, jak by zněla otázka? Pokud by to bylo mezi zůstat a přijmout dohodu, pak by to byl jen trik, jak si prosadit svou. Něco jako pojďme přijmout dohodu a dál na ni pracovat. A pokud by to bylo mezi zůstat a odejít, tak si myslím, že by zvítězilo odejít. Takže by to akorát byla ztráta času.

Lidé, kteří chtějí druhé referendum, by se navíc snažili otázku položit tak, aby neumožnili vystoupení bez dohody ani vystoupení vůbec. A myslím, že to by vyvolalo obrovský hněv veřejnosti. Druhým referendem se nedá získat nic jiného než jen urážka voličů.

A řekněme si jen pro příklad, že by to bylo o volbě mezi vystoupením a setrváním v EU a že by tentokrát zvítězilo setrvání, ale s méně než se 17,4 miliony hlasů. To by znamenalo dvě věci, zaprvé poškodili bychom volební proces, ve který měli lidi důvěru, a zadruhé pořád by to bylo méně hlasů, než kolik bylo předtím pro vystoupení.

Takže, myslím, že referendum je spojeno s řadou těžkostí a zároveň nic neřeší. Musíme si vyhrnout rukávy, dosáhnout dohody a 29. března z EU vystoupit. A pak se můžeme všichni posunout dál.

Zrovna jsem přišel z konference o britském veřejném mínění ohledně Brexitu a zjistil jsem tam, že podle průzkumů nejvíce voličů konzervativců, nikoli většina, ale největší díl, si přeje Brexit bez dohody. Zaprvé, jak si to vysvětlujete? A zadruhé, myslíte, že vše nakonec může dopadnout vystoupením bez dohody?

Vystoupení bez dohody je dle platného práva výchozí pozice a pokud se nic nezmění, tak k tomu 29. března dojde. Pokud jde o tu statistiku, o které mluvíte, tak bych řekl, že se lidé obávají, aby nedošlo k zastavení celého Brexitu. Raději by vystoupili bez dohody, než aby se stalo něco, co by rozhodnutí vystoupit zvrátilo.

Obávám se ale, že vystoupení bez dohody by bylo zničující, a to nejen pro voliče v mém volebním obvodu. Podle mého, musíme pracovat na tom, abychom nějakou dohodu schválili. Znovu opakuji, nepřekvapuje mě, že část lidí chce vystoupení bez dohody, protože se obávají možných alternativ. Ale myslím, že většina by chtěla dohodu, která bude ctít výsledky referenda o vystoupení z roku 2016.

Některé evropské země se už na eventualitu vystoupení bez dohody chystají. Například v České republice nedávno vláda poslala do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který by britským občanům poskytl plná práva a výhody, zjednodušeně řečeno na úrovni občanů zemí EU, a to za podmínky, že totéž by získali čeští občané v Británii. Připravuje něco podobného i britská vláda?

Samozřejmě. Premiérka zrovna včera (21. ledna – pozn. red.) oznámila, že nebudeme požadovat po občanech EU, kteří chtějí zůstat žít v Británii, poplatek. Ten byl 65 liber (přibližně 1900 Kč – pozn. red.) a my ho nyní snížíme na nulu. To je myslím jasná zpráva, že zavádíme reciproční opatření, která umožní lidem z EU dál žít v Británii. Jistě, bude s tím trochu papírování, ale ovlivní to jejich každodenní život a nemělo by je to nic stát. Naše vláda usiluje o respekt a reciproční opatření mezi Spojeným královstvím a občany EU a mezi EU a občany Spojeného království.

Pokud byste vy osobně dopředu věděl, jak to vše bude obtížné, změnil byste na Brexit názor? Čekal jste, že to bude tak úmorný proces?

No, hlasoval jsem pro setrvání v EU, ale teď bych hlasoval pro vystoupení. Protože je mezinárodně nestabilní, pokud země neustále mění svůj názor. Pokud otočíte, je otázka, kdy otočíte znovu? Myslím, že potřebujeme dobrou a pevnou obchodní dohodu a dobré a úzké vztahy se sousedními zeměmi, které vykolíkují hřiště, na kterém všichni vědí, jak se hraje.

Vždycky to bude samozřejmě složité, ale mimo ekonomickou rovinu, jde taky o politický směr, kterým se EU vydala a který se posledních 20 let poměrně výrazně vzdaluje Británii. Takže myslím, že je nevyhnutelné, aby se Británie z takového vztahu vyvázala. Teď je důležité, abychom měli dobrou, pevnou a silnou obchodní dohodu, která položí dobré ekonomické základy do budoucna.

Když jste zmiňoval, že EU se ubírá nějakým směrem, tak se zdá, že nedávné události to potvrzují. Francouzský prezident Macron a německá kancléřka Merkelová zrovna dnes (21. ledna – pozn. red.) podepsali v Cáchách smlouvu, která zavazuje jejich země k ještě hlubší spolupráci. Chápu asi správně, že to je něco, čemu by se Británie ráda vyhnula. Myslíte, že je to ale něco, co může do budoucna komplikovat vztahy mezi Británií a EU?

Víte, být mimo EU znamená taky to, že politická integrace EU pro nás přestává být problém. Obchodní dohoda, která nám dá nulová cla a dobrý pohyb zboží tak, aby fungovaly zásobovací řetězce, je vše, na čem z britského pohledu záleží.

Ale pokud se Evropa ubírá směrem k více federalizované integraci, tak myslím, že to je něco, co voliči v zemích EU odmítnou. Ostatně, můžeme to vidět v celé řadě zemí už dnes. Myslím, že Francie a Německo budou možná ještě litovat toho, co dělají, protože se zdá, že je to proti vůli veřejného mínění. Tím neříkám, že by to dělat neměli, ale jen, že je na voličích v jednotlivých zemích, aby rozhodli, co bude dál. Není to zkrátka starost Spojeného království.

Ale nebylo historicky pro Británii lepší mít Evropu, které nedominuje žádná jedna velká země? Pokud se podíváme zpět do historie, tak můžeme vidět, že Británie byla mocností, která téměř vždy vystoupila proti té mocnosti, která se blížila dosažení dominance na kontinentě, ať už šlo o nacistické Německo nebo o Napoleona a těch příkladů bychom mohli nalézt mnohem více. Můžeme tedy sledovat změnu v britském přístupu? Soustředíte se více sami na sebe a dáváte ruce pryč od Evropy?

Žijeme ve 21. století. A nemyslím, že bychom se měli dívat na události, které se odehrály před sedmdesáti, osmdesáti nebo i stovkami lety. Evropa je zavedená moderní demokracie s funkčním rozdělením pravomocí mezi členské státy a EU a pokud o tom existují nějaké pochyby, tak ty se nerozptýlí tím, že Británie bude členem.

Takže, nemyslím, že bychom se měli dívat zpět. Problémy v Evropě nakonec vzniknou, ale opět to není něco, do čeho by se Británie měla nechat zatáhnout. Voliči tuto cestu odmítli a nyní můžeme pozorovat napětí mezi EU a Itálií, napětí mezi Polskem a EU a mezi Maďarskem a EU spolu s tím, jak se těmto zemím nelíbí směr, kterým se EU ubírá. Je ale příznačné, že tyto země nechtějí z EU vystoupit.

Takže pozorujeme dohadování o reformě EU a jsem si jistý, že ve volebních místnostech začnou tyto záležitosti hrát větší roli, ale to není záležitost Británie. Pokud opustíme EU, tak opustíme EU. A ani na vteřinu si nemyslím, že to vše povede k nějakým násilnostem, jaké můžeme znát z minulosti. Protože jsme nyní ve 21. století. Je to nová éra. Jiná éra. Ekonomické vazby jsou silné a Británie potřebuje udržovat silné ekonomické vztahy a být dobrým přítelem, ale chceme to dělat na světové scéně stejně, jako kdekoli jinde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud