Musíme být tvrdí na firmy, které sbírají data lidí, říká k pokutě pro Google eurokomisařka Jourová | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Musíme být tvrdí na firmy, které sbírají data lidí, říká k pokutě pro Google eurokomisařka Jourová

Musíme být tvrdí na firmy, které sbírají data lidí, říká k pokutě pro Google eurokomisařka Jourová

Rekordní pokuta ve výši 5 miliard dolarů, kterou tento týden udělila americké společnosti Google Evropská komise za to, že firma zneužívá své dominantní postavení na evropském trhu, označila za dobrou zprávu. „Jsem komisařka, která chrání spotřebitele, a ti by měli plně využívat výhod férové hospodářské soutěže, která by měla vést k lepším cenám a většímu množství voleb,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ česká eurokomisařka Věra Jourová. Proti firmám, které masově sbírají data lidí, by se podle ní mělo postupovat tvrdě. „Musíme dávat pozor, aby se to dělo po právu,“ uvedla také Jourová. Kromě ochrany spotřebitelů a osobních dat v Evropě se v rozhovoru rozpovídala také o migraci, která se v současné době jeví jako evropský problém číslo jedna. Proč Evropu rozděluje a jak zahladit vykopané příkopy? Proč se Češi bojí migrantů, když v Česku žádní nejsou? A co říká lidem, kteří ji v doma zastaví na ulici, a chtějí vědět, v jakém stavu je Evropa a zda se řítí do záhuby? Čtěte dál.

EU a Japonsko se tento týden dohodly na vytvoření největšího prostoru bezpečného pohybu dat na světě. Co to konkrétně znamená pro firmy a lidi?

Pokud chce nějaká zahraniční společnost tahat data z Evropy do své domovské země, tak musí nejprve splnit právní požadavky na jejich vysokou ochranu. Nyní je to ve většině případů tak, že evropské firmy s těmito společnostmi podepisují poměrně tvrdé obchodní smlouvy. Pokud ale EU uzavře s danou zemí dohodu, jako se to nyní stalo s Japonskem, tak je to celé snazší. Vlastně tím uznáme, že v té dané zemi existuje legislativně ukotvená a vymáhaná srovnatelná úroveň ochrany dat, jako je v Evropě.

Jak probíhala jednání? Je Japonsko v ochraně osobních dat v něčem specifické?

Jednání byla složitá. V Japonsku je úplně jiný právní systém a jiná právní kultura než u nás v Evropě. Zarazilo mě, že pokud v Japonsku přijmou zákon, nebo jinou normu, tak se má za to, že platí a že ji budou všichni dodržovat. Neustále jsem se proto zajímala, co by se stalo, kdyby zákon nebyl dodržován a došlo ke zneužití dat Evropanů. Chtěla jsem vědět, kdo to bude kontrolovat, kdo to odhalí, kdo to potrestá a jaké budou možnosti Evropanů se případně bránit.

Ukázalo se ale, že tohle jsou otázky, které plynou z evropské právní kultury – my jsme zvyklí na to, že tu sice máme zákony, ale zároveň kolem toho je mašinérie, která to kontroluje a vymáhá. V Japonsku to tak nefunguje, mašinérie je tu slabší, protože se má za to, že se zákony dodržují.

Evropě to tedy takto stačilo? Nebo jste chtěli, aby Japonci provedli nějaké změny?

Nepožadovali jsme změnu zákona, ale aby japonská vláda přijala usnesení, které ochranu dat posílí, například právě v oblasti kontrol úřadem pro ochranu osobních dat. Byly to tvrdé požadavky, ale podařilo se.

Takže se dá říct, že Japonsko má nyní své vlastní nařízení o ochraně osobních údajů, které většina lidi zná pod zkratkou GDPR…

Ano, přesně tak. Celé to probíhalo tak, že jsme porovnávali naše GDPR a japonský zákon o ochraně dat. Ale není to tak, že by Japonci nařízení zkopírovali.

Kromě zmiňovaného Japonska má tzv. adekvátní míru ochrany dat pouze pár dalších zemí. Pracujete i na dalších dohodách? Jak jste sama říkala, pro celou řadu evropských firem neexistence dohody na úrovni EU s nějakou konkrétní zemí může představovat velkou bariéru pro vyvážení jejich dat do zahraničí.

Máme dohodu s USA, Novým Zélandem, Kanadou, Izraelem a dalšími zeměmi – bez Japonska jich je celkem 11. Zároveň jednáme s Jižní Koreou a budeme zahajovat jednání s Indií a pravděpodobně s Brazílií a Mexikem. Víte, ono to není jednoduché. S řadou zemí se na začátku jednání bavíme o zcela základních věcech a musíme vysvětlovat, co Evropa vlastně chce.

Vidím v tom ale pozitivní trend. Říká se, že vše špatné je i pro něco dobré. Vezměte si skandál Facebooku a Cambridge Analytica, který přiměl Marka Zuckerberga (šéfa Facebooku; pozn. red.), aby slíbil globální zavedení vysokých evropských standardů pro ochranu dat. Uvidíme samozřejmě, do jaké míry to byl pouze marketingový tah a jak svá slova myslel vážně. Ale trend ochrany osobních údajů tu je a experti z různých zemí mi potvrzují, že se nyní dívají na Evropu jako na vzor. V tuto chvíli už 108 zemí na světě má zákon o ochraně osobních dat a ten počet roste. Navíc se zvyšují standardy v rámci těchto zákonů. To všechno nám otevírá snazší cestu pro uzavírání podobných dohod o adekvátní ochraně osobních dat, jakou nyní máme s Japonskem.

Legalitu kampaně nelze založit na nelegalitě kampaně

Zmiňujete skandál kolem Facebooku a Cambridge Analytica. Šetření britského úřadu pro ochranu osobních údajů potvrdilo, že tyto společnosti zneužily data až 87 milionů uživatelů sociální sítě, včetně Čechů. Zatím se neví, zda a jak to ovlivnilo rozhodování voličů v kampani za brexit a také v dalších politických kampaních. Vy jste však na Twitteru uvedla, že nikdo nesmí vyhrát volby pomocí ukradených dat nebo zneužitých údajů. Znamená to, že se už připravujete na situaci, kdy se něco takového potvrdí? Jak vůbec můžete jako komisařka postupovat?

Já tvrdím, že legalitu voleb nemůžete založit na nelegalitě kampaně. Pokud je kampaň založena na zneužití soukromých dat, tak je to na pováženou. Je to ale věc, kterou musí řešit samy státy. EU v tomto nemá žádnou legislativní pravomoc. I přesto ale máme možnosti, které můžeme jako instituce s „nadnárodním“ nadhledem a přístupem k velkému množství dat a informací využít.

Na co se tedy chystáte?

Chtěla bych zpracovat analýzu nebezpečí pro budoucí volby, které budou probíhat v evropských státech, a předat je členským státům. To je maximum, co ze své pozice můžu udělat.

Na co konkrétně se budete v této analýze soustředit?

Zaměříme se na kybernetickou bezpečnost, tedy hackerské útoky na sítě, a také na zajištění volebních kampaní v on-line prostoru. To zatím nikdo neřešil. Budeme se věnovat také fake news, dezinformacím a propagandistické manipulaci.

Mluvíte o krocích a ochraně do budoucna, ale co zpětně – tedy pokud se prokáže, že zneužitá data skutečně ovlivnila volební chování lidí? Těžko si představit, že by někdo takové volby prohlásil za neplatné…

Vážný názor, že by se tak mělo stát, jsem neslyšela. Na druhou stranu v ČR máme případ z voleb v Krupce, kde rozhodoval ústavní soud. A to je práce přesně pro něj – tyto soudy mají říct, zda kampaň byla v mezích regulí. Pokud ale vím, tak k ilegalitě kampaně, která běžela v on-line prostoru, se ještě nikdo oficiálně nevyjádřil.

V minulých dnech Evropská komise udělila americké technologické společnosti Google rekordní pokutu ve výši 5 miliard dolarů (4,34 miliardy eur) za zneužití svého dominantního postavení na trhu mobilních telefonů. Jak to vnímáte z pozice komisařky zodpovědné za ochranu spotřebitelů v EU?

To, co dělá kolegyně v Evropské komisi v oblasti hospodářské soutěže (eurokomisařka Margaret Vestagerová; pozn. red.), vždycky vítám, protože mám na starost ochranu spotřebitelů. Ti by měli mít možnost využívat výhod férové hospodářské soutěže, která by měla vést k lepším cenám a k větší možnosti volby. Zároveň to celé kvituji s uspokojením z hlediska ochrany soukromí, protože jsme zaznamenali některé varovné signály. Chci tím říct, že musíme být tvrdí na firmy, které v masovém měřítku sbírají data Evropanů, a musíme dávat pozor, aby se to dělo po právu. Pro mě je to tedy rozhodně dobrá zpráva.

Migrace? Západ mluví o solidaritě a východ o bezpečnosti, nerozumíme si

V Evropě a také v Česku v poslední době hlasitěji rezonuje otázka migrace, a to i v souvislosti s postoji české vlády a jejího premiéra Andreje Babiše. Na červnovém summitu Evropské rady se dohodlo, že migranty už nebude tak snadné rozdělovat mezi státy EU podle povinného klíče, ale na základě dobrovolnosti. Pan premiér nicméně odmítl žádost o pomoc ze strany Itálie, kterou trápí příval migrantů přes Středozemní moře. Všímá si takových postojů Evropská komise? Co to může pro Česko znamenat do budoucna?

Dlouho jsme tuto otázku na společném zasedání Evropské komise (koná se každý týden; pozn. red.) neřešili, ale musím říct, že dlouhodobě tu je kolem toho cítit pachuť. Summit, který zmiňujete, to jasně ukázal. Všichni z něho odjeli domů spokojení, ale nikdo nedokázal přesně definovat, na čem se vlastně dohodli. Působilo to na mě jako dohoda o dohodě v rámci možností.

Já jsem se nikdy netajila tím, že mi připadá nesprávné nařizovat kvótou, že musí nějaký stát přijmout lidi, protože to není správné ani vůči těm lidem samotným. Pokud je to nyní opřeno o dobrovolnost, což je výsledek proběhlých jednání, tak se čeká, že státy udělají nějaké gesto.

Musím říct, že v této věci cítím stále větší příkop vzájemného nepochopení, kdy západ mluví o solidaritě a východ o bezpečnosti. To jsou naprosté mimoběžky.

Co se s tím dá dělat, abychom se v Evropě navzájem pochopili a tyto příkopy, o kterých mluvíte, co nejvíce zahladili?

Musíme začít realizovat řešení, která už jednou byla na stole a odsouhlasila se. A navíc všechna naráz. To znamená, že pokud země V4 nechtějí přijímat lidi, kteří do Evropy přicházejí, tak musí proaktivněji nabízet to, co sami definovali jako operativní a finanční podporu. Pokud tedy bude pan premiér vyzván svým italským protějškem, aby se k tomu postavil, tak pan premiér Babiš jistě ví, že by měl přijít s něčím konkrétním, jak Itálii pomůže.

Přála bych si, aby řešení zůstalo ve věcné rovině a přestali jsme si vyčítat. Základní instinkty a naše reakce, které v souvislosti s migrací máme, se v jednotlivých zemích EU liší, protože plynou úplně z jiné historie, jiných kulturních předpokladů a z jiných zkušeností. Lidé na východě Evropy si pamatují dobu nesvobody, dobu nebezpečí a dobu nejistoty a připravují se na to, že zase přijde. Západní Evropa žije sedmdesát let bez podobných výkyvů a možná se nechala trochu ukolébat a nyní zažívá brutální probuzení – ať jde o terorismus nebo o migrační vlnu.

Je Evropa jako celek v této době oslabena?

Myslím, že všechny vnější tlaky, které jsou na ni vyvíjeny, ji naopak posilují. Jako příklad můžu zmínit oblast zahraniční a obranné politiky a zahraniční obchod. Pokud se k nám americký prezident Donald Trump staví zády a říká, že Evropa je nyní jeho nepřítel, čímž popírá axiom posledních dekád, tak se k tomu musíme postavit čelem a tuto změnu zvládnout. Musíme se uvnitř vyztužit. Pokud je Evropa kvalitní a udržitelný projekt, tak tohle musí přežít.

Jak se k tomu staví Komise, které za rok vyprší mandát? Cítíte pořád tah na branku, nebo už pouze dokončujete rozpracovaná témata?

Zrovna včera jsme o tom s kolegy mluvili a shodli jsme se, že úspěšná jednání s Čínou v poslední době a dojednaná dohoda o volném obchodu s Japonskem, jsou dobrou a rychlou reakcí na to, co se děje. Je také pozitivní, že členské státy nám na řadu návrhů říkají ano a nacházíme v tom s nimi společnou řeč.

Můžete uvést příklad?

Nyní pracujeme na nové směrnici o výměně dat v trestním řízení a USA chtějí jednat s každým členským státem EU zvlášť. Za mnou však chodí ministři spravedlnosti zemí EU a opakovaně mi říkají, že chtějí, aby dohoda vznikla za celou Evropu. A podobné příklady zaznívaly i od mých kolegů a kolegyň v Komisi. Členské státy jasně chápou, že tlaky, které jsou na nás nyní vyvíjeny, a případné krize, jimž musíme čelit, nemůžou zvládnout samy. Bez Evropy to nepůjde.

Další příklad je ekonomika. Měla jsem možnost vidět předpovědi hospodářské situace ve světě v příštím desetiletí a v první desítce by z evropských zemí bylo pouze Německo. Pokud Evropa zůstane silným ekonomickým hráčem, a děláme pro to hodně, tak budeme na špičce celého pelotonu.

Proč si tohle Češi neuvědomují? Neselhali jsme ve vysvětlování – myslím vás jako vysoce postavené evropské politiky a také nás jako novináře, kteří mají přinášet objektivní informace a vysvětlení?

My, Češi, jsme poměrně hodně zahledění do toho, co se děje v naší kotlině, a Evropa nás dlouhodobě nezajímá. Nechceme se o tom nic dozvídat a nelíbí se nám to. S tím musíme pracovat a něco s tím udělat, v tom naprosto souhlasím. Bojím se ale, že to bude běh na dlouhou trať.

Jste politička, která se nebojí lidí a mluví s nimi. Na co se vás v poslední době v ČR nejvíce ptají? Ještě pořád vám vyčítají zavedení nařízení o ochraně osobních údajů GDPR?

GDPR to už tolik není, nyní je zajímá migrace. V poslední době mezi lidmi cítím nejistotu a často mi kladou úplně základní existenční otázky. Neptají se na ekonomickou bilanci Evropy, ale na to, jestli se třeba neblíží válka, nebo jestli budou mít co jíst. Migrace vryla do myslí lidí stav naprosto zásadního ohrožení.

Vyprávíte o těchto zkušenostech v Evropské komisi?

Ano, přináším to tam pravidelně. Mluvím o tom, že v nějakém českém nebo moravském městě potkám manželský pár, který se mě s hrůzou v očích ptá, kam se náš svět řítí, a co to bude znamenat pro jejich děti a vnoučata. Nemůžeme se ale divit. V momentě, kdy tito lidé, kteří nikdy neviděli nikoho s jinou barvou pleti nebo jiným náboženským vyznáním, jsou od roku 2015 pod soustavnou mediální masáží, že jim migranti pozítří zaklepou na dveře, ani nic jiného dělat nemohou.

Jak na to reagují vaši kolegové v Komisi, když to slyší?

Nechápou to. Nerozumí tomu ani někteří premiéři z liberální frakce ALDE, se kterými se potkávám. Na těchto setkáních jim premiér Babiš, který tam jezdí také, vysvětluje, jaká je atmosféra v naší zemi a jaké je uvažování lidí. I tak je to pro ně nepředstavitelné, protože jde často o lídry, kteří jsou ze zemí, kde vedle sebe žije několik národností, nebo lidí s odlišným vyznáním. Já sama v Bruselu bydlím v domě, kde je polovina obyvatel jiného vyznání. Ráda se s nimi potkám a popovídám si s nimi. Nemám žádný strach, ale tady je úplně jiná situace.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.