Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Musíme povstat, takhle to dál nejde. V Německu vzniká nové hnutí, experti za ním tuší mocenský boj

Musíme povstat, takhle to dál nejde. V Německu vzniká nové hnutí, experti za ním tuší mocenský boj

V Berlíně se dnes představilo nové levicové hnutí Povstat (Aufstehen). Chce k sobě přitáhnout lidi, kteří pociťují, že je současné politické strany nereprezentují, a také přispět k tomu, aby levicové strany časem znovu získaly většinu v německém parlamentu. Většina odborníků i politiků je ale k možnostem hnutí, za nímž stojí šéfka poslanců Levice Sahra Wagenknechtová, spíše skeptická, někteří se bojí toho, že levici ještě více rozštěpí.

„Události v Chemnitzu ukázaly, že takhle to dál nejde, že potřebujeme jasnou změnu,“ řekla dnes Wagenknechtová, podle níž se spolková republika musí stát sociálnější a spravedlivější. „Když se věci nezačnou měnit teď, tak bude země za pět nebo deset let k nepoznání,“ míní.

Pro svůj projekt získala podporu některých politiků Levice, Zelených a sociální demokracie (SPD), zájem o registraci na webu hnutí dalo najevo také na 100.000 občanů. S jejich pomocí chce Wagenknechtová vytvářet tlak na změnu. „Musíme povstat, abychom tuto zemi změnili. Žádná politička, žádný politik, žádná strana nevyřeší naše problémy, když to neuděláme sami,“ hlásá motto hnutí.

O tom, co chce hnutí Povstat prosazovat, zatím hovoří dost obecně. Zasazovat se chce o „spravedlnost a sociální soudržnost, o mír a odzbrojení a o zachování přírodních zdrojů, z nichž žijeme“. Jak těchto požadavků dosáhnout, pak hnutí podle kritiků neprozrazuje vůbec.

Podle berlínského politologa Dietera Ruchta to ale není hlavní problém hnutí. Za větší považuje to, že se Povstat neformuje zdola, jak bývá u hnutí běžné, ale že ho vytvořilo jen pár politiků kolem Wagenknechtové a jejího manžela Oskara Lafontaina. Největším problémem pak podle Ruchta je to, že hnutí, které má spojovat, vede dvojice politiků, kteří rozdělují. Wagenknechtová je spornou figurou i ve své vlastní straně, a ještě více je tak vnímána vně Levice. Lafontaine zase v minulosti výrazně přispěl k rozdělení SPD.

Toho, že nové hnutí bude spíše rozdělovat, než spojovat, se bojí i řada levicových politiků. Místopředseda SPD Ralf Stegner dnes před hnutím příznivce své strany varoval a Wagenknechtovou s Lafontainem označil za separatisty. Generální tajemník SPD Lars Klingbeil zase míní, že dvojici politiků jde jen o to vyhrát s pomocí hnutí mocenský boj uvnitř strany Levice. Podobně to vidí i ministerský předseda Durynska Bodo Ramelow (Levice), podle něhož nové hnutí tuto stranu výrazně rozděluje.

Velmi skeptičtí jsou také představitelé Zelených a nakonec i německá společnost jako taková. Průzkum veřejného mínění pro server t-online.de ukázal, že 62 procent dotázaných má za to, že se hnutí dlouhodobě neuchytí. Opačný názor dalo najevo 19,8 procenta lidí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1