Zdá se, jako by volný pohyb v EU existoval odjakživa; zejména pro mladší generace je taková Evropa dnes už samozřejmostí. Otázkou však je, jak dlouho si ji uchráníme. Současné nálady a způsob uvažování některých totiž naznačuje, jako kdybychom se pomalu ale jistě vraceli zase tam, kde jsme před více než 25 lety složitě začínali. Co za tím stojí a jak se s tím dá bojovat, píše v komentáři pro INFO.CZ česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE).
Před 25 lety jsme snili o Evropě, ve které budeme moci volně cestovat, studovat, pracovat, podnikat. O volném pohybu se v podstatě mluvilo už od Římské smlouvy, kterou bylo v roce 1957 založeno Evropské společenství. Evropa od té doby ušla kus cesty, která vyžadovala spoustu úsilí a energie, aby to, co jsme si předsevzali, se konečně stalo skutečností. Jednotný trh v tomto roce slaví své čtvrtstoletí. Z Evropy se stal kontinent, kde je mír, kde jsme vybudovali vnitřní trh s jeho čtyřmi svobodami, kde naši studenti mohou bez problémů studovat v zahraničí, lidé se ucházet o práci i za hranicemi a evropské podniky mohou oslovit téměř 500 milionů spotřebitelů a udržet si tak konkurenceschopnost.
