Na východě Německa sílí odpor k protiruským sankcím. Politici tak zbrojí proti růstu AfD | info.cz

Články odjinud

Na východě Německa sílí odpor k protiruským sankcím. Politici tak zbrojí proti růstu AfD

Angela Merkelová rozhodně patří mezi nejhlasitější zastánce protiruských sankcí, které Evropské unie zavedla před pěti lety – je to znát před každým rozhodováním o prodloužení sankcí, kdy německá kancléřka opakuje, že nebyly naplněny podmínky minských dohod, proto nemůže být o jejich konci řeč. Uvnitř její vlastní strany se však objevují hlasy, podle kterých by sankce měly být zrušeny. Tento názor sílí hlavně na východě Německa, kde si politici stěžují, že protiruské sankce jejich spolkové země silně poškozují. O ekonomiku jde ale až ve druhé řadě. Proruskou linkou si totiž politici  chystají půdu na blížící se zemské volby, v nichž má posílit pravicová Alternativa pro Německo.

Pochybnosti vůči protiruským sankcím v Evropě v minulosti vyjádřila nejedna unijní země, včetně Itálie, Řecka nebo Maďarska, které patří mezi největší unijní spojence Moskvy. Debata o protiopatřeních, které byly na Rusko uvaleny v souvislosti s anexí Krymu, však minulý týden zasáhla také německou politickou scénu. Bouřlivou diskusi odstartovala slova saského premiéra za CDU Michaela Kretschmera, který se proti sankcím vyslovil na ekonomickém fóru v Petrohradu, kde se také sešel se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

„Rusko je strategicky významný partner. Aby byly vztahy lepší, potřebujeme ukončení sankcí,“ napsal na twitteru po setkání s Putinem, kterého zároveň pozval na návštěvu Drážďan, kde Putin v 80. letech působil jako agent KGB. Slova Kretschmera okamžitě spustila ostrou reakci nejen zvenčí, ale také z řad jeho kolegů z Křesťanskodemokratické unie včetně její předsedkyně Annegret Krampové-Karrenbauerové.

„Ekonomické sankce jsou reakcí na ruské porušování mezinárodního práva na Krymu a východě Ukrajiny. Dokud se v tomto směru chování Ruska nezmění, není pro změnu ekonomické spolupráce místo,“ prohlásila šéfka CDU, která převzala místo v čele strany po Merkelové před půl rokem. Podobně jako Krampová-Karrenbauerová se proti slovům Kretschmera ohradil také německý ministr hospodářství Peter Altmaier, podle kterého sankce budou platit do té doby, dokud budou přetrvávat důvody k jejich zavedení.

Kritikou saského premiéra však nešetřili ani další politici a odborníci, včetně šéfa Mnichovské bezpečnostní konference Wolfganga Ischingera. „Pane premiéra, máte poradce pro zahraniční politiku? Pokud ano, vyhoďte ho,“ vzkázal Kretschmerovi podle německé televize Deutsche Welle. Saský premiér se však kritikou nenechal zviklat a místo toho, aby zařadil zpátečku, tvrzení o nutnosti zrušení sankcí potvrdil a vysvětlil, že východní Německo má k Rusku jiný postoj než západ.

Východ svírá poct druhořadosti

Podle dat německé vlády se bilaterální obchod s Ruskem mezi lety 2013 až 2016 snížil o 40 %, v mnohem větší míře však dopady sankcí pociťuje šest spolkových zemí, které byly součástí Východního Německa a kde jsou dodnes cítit silné ekonomické a kulturní vazby na Rusko. Vyplývá to i z průzkumu pro německý deník Die Welt, podle kterého podporuje urovnání vztahů s Moskvou 58 Němců. Tento průměr však ve velkém zvedají právě východoněmecké země – například Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde kladně odpovědělo dokonce 80 % obyvatel.

Rozpor ohledně protiruských sankcí tak opět prohlubuje příkop mezi východem a západem Německa, kterého se nejbohatší evropská země nezbavila ani 30 let od znovusjednocení. Naznačuje to i fakt, že Kretschmerovi přispěchali na pomoc také další politici z východní části země, pro které je jinak CDU politická konkurence. Mezi nimi i braniborský premiér Dietmar Woidke z německé sociální demokracie (SPD).

„My na východě Německa máme rozhodně jiný pohled na Rusko než mnozí západní Němci,“ řekl Woidke pro deník Bild. Jak podotýká Deutsche Welle, podobně to vidí také ministerská předsedkyně východního Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová z SPD, která na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásila, že současná situace je pro ekonomiku velice komplikovaná a je třeba pracovat na jejím uvolnění.

Podle německého odborníka Stefana Meistera však podobné proklamace nejsou ani tak o ekonomice, jako o politice. „Je to druh populismu východoněmeckých zemských premiérů. Vědí, že proruská karta je populární a hraje s ní i Alternativa pro Německo,“ říká pro Deutsche Welle.

Pravicová AfD je totiž na východě Německa stále silnější. Posledním důkazem se staly květnové volby do Evropského parlamentu, ve kterých se vládní CDU a SPD opět propadly. Co je ale zajímavější, zatímco odevzdané hlasy na západě Německa ukázaly nárůst Zelených, ve východoněmeckém Braniborsku a Sasku obsadila první místo AfD, v Durynsku pak příčku druhou. Právě v těchto třech spolkových zemích se přitom na podzim odehrají volby, ve kterých podle očekávání získají navrch právě naštvaní voliči, kteří zde tradičně volí buď AfD, nebo extrémní levici – Die Linke.

Právě tyto dvě strany, a především pak AfD, totiž dokážou využít pocitu „obyvatel druhé kategorie“, který svírá nejednoho východoněmeckého voliče. „AfD se na východě výrazně etablovala a je to výzva pro ostatní strany, aby se tomu postavily a přesvědčily východoněmecké voliče, že i ony tyto regiony a jejich identitu chápou a reprezentují,“ komentoval pro INFO.CZ nadcházející volby ve třech spolkových zemích a hrozbu růstu AfD expert na německou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl.

Jak se ale ukazuje, tento pocit u voličů stále převládá. Alternativa pro Německo podle Meistera využívá pocitu východních Němců, že jsou v porovnání se západními elitami druhořadí a v souvislosti tím také pravicová strana silně obhajuje ekonomické vazby na Moskvu. Zatímco tak v minulosti AfD sbírala body hlavně na strachu z migrace, dnes hraje na proruskou linku a využívá také dalších obav východních Němců – například z odklonu země od uhlí, který má přinést ambiciózní vládní plán známý jako Energiewende.

To všechno jsou témata, na kterých se AfD daří získávat od CDU Angely Merkelové voliče. Podle Meistera jsou tak výroky o protiruských sankcích, které škodí východoněmecké ekonomice, jen důsledkem obav z dalšího úspěchu Alternativy pro Německo, které však mohou být nebezpečné. „Můžeme ztratit důvěryhodnost a vypadat – hlavně z ruského pohledu – jako slabí,“ varuje německý odborník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud