Nátlaku čelím denně, možná ze země odejdu, říká pro INFO.CZ ruská YouTuberka, která točí o LGBT | info.cz

Články odjinud

Nátlaku čelím denně, možná ze země odejdu, říká pro INFO.CZ ruská YouTuberka, která točí o LGBT

„Na možná rizika myslím často a je to také jeden z důvodů, proč přemýšlím nad tím přestěhovat se někam jinam – abych mohla o těchto věcech mluvit víc otevřeně,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ruská YouTuberka a ilustrátorka Nika Vodvud známá pod pseudonymem Nixelpixel, která se ve svých videích věnuje problému dodržování práva žen a homosexuálů v Rusku. Jakým způsobem se snaží situaci v ruské společnosti zlepšit a co při práci YouTuberky zažívá? 

Váš youtubový kanál má téměř 400 tisíc sledovatelů, je tedy poměrně oblíbený. Jaká je ale práce YouTubera v Rusku? Mohou se na internetu svobodně vyjadřovat?

Samozřejmě ne tak docela. V Rusku platí zákon, který zakazuje propagandu LGBT vztahů (zákon proti LGBT neboli proti gay propagandě byl Státní dumou schválen v červenci 2013 – pozn. redakce), ale stále se snažím v tom pokračovat do té míry, která je podle mě v pořádku, a nedostala se tak do centra nechtěné pozornosti a naopak získala pozornost lidí, se kterými chci komunikovat. Ve svých videích se ale snažím o věcech kolem LGBT mluvit, jako by to byla normální věc – stejně jako o heterosexuálních vztazích. Všude, kde se dá, mám také obrázky duhy a když je příležitost říct, že jsem bisexuální, udělám to.

Ale vždy, když nahrávám video, které se těmto otázkám věnuje, v koutku mysli si uvědomuji, že pokud mě někdo bude chtít dostat do problémů, bude to mít snadné, protože tyhle věci můžete najít ve většině mých videí. Takže občas je to docela děsivé, ale dokud neexistuje konkrétní osoba nebo zájem vlády se na vás zaměřit, jste v pohodě. Na možná rizika ale myslím často a je to také jeden z důvodů, proč přemýšlím nad tím přestěhovat se někam jinam – abych mohla o těchto věcech mluvit víc otevřeně. To se ale týká hlavně videí o homosexualitě, obecně ženská a genderová témata vás do problému nedostanou, proto se v tomto směru snažím být tak hlasitá, jak to jen jde. A určitě tu je prostor na to být ještě hlasitější.

Takže vy sama jste žádnou formu nátlaku zatím nepocítila?

Nátlak ze strany vlády? To ne, ale zažila jsem velký tlak ze strany některých diváků – od mužů a kluků na internetu. Samozřejmě jsem každý den terčem slovních útoků a obtěžování, ale to je součást mé práce. Nikdy jsem ale nezažila nějaký tlak ze strany vlády, to musím zaklepat.

Vaše videa se často týkají témat, jako je feminismus, sexualita nebo charita. Proč právě tato témata?

Prostě mě to zajímá. Mluvím o věcech, které mi připadají důležité. Můj kanál na YouTube je autentický, je to skutečný obraz toho, kdo jsem. Není to žádný projekt. A proč jsou pro mě důležitá právě tahle témata? No, asi bych to měla probrat se svým psychoterapeutem (smích), protože to je do určité míry propojené s existenciálními otázkami v mojí hlavě o tom, na čem záleží, na čem ne a jak změnit svět. Ale jednoduše se věnuji věcem, které se mě nějakým způsobem dotýkají.

Čemu konkrétně se věnujete třeba v otázce práv žen v Rusku – je to například domácí násilí?  

Statistiky domácího násilí na ženách jsou v Rusku alarmující, protože to je jedna z mála zemí na světě, kde domácí násilí není kriminalizováno. Jak špatné je postavení žen, lze sledovat i na diskurzu v ruské společnosti. Vždy když dojde k nějakému vážnému útoku na ženu, jako je například znásilnění, na internetu a v některých médiích je žena označována za děvku a násilníka omlouvají. To je to, co se snažím změnit.

A vidím, že to skutečně mění, protože ještě před několika lety i velká média publikovala sexistické články, ale teď mě žádají o rozhovory o feminismu a snaží se problému násilí a obtěžování žen věnovat. Před nedávnem v Rusku například rezonoval případ, kdy byl člen Státní dumy Leonid Slutský obviněn ze sexuálního obtěžování novinářky. Média se tomu hodně věnovala a řada zpravodajských serverů se rozhodla Dumu dokonce bojkotovat. Tak velkou reakci bych si třeba tři roky zpátky ani nedokázala představit.

Nikdy jste neměla potřebu se věnovat také politickým otázkám?

Nemluvím sice přímo o přímo politické situaci v zemi, ale věnuji se otázkám, jako je feminismus a práva homosexuálů, a to je všechno o politice. Má videa jsou vždy odpovědí na něco, co se právě děje v Rusku a ve světě. Je to součást celého diskurzu, a pokud se lidé zajímají o věci, o kterých mluvím, většinou vědí, že situace v zemi není v pořádku, vláda je špatná a tak dále.

Kdo jsou vlastně vaši sledovatelé a fanoušci – jsou mezi nimi i starší lidé?

Jádro tvoří věková skupina mezi 16 a 23 lety a ze 70 procent to jsou ženy, ale sledují mě i starší. Podle mých statistik jsou mezi nimi lidé kolem šedesátky, i když jich není mnoho.

Četla jsem, že poskytujete informační podporu také aktivistům a charitativním iniciativám. Co tato práce obnáší?

Na YouTube a dalších mých kanálech – například na Instagramu nebo VKontakte (ruská obdoba amerického Facebooku – pozn. redakce) – mluvím o určitých iniciativách a snažím se k nim přilákat pozornost. Prostě řeknu svým sledovatelům, aby se na to podívali, řeknu jim, o co jde, a dám jim odkaz na link. Jde o nejrůznější nadace nebo organizace na pomoc zvířatům, které potřebují pomoc. To je všechno, co dělám – snažím se jim zajistit pozornost. Je to ale vždy spojené s tím, co dělám a co mi přijde důležité.

Do Prahy jste přijela jako host mezinárodního summitu UNLOCK 2018, který se věnuje roli nových technologií v práci občanské společnosti. Jak tedy podle vás mohou moderní technologie pomoct občanské společnosti v zemích, které mají problémy s dodržováním lidských práv?

Rozhodně je přínosem to, že nové technologie mají velký dosah a dokážou oslovit lidi, ke kterým byste se jinak nedostala. Na rozdíl od televize nebo novin to dokážete sama prostřednictvím internetu a nikdo vás nemůže zastavit, dokud nezakážou internet, o což už se teda snaží v Rusku nebo Číně dělat (smích). Ale dokud vám není kompletně zakázán přístup k internetu, dokážete oslovit tisíce lidí, kteří se většinou narodili s telefonem v ruce. Je tu velká poptávka po informacích, jako jsou ty online, a není tu jiná cesta, jak se k nim dostat, je to tedy vysoce symbiotický vztah. YouTube a v podstatě všechny sociální média jsou ideálním nástrojem k aktivismu, protože můžete oslovovat lidi bez omezení, jako například v případě televize. Na internetu prostě můžete říkat, co chcete.

Kolik YouTuberů jako jste Vy v Rusku vlastně působí?

YouTuberů, kteří hovoří o kontroverzních otázkách? Není jich mnoho. Kamarád a aktivista před nedávnem také začal na YouTube hovořit o sociální spravedlnosti, z čehož mám opravdu radost. Protože ještě před pár lety se o mně hovořilo jako o „jediné ruské feministické YouTuberce“ a to nebylo příliš uspokojující. Opravdu to není normální situace, že o těchto tématech mluví na YouTube jen jediná osoba. Rozhodně by nás mělo být mnohem víc a teď konečně cítím, že se k tomu dostáváme. A to je také důvod, proč se snažím co nejvíc bavit lidmi, kteří by chtěli začít s veřejným aktivismem na YouTube – dávám jim tipy a pomáhám jim se začátky. Situace se postupně mění, ale prozatím jich stále není moc.

Věříte, že vaše práce může změnit situaci nebo atmosféru ve společnosti?

Ano, rozhodně. Někdy si sice říkám, že to za to nestojí, ale pak si uvědomím, že nemám jinou možnost a cítím zodpovědnost o těchto věcech otevřeně mluvit. Rozhodně vidím velký posun, ke kterému jsem spolu s dalšími aktivisty přispěla, proto je podle mě opravdu důležité si říct, že můžeme něco dělat a změnit.

Kromě točení videí na YouTube působíte také jako ilustrátorka. Můžete na závěr říct, jak byste charakterizovala svoji tvorbu?

Jsou to roztomilé skici. Často dělám své vlastní projekty a kreslím především komiksy, které se opět věnují feminismu. Před nedávnem jsem všechny komiksové příběhy o mé hlavní žluté postavičce jménem Пёся – anglicky Puppy – vydala jako knížku, která se nyní prodává v Rusku i okolních státech. To jsou věci, které dělám – komiksy, samolepky nebo odznaky s mými kresbami. Prostě roztomilé věci, které jsou podle mě hezké.

Také pracuji na dalších projektech. Například ilustruji knížku mého kamaráda o sexuální výchově pro teenagery. Před nedávnem jsem dokončila ilustraci pro sérii videí o domácím násilí, sexuálním násilí a násilí na dětech. Kresba ale tvoří asi jen 30 až 40 procent mé práce – zbytek je YouTube, aktivistické projekty a sociální sítě, kde reaguji na aktuální problémy a dávám najevo vlastní názory.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud