Články odjinud

„Ne“ globálnímu paktu o migraci může Česko dostat do izolace. Z ČSSD jsem zklamaný, říká odborník

„Ne“ globálnímu paktu o migraci může Česko dostat do izolace. Z ČSSD jsem zklamaný, říká odborník

Česká republika se zřejmě připojí ke klubu zemí, které nepřistoupí ke globálnímu paktu OSN o migraci – dokumentu, který je podle odborníků přelomový především v tom, že řeší problematiku migrace komplexně a v celosvětovém měřítku. Naznačují to dnešní slova ministra Tomáše Petříčka z ČSSD, jehož předchůdce přitom globální pakt ještě v září obhajoval, teď ale sociální demokraté otočili a připojili se ke kritice, kterou koncem října začal razit premiér Andrej Babiš. „To je pro mě osobně velké zklamání,“ říká pro INFO.CZ odborník na migraci Tomáš Jungwirth, podle kterého je téměř jisté odstoupení Česka od migračního paktu „krok jednostranný a zcela zbytečný“.

Dokument, který začal být na půdě Organizace spojených národů projednáván v souvislosti s migrační krizí v Evropě, dostal v řadě zemí Západu stopku – jako první pakt odmítly Spojené státy, postupně se ale přidalo Maďarsko, Rakousko nebo Polsko, které se nechaly strhnout vlnou protiimigračních nálad. Česko je další v řadě.

Kritiku na účet globálního paktu o migraci už před časem vyjádřil premiér a šéf Hnutí ANO Andrej Babiš i ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. Po dnešním jednání vlády je však české NE dokumentu téměř jisté. Petříček má do příštího týdne připravit materiál, kterým má být pakt odmítnut. Podle slov šéfa české diplomacie je však zřejmé, že kabinet přistoupení k paktu nepodpoří.

Odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tomáš Jungwirth krok vlády v čele s Babišem a Petříčkem vidí jako nekonzistentní a v rozporu s deklarovanými prioritami české zahraniční politiky. Kromě důrazu na mezinárodní spolupráci mezi ně totiž patří také pochopení toho, že migrace je téma, které je potřeba řešit společně.

„Vnímám to také jako vítězství mýtů a nepravd, které se kolem tohoto dokumentu vyrojily – mezi ně patří například, že dokument zakládá právo migrovat, je právně závazný a vymahatelný nebo to, že bude znamenat přijímání běženců a migrantů z Afriky či Blízkého východu. Nic z toho není pravda, což je jednoduše zjistitelné a přijde mi fascinující, že čelní političtí představitelé neváhají některé z těchto nepravd k obhajobě svého stanoviska opakovat,“ říká pro INFO.CZ.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

Zvlášť zarážející je podle odborníka AMO nekonzistentní postoj ministrů zahraničí z ČSSD, kteří v minulosti neměli proti dokumentu větší námitky – naopak dávali najevo, že je globální pakt OSN o migraci potřebný. „Vidím v tom zásadní nedůvěryhodnost ministrů za sociální demokracii – v tomto případě konkrétně Jana Hamáčka a Tomáše Petříčka, kteří se v minulých měsících vyjadřovali ve prospěch globálního kompaktu pro migraci,“ říká Jungwirth, který konkrétně zmiňuje nástupní ministerský projev Petříčka z 18. října a Hamáčkovo prohlášení z 19. září.

Například nedávné stanovisko Jana Hamáčka, který měl ještě v září rezort zahraničí na starost, globální pakt o migraci výslovně podporuje s tím, že rostoucí přesuny lidí nemůže zvládat každý stát jednotlivě a je jasné, že vyžadují mezinárodní spolupráci. Hamáček navíc dokument bránil před kritikou některých politiků a zdůrazňoval, že pakt není právně závazný ani vymahatelný.

 „Tyto dokumenty obsahují pouze výčet možných opatření, zásad a praktik, které lze dle rozhodnutí zúčastněných států v jednotlivých migračních situacích uplatňovat,“ vysvětloval před necelými dvěma měsíci ministr vnitra a tehdejší pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček s tím, že globální pakt o migraci nepřináší nové závazky.

„Kdo tvrdí opak, buď dokumenty nečetl, nebo záměrně význam těchto dokumentů zkresluje pro politické hádky ve Sněmovně či vedení kampaně před komunálními volbami. Ale já chci vést věcnou diskuzi a prezentovat před veřejností jasná fakta,“ uvedl dál Hamáček a dodal, že pakt výslovně potvrzuje svrchované právo států určovat si vlastní migrační politiku a řídit migraci na svém území. Teď ale jako by se postoj ministerstva zahraničí, které má pod taktovkou stále sociální demokracie, jak mávnutím proutku změnil.

„Oba se vyjádřili ve smyslu, že dokument je potřebný, Česká republika si v rámci vyjednávání domluvila ústupky, které potřebovala, a že se v textu odrazily její priority. Teď ale pouze na základě nějakého hnutí mysli nebo politické kalkulace otočili. To je pro mě osobně velké zklamání,“ dodává pro INFO.CZ Jungwirth.

Otázce návratů se věnuje celá kapitola

Petříček odstoupení od globálního paktu vysvětluje tím, že při vyjednávání o úmluvě nebyly akceptovány všechny české výhrady. Nutno ale připomenout, že vyjednávání probíhalo téměř dva roky a letos v červenci ho všechny státy OSN kromě USA – tedy i Česko – schválily. Až poté se začala objevovat kritika Maďarska nebo Rakouska, na kterou následně navázala kritika české vlády.

„Nelíbí se nám například nejednoznačné rozlišení mezi nelegálními a legálními migranty v otázce sociálních práv nebo fakt, že kompakt nezmiňuje i nucené návraty nelegálních migrantů,“ popisuje důvody pro nepřijetí paktu Petříček. Tvrzení, že by se dokument nevěnoval návratům migrantů do jejich domovských zemí, je však podle Jungwirtha mylná. Pakt se navracením migrantů zabývá naopak poměrně hluboce a to způsobem, který by měl odpovídat prioritám Česka, tvrdí expert.

„Otázce návratů se v kompaktu věnuje celá kapitola, která mimochodem poprvé v historii obsahuje deklaraci afrických zemí a dalších zdrojových států migrace, že budou přijímat své navrácené občany. To je samo o sobě úspěch evropské diplomacie, která to do paktu prosazovala. Může to zásadním způsobem pomoct k vyjednávání bilaterálních dohod o readmisích neúspěšných žadatelů o azyl, o které by měla usilovat i Česká republika,“ vysvětluje expert na migraci.

„Pokud jde o problematiku vymáhání dodržování sociálních práv, dokument má za cíl, aby všichni migrující lidé měli základní přístup k základním sociálním právům – to zahrnuje přístup k základní zdravotní péči, možnost se někde najíst a bydlet, protože současný právní stav lidi, kteří nemají správný pobytový statut, zcela vylučuje na okraj společnosti. Bez toho, aby dokument zpochybňoval právo státu usilovat o návrat migrantů nebo o změnu statusu lidí, kteří pobývají na jeho území neregulérně, se pakt snaží zajistit alespoň základní rámec práv, která by měla náležet všem,“ dodává Jungwirth k druhé výhradě českého šéfa diplomacie.

Česko se může dostat do izolace

Podpis ke globálnímu paktu o migraci, který má být oficiálně přijat na ministerské konferenci 10. a 11. prosince v marockém městě Marrákeš, tedy Česko zřejmě nepřipojí. Nebude však jediné – kromě Spojených států, které se z jednání stáhly už loni v prosinci, pakt odmítlo i Maďarsko, Rakousko a nepodepíše ho zřejmě ani Polsko. Drtivá většina mezinárodního společenství však u paktu zůstává, Česko se tak odstoupením od jednacího stolu může v oblasti migrace dostat do izolace.  

Infografika: strach z migraceInfografika: strach z migraceautor: info.cz

„Možná k nim ještě nějaká země přibyde, ale v tuto chvíli v procesu 189 zemí zůstává. Jsou to země napříč světovými regiony, což ukazuje převládající vůli k mezinárodní spolupráci na poli migrace, která je zkrátka nedostatečná a neodpovídá současným výzvám. V tomto smyslu nás tedy tento krok posílá do izolace. Je to krok jednostranný a podle mě zcela zbytečný. Klíčové věci se navíc budou dít i bez ohledu na naši vůli – to znamená, že se tím můžeme vyloučit z mezinárodních fór, kde se o nich bude rozhodovat – nebudeme se jich účastnit, i když na nás stejně budou mít dopady,“ varuje odborník a dodává, že nejdůležitější pak bude to, jak bude pakt implementován a jak bude zajištěno, aby se promítl do národních politik. „Je zatím otevřené, jestli k tomu bude politická vůle. Víc ukáže prosincová konference v Marrákeši, kde se bude schvalovat finální text a připravovat se další kroky,“ vysvětluje Jungwirth.

Kromě čtyř zmíněných zemí však mají k paktu výhrady i další státy – kritika zní také z Itálie, Dánska, Chorvatska nebo Slovinska. Horlivé debaty o dokumentu se však vedou také v Německu, kde je proti hlavně protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Hlasy zpochybňující přistoupení země ke globálnímu paktu se ale objevují také v Křesťanskodemokratické unii kancléřky Angely Merkelové. Někteří členové CDU totiž tvrdí, že současné znění dokumentu nedostatečně rozlišuje uprchlíky od ekonomických migrantů. Není proto vyloučené, že Česko bude poslední, které pakt o migraci odmítne. Čím větší počet zemí ale od dokumentu odstoupí, tím menší bude mít váhu.

„Kompakt měl ambici být skutečně globální. Vzhledem k vypjaté debatě o migraci a rozdílným národním prioritám musíme říct, že to byla ambice opravdu velká. Ale samozřejmě čím víc států se nakonec rozhodne toho dokumentu neúčastnit, tím více bude snižována jeho váha. Doufám proto, že státy, které mají nějaká zásadní výhrady, je budou formulovat v podobě prohlášení, které připojí k přijetí dokumentu. Stejně to mohla udělat i Česká republika, pokud jí vadily nějaké konkrétní věci. Ale upřímně řečeno, o žádných jsme se dosud příliš nedozvěděli – spíš to byly obecné teze politiků, že se jim nelíbí tón, jakým je ten dokument psán,“ říká Jungwirth. 

„Doufám tedy, že tento kategorický postoj nezaujmou další evropské země a nebudou tím snižovat kredibilitu celého snažení, které je skutečně přelomové. Protože migrace byla doteď řešena výhradně na národní, maximálně regionální úrovni, ukazuje se ale, že to nestačí a že společný světový rámec pro migraci potřebujeme. A tento dokument je podle mě kvalitním výkopem k tomu, abychom takový rámec měli,“ říká na závěr odborník na migraci.  

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud