Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nebezpečné biopotraviny. Evropští farmáři mohou používat látky, před kterými úřady varují

Nebezpečné biopotraviny. Evropští farmáři mohou používat látky, před kterými úřady varují

Evropská unie povolila další používání modré skalice v organickém zemědělství. Ačkoliv je nebezpečná pro ptáky, malé savce a další živočichy a není jasné, zda je její používání bezpečné pro lidi. Modrá skalice se používá hlavně při pěstování rajčat, jablek a hroznového vína.

Biopotraviny, produkty tak zvaného organického zemědělství, si lidé kupují proto, že je považují za zdravější a proto, že jejich výroba neničí přírodu. Nic takového ale není jisté. Dobře to ukazuje případ modré skalice a dalších sloučenin mědi, povolení k jejichž používání v organickém zemědělství od února opět prodloužila Evropská unie. A to přesto, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který sleduje bezpečnost potravin v Eropě, upozornil na rizika používání těchto látek v zemědělství a již několik let se zvažuje, že budou zakázány nebo nahrazeny jinými sloučeninami.

Článek zveřejněný v časopise Evropkého úřadu pro bezpečnost potravin na začátku letošního roku uvádí, že použití sloučenin mědi jako pesticidu na ochranu rajčat a hroznové víno, je vysoce nebezpečné pro malé savce, ptáky a také vodní živočichy. Určité zdravotní nebezpečí hrozí také farmářů, kteří používají tyto postřiky na vinnou révu.

Jestli se zdravotní problémy mohou projevit u těch, kteří jedí takto ošetřená rajčata a víno, není podle autorů článku v časopise Evropkého úřadu pro bezpečnost potravin jasné. Protože zatím není k dispozici dostatek údajů. V některých případech se může dostat do těla člověka více mědi než z jídla z rozvodu pitné vody. Neznamená to ale, že nemůže ohrozit zdraví člověka. Sloučeniny mědi mohou poškozovat v určitém množství játra a ledviny u lidí, napsal server osel.cz zaměřený na popularizaci vědy.

Už v roce 2015 byly dotyčné sloučeniny mědi v EU zařazeny na seznam látek, které mají být „postupně vyřazeny z používání“ nebo „nahrazeny“, napsal list New Europe. Jenže jde o nerozšířenější pesticid, tedy látku na ochranu rostlin před škůdci, používaný v organickém zemědělství. Podle serveru EurActiv byli pro prodloužení jeho používání představitelé 26 členských zemí unie. Proti bylo jen Švédsko a Francie. Zástupci biozemědělců si totiž stěžovali, že sloučeniny mědi by šly jen těžko nahradit.

Současné povolení platí na jeden rok, pak by se znovu měli posoudit dopady používání modré skalice a další sloučenin mědi, napsal EurActiv. Celým případem by se také zabývat Evropský parlament, uvádí server.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1