Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejistý osud dohody Británie s USA. Londýn ji potřebuje, při jednání ale bude ve slabší pozici

Nejistý osud dohody Británie s USA. Londýn ji potřebuje, při jednání ale bude ve slabší pozici

Možnost uzavřít dvoustrannou obchodní dohodu mezi Velkou Británií a Spojenými státy po vystoupení Spojeného království z Evropské unie měla být jednou z klíčových výhod nezávislosti země na zbytku unie. Dnes se ale osud smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump dlouhodobě podporoval, ocitl ve velké nejistotě – kvůli plánu Mayové už totiž není pro Washington výhodná. 

„Pracujeme na obchodní dohodě, která bude dohodou velmi významnou a velmi silnou. Skvělou pro obě země. A myslím, že se uskuteční velmi rychle.“ Tak šéf Bílého domu přesně před rokem popisoval budoucí uzavření obchodní dohody s Velkou Británií poté, co země Evropskou unii opustí.

Očekávání kolem uzavření nového obchodního partnerství, o kterém země bude moct začít oficiálně vyjednávat až po odchodu Londýna na jaře příštího roku, jsou na obou stranách Atlantiku velká. Dohoda má podpořit ekonomiku obou zemí a vytvořit nová pracovní místa, hlavní výhodou však mělo být to, že si Londýn s Washingtonem budou moct nastavit pravidla nezávisle na evropských regulích. S představením plánu Mayové o budoucích vztazích Británie a EU po brexitu se ale tato představa částečně rozplynula.

Pokud by totiž byly budoucí vztahy mezi Londýnem a Bruselem nastaveny podle návrhu, který minulý pátek představila Theresa Mayová, Británie by měla při vyjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi svázané ruce a musela by se i nadále řídit unijními pravidly.

„Pokud se Británie zaváže k jednotnému systému pravidel s EU, zavírá si svým způsobem dveře pro to, aby mohla nabídnout třeba Spojeným státům, Kanadě, Austrálii, Novému Zélandu nebo Indii nějaké vstřícné kroky v oblasti obchodu. Například pokud EU prosadí do seznamu pravidel nějaké regulace ke geneticky modifikovaným potravinám, Británie je bude muset uplatňovat jak v rámci produkce na svém území, tak pro dovoz ze třetích zemí,“ vysvětlil pro INFO.CZ analytik Kryštof Kruliš.

A právě to se nezamlouvá Donaldu Trumpovi, který u příležitosti návštěvy Londýna prohlásil, že kvůli plánu Mayové je budoucnost dohody mezi Londýnem a Washingtonem v ohrožení. „Pokud udělají dohodu v tomto stylu, budeme jednat s Evropskou unií, místo abychom jednali s Británií, takže to zřejmě dohodu zhatí,“ řekl šéf Bílého domu v rozhovoru pro deník The Sun.

O brexitovém plánu a budoucím uzavření obchodní dohody dnes také Trump s britskou premiérkou jednal mezi čtyřma očima, a mohl jí tak svá slova pro britský list vysvětlit. Na odpolední tiskové konferenci svá slova hodně mírnil a bilaterální dohodu se Spojenými státy dokonce označil za skvělou příležitost – přesně ve stejném duchu přitom včera na konto budoucí dohody mluvila i Mayová.

Navzdory Trumpovým prohlášením pro The Sun totiž včera uvedla, že odchod z Evropské unie je „příležitost dosáhnout dohody o volném obchodu, která v Británii a stejně tak ve Spojených státech vytvoří pracovní místa a podpoří růst.“

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

„Je to zároveň příležitost odstranit byrokratické překážky, kterými je omezován byznys na obou stranách Atlantiku. A je to také příležitost k utváření budoucnosti světa prostřednictvím spolupráce ve vyspělých technologiích, jako je umělá inteligence,“ prohlásila včera Mayová před zástupci firem a některými ministry její vlády.

Přestože Trump svá slova o obchodní dohodě velmi krotil, na omezenou možnost uzavírat bilaterální smlouvy kvůli plánu Mayové upozorňují i mnozí odborníci. Premiérka totiž minulý týden navrhla plán, který je „přátelský vůči byznysu“ a má vést k udržení těsnějších obchodních vazeb s unií – důvodem je vzájemná provázanost evropského a britského byznysu. Volný pohyb zboží by tak na základě plánu Mayové měl i po brexitu probíhat stejně bezproblémově jako doposud.

Daní za to je ale právě určitá svázanost Británie při budoucím dojednávání nových bilaterálních dohod. „Představa, že můžeme zůstat skutečně blízko Evropské unii a zároveň vytvářet nezávislé obchodní dohody, je falešná,“ říká pro CNN britský odborník na obchodní politiku Peter Holmes.

Budoucnost dohody však zatím stále není ztracená – o návrhu Mayové se bude jak v Londýně, tak především v Bruselu ještě jednat. Záležet tedy bude především na tom, jak budou vztahy mezi Británií a Evropskou unií nakonec nastaveny.

„Otázka, zda se ještě můžeme dohodnout, závisí na tom, co Velká Británie a Evropská unie nakonec udělají. Dokud nebudeme vědět, jak budou vztahy mezi Británií a EU vypadat, opravdu nemůžeme říct, jak budou vypadat vztahy s USA,“ řekla v březnu pro BBC Marjorie Chorlins z Americké obchodní komory.

Ať už vztahy mezi unií a Londýnem budou jakékoliv, je jisté, že dojednat novou obchodní dohodu nebude nic snadného a už vůbec ne rychlého, rozhovory tak mohou trvat i několik let, tvrdí list The Wall Street Journal. Ten zároveň upozorňuje, že americký trh je pro Spojené království velmi důležitý. Asi 60 procent britského exportu sice míří do Evropské unie a zemí, se kterými má unie uzavřené smlouvy o volném obchodu, asi polovina ze zbývajících 40 procent však míří právě do USA.

Obchodní dohoda je tak pro Londýn extrémně důležitá. Při vyjednávání však bude Velká Británie v porovnání se Spojenými státy v nevýhodné pozici – americká ekonomika je totiž pětkrát větší než ta britská a vyjednavači ve Washingtonu jsou navíc mnohem víc trénovaní. Vyjednávání obchodních dohod totiž Británie jako člen Evropské unie totiž desítky let řešit nemusela. Podle WSJ navíc Británii staví do nevýhodnější pozice i fakt, že Británie dohodu potřebuje víc než Spojené státy – přinejmenším pro to, aby ukázala, že brexit pro zemi neznamená totální prohru.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744