Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejistý osud dohody Británie s USA. Londýn ji potřebuje, při jednání ale bude ve slabší pozici

Nejistý osud dohody Británie s USA. Londýn ji potřebuje, při jednání ale bude ve slabší pozici

Možnost uzavřít dvoustrannou obchodní dohodu mezi Velkou Británií a Spojenými státy po vystoupení Spojeného království z Evropské unie měla být jednou z klíčových výhod nezávislosti země na zbytku unie. Dnes se ale osud smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump dlouhodobě podporoval, ocitl ve velké nejistotě – kvůli plánu Mayové už totiž není pro Washington výhodná. 

„Pracujeme na obchodní dohodě, která bude dohodou velmi významnou a velmi silnou. Skvělou pro obě země. A myslím, že se uskuteční velmi rychle.“ Tak šéf Bílého domu přesně před rokem popisoval budoucí uzavření obchodní dohody s Velkou Británií poté, co země Evropskou unii opustí.

Očekávání kolem uzavření nového obchodního partnerství, o kterém země bude moct začít oficiálně vyjednávat až po odchodu Londýna na jaře příštího roku, jsou na obou stranách Atlantiku velká. Dohoda má podpořit ekonomiku obou zemí a vytvořit nová pracovní místa, hlavní výhodou však mělo být to, že si Londýn s Washingtonem budou moct nastavit pravidla nezávisle na evropských regulích. S představením plánu Mayové o budoucích vztazích Británie a EU po brexitu se ale tato představa částečně rozplynula.

Pokud by totiž byly budoucí vztahy mezi Londýnem a Bruselem nastaveny podle návrhu, který minulý pátek představila Theresa Mayová, Británie by měla při vyjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi svázané ruce a musela by se i nadále řídit unijními pravidly.

„Pokud se Británie zaváže k jednotnému systému pravidel s EU, zavírá si svým způsobem dveře pro to, aby mohla nabídnout třeba Spojeným státům, Kanadě, Austrálii, Novému Zélandu nebo Indii nějaké vstřícné kroky v oblasti obchodu. Například pokud EU prosadí do seznamu pravidel nějaké regulace ke geneticky modifikovaným potravinám, Británie je bude muset uplatňovat jak v rámci produkce na svém území, tak pro dovoz ze třetích zemí,“ vysvětlil pro INFO.CZ analytik Kryštof Kruliš.

A právě to se nezamlouvá Donaldu Trumpovi, který u příležitosti návštěvy Londýna prohlásil, že kvůli plánu Mayové je budoucnost dohody mezi Londýnem a Washingtonem v ohrožení. „Pokud udělají dohodu v tomto stylu, budeme jednat s Evropskou unií, místo abychom jednali s Británií, takže to zřejmě dohodu zhatí,“ řekl šéf Bílého domu v rozhovoru pro deník The Sun.

O brexitovém plánu a budoucím uzavření obchodní dohody dnes také Trump s britskou premiérkou jednal mezi čtyřma očima, a mohl jí tak svá slova pro britský list vysvětlit. Na odpolední tiskové konferenci svá slova hodně mírnil a bilaterální dohodu se Spojenými státy dokonce označil za skvělou příležitost – přesně ve stejném duchu přitom včera na konto budoucí dohody mluvila i Mayová.

Navzdory Trumpovým prohlášením pro The Sun totiž včera uvedla, že odchod z Evropské unie je „příležitost dosáhnout dohody o volném obchodu, která v Británii a stejně tak ve Spojených státech vytvoří pracovní místa a podpoří růst.“

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

„Je to zároveň příležitost odstranit byrokratické překážky, kterými je omezován byznys na obou stranách Atlantiku. A je to také příležitost k utváření budoucnosti světa prostřednictvím spolupráce ve vyspělých technologiích, jako je umělá inteligence,“ prohlásila včera Mayová před zástupci firem a některými ministry její vlády.

Přestože Trump svá slova o obchodní dohodě velmi krotil, na omezenou možnost uzavírat bilaterální smlouvy kvůli plánu Mayové upozorňují i mnozí odborníci. Premiérka totiž minulý týden navrhla plán, který je „přátelský vůči byznysu“ a má vést k udržení těsnějších obchodních vazeb s unií – důvodem je vzájemná provázanost evropského a britského byznysu. Volný pohyb zboží by tak na základě plánu Mayové měl i po brexitu probíhat stejně bezproblémově jako doposud.

Daní za to je ale právě určitá svázanost Británie při budoucím dojednávání nových bilaterálních dohod. „Představa, že můžeme zůstat skutečně blízko Evropské unii a zároveň vytvářet nezávislé obchodní dohody, je falešná,“ říká pro CNN britský odborník na obchodní politiku Peter Holmes.

Budoucnost dohody však zatím stále není ztracená – o návrhu Mayové se bude jak v Londýně, tak především v Bruselu ještě jednat. Záležet tedy bude především na tom, jak budou vztahy mezi Británií a Evropskou unií nakonec nastaveny.

„Otázka, zda se ještě můžeme dohodnout, závisí na tom, co Velká Británie a Evropská unie nakonec udělají. Dokud nebudeme vědět, jak budou vztahy mezi Británií a EU vypadat, opravdu nemůžeme říct, jak budou vypadat vztahy s USA,“ řekla v březnu pro BBC Marjorie Chorlins z Americké obchodní komory.

Ať už vztahy mezi unií a Londýnem budou jakékoliv, je jisté, že dojednat novou obchodní dohodu nebude nic snadného a už vůbec ne rychlého, rozhovory tak mohou trvat i několik let, tvrdí list The Wall Street Journal. Ten zároveň upozorňuje, že americký trh je pro Spojené království velmi důležitý. Asi 60 procent britského exportu sice míří do Evropské unie a zemí, se kterými má unie uzavřené smlouvy o volném obchodu, asi polovina ze zbývajících 40 procent však míří právě do USA.

Obchodní dohoda je tak pro Londýn extrémně důležitá. Při vyjednávání však bude Velká Británie v porovnání se Spojenými státy v nevýhodné pozici – americká ekonomika je totiž pětkrát větší než ta britská a vyjednavači ve Washingtonu jsou navíc mnohem víc trénovaní. Vyjednávání obchodních dohod totiž Británie jako člen Evropské unie totiž desítky let řešit nemusela. Podle WSJ navíc Británii staví do nevýhodnější pozice i fakt, že Británie dohodu potřebuje víc než Spojené státy – přinejmenším pro to, aby ukázala, že brexit pro zemi neznamená totální prohru.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1