Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nizozemský parlament částečně zakázal zahalování na veřejnosti. Zatrhl nikáby i motorkářské přilby

Nizozemský parlament částečně zakázal zahalování na veřejnosti. Zatrhl nikáby i motorkářské přilby

Nizozemský parlament po letech debat schválil zákaz zahalování tváře na některých veřejných místech. Omezení se bude týkat škol, nemocnic či hromadné dopravy. Nizozemsko se tak přidalo k evropským zemím, které v uplynulých letech přijaly podobný zákon namířený především proti muslimským ženským oděvům, jako jsou burky a nikáby, informovala agentura DPA.

Zákon o zákazu zahalování tváře na vybraných místech dnes schválila První komora nizozemského parlamentu, která zastupuje zájmy regionů. Politicky významnější Druhá komora podpořila normu již v roce 2016. První podobný návrh zákona ovšem parlamentu předložil již před 13 lety politik pravicově populistické Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders.

Na základě schváleného zákona se zakazuje nošení burek, nikábů, ale například i motorkářských helem či lyžařských masek v hromadné dopravě, školách, nemocnicích a na úřadech. Zákaz by měl pravděpodobně začít platit na počátku příštího roku.

V Nizozemsku podle odhadů žije asi 400 žen, které na veřejnosti nosí burky nebo nikáby.

Podle senátorky Wildersovy PVV Marjolein Faberové-Van de Klashorstové je výsledek dnešního hlasování "historickým dnem, neboť jde o první krok k deislamizaci Nizozemska". Senátor za stranu zelených Ruard Ganzevoort namítl, že jediné, co zákon přinese, bude to, že ženy s burkami budou ještě častěji zůstávat doma. "Nebudou mít příležitost jít do školy. Nebudou mít příležitost jít se naučit plavat," řekl Ganzevoort.

Podobné zákony jako nyní v Nizozemsku byly rovněž přijaty ve Francii, v Belgii, v Bulharsku, v Rakousku a v některých švýcarských regionech, upozornila agentura AFP. Na rozdíl od některých jiných zemí ale nizozemský zákon nezakazuje nošení burek a nikábů na ulici.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232