Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

No-go zóny jsou výmysl, islamisté ale hrozbou pro Švédsko jsou, přiznává muž, který bdí nad bezpečností voleb

No-go zóny jsou výmysl, islamisté ale hrozbou pro Švédsko jsou, přiznává muž, který bdí nad bezpečností voleb

V neděli si Švédové zvolí nové zástupce do parlamentu a podle průzkumů se zdá, že švédský „sociální zázrak“ možná čeká velká politická změna. Vládnoucí sociálně demokratická strana ztrácí na popularitě a vpřed se derou populističtí Švédští demokraté. Strana, která slaví úspěchy s antiimigrační rétorikou.

O narůstajícím strachu ze změn ve švédské společnosti, nebezpečí islámského radikalismu, ale i šancích ruské propagandy na úspěch u Švédů mluvil HlídacíPes.org s Mikaelem Tofvessonem, který má ve švédském úřadu civilní obrany na starost ochranu parlamentních voleb.

Ve Švédsku se podle něj výrazně změnilo vnímání zdrojů prokremelské propagandy jako je televize RT nebo agentura Sputnik. „Dnes je sdílí na sociálních sítích mnohem méně lidí než třeba ještě před dvěma lety,“ říká Tofvesson.

Kdo chce naše emoce?

Čeho se Švédové bojí víc: Migrace, multikulturalismu nebo ruského vlivu?

Nedá se říct, že bychom se něčeho báli, ale zároveň nezavíráme oči před žádným z Vámi zmiňovaných témat. Migrace se tu lidí dotýká a zajímají se tudíž o věci s ní spojené. Co se týká ruského vlivu, myslím, že vnímání této problematiky se v naší zemi změnilo po ruské invazi na Krym. Přikládáme jí teď mnohem větší váhu.

Nechci na žádnou zemi ukazovat prstem, ale v poslední době ve Švédsku čelíme snahám ovlivnit určitým způsobem veřejné mínění, falešným zprávám vysílaným určitými druhy médií i expanzi cizích ponorek do našich vod. To je něco, čemu samozřejmě přikládáme váhu. Ale bojíme se? Ne.

Francie, Německo, ale i Spojené státy upozorňovaly na snahy Ruska ovlivnit jejich předvolební kampaně ve prospěch populistů a nacionalistů. Připravovaly se švédské úřady na základě zkušeností zmiňovaných zemí na případnou ruskou dezinformační kampaň?

Jediný, kdo může předpovědět, jestli se Rusko bude snažit ovlivnit švédské parlamentní volby je Rusko. Ale my nesmíme být naivní. Naším cílem je vytvořit obecné povědomí o tom, co je propaganda či manipulace. A to povědomí se netýká jen občanů, ale i státní správy, úřadů, médií.

Na individuální bázi se lidé musí naučit vnímat, že ovlivňovací kampaně cílí na emoce. Proto, než pod náporem rozčilení nad nějakým problémem dám hlas straně, která nabízí tzv. rychlá řešení, je dobré položit si zásadní otázky: Kdo cílí na mé emoce, co z toho bude mít? Jaká jsou fakta? Jaké bude mít má volba důsledky? To všechno si musím dobře promyslet a pak jednat. Zásadní je kritické myšlení.

Další věc, kterou je potřeba zlepšit, je komunikace občanů s úřady. Právě v ní byl háček u ostatních zmiňovaných zemí. Plno lidí pozorovalo v rámci předvolebních kampaní různé manipulativní snahy, ale neměli se s informacemi o nich na koho obrátit.

Proč sdílíš Sputnik?

V případě švédských voleb by podobná upozornění řešil Váš úřad. Ale ruku na srdce, nemůžete přece dostat pod kontrolu trolly, stejně jako nemůžete ovlivnit, co se šíří sociálními sítěmi. V otevřené společnosti je to nemožné.

Ne není. Mýlíte se. Co je demokracie, svoboda slova? Je to svoboda debatovat, diskutovat a porovnávat fakta. Takže když někdo lže, můžete ho konfrontovat s fakty. Nemůžeme se přeci vzdát a říct, to je nemožné. My máme fakta na naší straně.

Většina západních zemí udělala tu chybu, že vlastní občany dostatečně nezapojila do debaty. Druhá strana – tzv. influenceři – produkuje lži, které pak šíří různými kanály, ať už přes placené trolly nebo lidi, kteří těmto smyšleným zprávám věří. A my se musíme na tuto problematiku zaměřit jako na boj. Boj o názory každého jednotlivého člověka.

Některé pobaltské země například zakázaly vysílání ruského vládního televizního kanálu RT. Na jednu stranu je to zcela jistě účinný krok v boji s propagandou. Na druhé straně ale popírá základní demokratický nástroj, a to svobodu slova, což je nebezpečný precedens. Zvažovali jste například něco podobného ve Švédsku?

Ne. Ani nekomentujeme obsah jejich zpráv. Na druhou stranu je velice důležité, aby naši občané věděli, že televize RT nebo agentura Sputnik jsou vlastněné a řízené z Kremlu a že jejich úkolem je šířit proruský narativ událostí. Švédská cesta je spíše dát více důvěry jednotlivým lidem a nechat na nich, ať rozhodnou. Nemám na to sice žádnou statistiku, ale můžu tím argumentovat, protože v mé vlastní bublině na sociálních sítích jsem ještě před dvěma lety viděl, že plno přátel sdílí zprávy Sputniku a RT.

Dnes se to už stává velmi zřídka. A když to přesto někdo udělá, přátelé se ho hned ptají, proč sdílíš Sputnik nebo RT? Pracují pro ruskou vládu. Takže po debatách, které na téma RT a Sputniku proběhly v médiích, se vnímání těchto nástrojů ruské propagandy ve Švédsku změnilo.

Islamisté efektivnější než Kreml

Předvolební průzkumy ve Švédsku upozorňují na nárust příznivců antiimigrační strany Švédských demokratů. Mohli by získat kolem 20 procent hlasů. Váš úřad řeší bezpečnost voleb. Jak velké riziko představují pro vaší zemi radikální islámské skupiny?

Můj úřad se zabývá dvěma hlavními aktéry, co se týká propagandy a dezinformačních kampaní. Tím prvním aktérem je Rusko a tím druhým islamisté – Daesh (Islámský stát - pozn. redakce) a Al Káida. Zabýváme se tím, které z informací šířících se po Švédsku můžou ovlivnit bezpečnost našich obyvatel nebo ohrozit funkčnost naší společnosti a jejích základních hodnot jako jsou práva jednotlivce, lidská práva a svoboda slova. V současné chvíli jsou islamistické skupiny v ohrožování zmiňovaných hodnot ve Švédsku efektivnější než ruská propaganda.

Jaká je cílová skupina islamistů ve Švédsku, snaží se působit primárně na muslimy? Uprchlíky? Jaký mají cíl? 

Zpočátku to bylo hlavně rekrutování bojovníků do řad Islámského státu. Takže jejich cílovou skupinou byla především mláděž. Snažili se mladé muže a ženy přesvědčit, aby odjeli do chalífátu v Sýrii a Iráku. Pak se ale jejich strategie změnila a zacílili na širší publikum. Říkali: „Nejezděte sem, protože v Islámském státu nastávají problémy, ale hibernujte, odpojte se od švédské společnosti. Neřiďte se švédským demokratickým systémem. Žijte podle vašich vlastních pravidel.“

Třeba: Je v pořádku bít svou ženu, pokud vás neposlouchá. Není žádný věkový limit na sňatky dívek. Žena je povinna mít sex se svým mužem, i když nechce. Což je například podle švédských zákonů klasifikováno jako znásilnění. Jsou to výzvy, které, pokud by se aplikovaly v naší společnosti, by ji mohly velmi poškodit.

Jak úspěšní v tom islamisté podle vašich zjištění jsou?

Do jisté míry byli islamisté ve svých snahách úspěšní. Švédsko mělo poměrně velké procento bojovníků, kteří se účastnili konfliktu v Sýrii a Iráku. Bylo to okolo 300 lidí a někteří se teď vracejí. Pokud se ale podíváte na propagandu Daesh, týkala se ze 70% právě Islámského státu. Dá se tedy předpokládat, že když dokázali přesvědčit lidi, aby šli bojovat, může být reálně ještě větší procento těch, kteří si můžou myslet, že islamisté hlásají správné postoje.

Islamistická propaganda je rozhodně v rozporu se základními kameny svobodné a demokratické společnosti. Jak vnímá tuto problematiku většinová populace? Rezonuje to téma ve společnosti?

V souvislosti s islámským radikalismem se mluví především o teroristických útocích. A ano, i ve Švédsku došlo k nějakým teroristickým útokům a populace vnímá, že jejich spáchání muselo předcházet rekrutování lidí a jejich příprava na útok. To se obecně ví.

Ale propaganda je většinové společnosti skrytá. Ta se zaměřuje jen na určité segmenty populace. Na lidi pocházející z Blízkého východu nebo ze Severní Afriky a to jsou skupiny, na které se propaganda zaměřuje. A i pro nás je velmi složité o ní získat informace.

Co podle Vás lidi, kteří přišli do Švédska vede k tomu, že se přidají k islamistům? A jakou roli v tom hrají uzavřené komunity?

Uvědomili jsme si, že ve Švédsku existuje bublina, kde si islamisté vytipují konkrétní zranitelné lidi, které osloví s propagandou a snaží se je inspirovat k radikalizaci. Začali jsme oslovovat skupiny, které jsou zranitelné nebo s takovými lidmi pracují. Ukázali jsme jim druhy propagandy a řekli jim, z čeho máme v tomto smyslu obavy a oni nám tyto obavy potvrdili.

A potvrdili i to, že vláda o tom nemůže vědět, protože šíření propagandy se děje v úzce uzavřených skupinách, často pod záminkou náboženských setkání a podobně. Lidé, kteří nám naše domněnky potvrzovali, byli velmi vystrašení. Takže se teď snažíme financovat průzkum, který by lépe mapoval způsoby šíření islamistické propagandy a podchytil rizikové skupiny.

No-go zóny jsou výmysl

Jednou ze zásadních otázek, kterou si zjevně rostoucí skupina Švédů asi pokládá, je, co udělá velký počet přijatých uprchlíků se švédskou společností. Jak na podobné obavy odpovídáte?

Podstatné je, že propaganda cílí na zranitelná místa ve společnosti. A musíme být upřímní. Ano jsme zranitelní. Lidé mají obavy, co uprchlická vlna udělá se švédskou společností. Zvýšila se zločinnost? Přišli společně s uprchlíky i teroristé? To je samozřejmě něco, čeho se lidé bojí a součástí demokracie je o tom diskutovat a nějak ten problém řešit.

Ale je tu i jiný problém, že státní média z jiných zemí tento problém zveličují. Mluví o no-go zónách a malé incidenty nafukují. Svým zpravodajstvím se snaží zasáhnout švédskou populaci a cílí opět na konkrétní skupiny, které jsou nejvystrašenější. A to je něco, co se také snažíme podchytit. Toto zpravodajství navíc nezasahuje pouze Švédsko, ale vysílají ho i do jiných zemí, což zkresluje obraz Švédska.

To jsou přesně typy zpráv, které o Švédsku máme v České republice. Jaká je tedy realita?

Realita je taková, že k nám přišlo hodně uprchlíků a švédské úřady s touto situací pracují. Samozřejmě o tom ve Švédsku probíhá debata, je to i téma voleb, ale no-go zóny nebo masivní nárůst terorismu či zločinnosti, to je zveličování problému.

I ve švédských městech máme horší čtvrti, kde je víc problémů jako ostatně i v jiných evropských městech, ale rozhodně se nejedná o no-go zóny.

A došlo tedy v souvislosti s uprchlickou krizí například k nárůstu kriminality?

Nemůžu na to přesně odpovědět, protože nemám statistiku, která by to potvrzovala.


Text vyšel na serveru HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1