Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová dimenze války Říma s Bruselem. Může Itálie kvůli sporu o rozpočet smést ruské sankce?

Nová dimenze války Říma s Bruselem. Může Itálie kvůli sporu o rozpočet smést ruské sankce?

V noci na úterý italská vláda na poslední chvíli zaslala do Bruselu svůj populistický návrh rozpočtu, který v Evropě vzbuzuje obavu i silnou vlnu kritiky – plánovaný schodek 2,4 procenta HDP je totiž třikrát větší než plán předchozí vlády. Řím je ale odhodlán návrh prosadit za každou cenu. Do hry se však dostává i otázka budoucnosti protiruských sankcí, jejichž platnost v lednu končí. Matteo Salvini včera prohlásil, že Itálie jejich prodloužení nepodpoří. Jde jen o klasickou vyjednávací taktiku Říma, nebo je osud sankcí namířených na Rusko kvůli anexi Krymu nadobro zpečetěn?

Italský návrh rozpočtu je jako vystřihnutý z učebnice populismu – kromě zavedení základního příjmu pro chudé počítá také se sníženým věkem pro odchod do důchodu a schodkem ve výši 2,4 procenta HDP. Vzhledem k faktu, že je Itálie druhou nejzadluženější zemí eurozóny, návrh vyvolává v Evropě velké obavy. Dočkal se proto už kritiky řady evropských představitelů včetně místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, komisaře pro měnové otázky, daně a cla Pierra Moscoviciho i eurokomisaře pro rozpočet EU Günthera Oettingera.

Brusel prostřednictvím svých eurokomisařů vysílá do Říma signál, že návrh rozpočtu odporuje evropským pravidlům a Komise by mohla poprvé v historii rozpočet jedné z členských zemí zamítnout. Jak se k italským rozpočtovým plánům postaví, by mělo být jasné koncem měsíce – Řím poslal návrh Komisi ke schválení začátkem tohoto týdne a Brusel má teď dva týdny na to, aby ho posoudil. Například Oettinger tvrdí, že Komise by měla návrh zamítnout.

Navzdory kritice však Řím na svých plánech trvá. Návrh rozpočtu se tak stal dalším klínem ve vztazích mezi Římem a Bruselem, které zaznamenávají těžké časy už od červnového nástupu nové vlády složené z Hnutí pěti hvězd a Ligy. Kvůli kritice rozpočtu se do Bruselu a západních zemí unie včera opět obul šéf Ligy a ministr vnitra Matteo Salvini, který vyzval Brusel, Berlín a Paříž, aby „se staraly o své vlastní ekonomiky“ a nechaly italskou vládu, aby se zase postarala o Italy.

Tím však projev Salviniho během obchodní konference v Moskvě neskončil – místopředseda italské vlády také uvedl, že Itálie nepodpoří prodloužení hospodářských sankcí EU zavedených proti Rusku kvůli anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Sankcím, které jsou každého půl roku obnovovány, přitom skončí platnost v lednu.

„Pokud budeme vyzváni, abychom je potvrdili, řekneme ne,“ prohlásil Salvini. „Je jasné, že nemá smysl, aby platily,“ dodal šéf Ligy, který během návštěvy Moskvy nešetřil chválou prezidenta Vladimira Putina. „Vrátím se do Itálie s přesvědčením, že, sláva Bohu, existuje Putin, který má jasné názory na mír po celém světě,“ uvedl Salvini podle ruské agentury TASS.

Infografika: Tajné služby USA a RuskaInfografika: Tajné služby USA a Ruskaautor: INFO.CZ

Vyvstává proto otázka, zda jsou Salvinio slova o nepodpoření protiruských sankcí součástí vyjednávací taktiky italské vlády, která rozpočet v navržené podobě potřebuje protlačit, nebo by protiruské sankce platné od roku 2014 mohly skutečně skončit. Podle odborníka na italskou politiku Martina Mejstříka jde zřejmě jen o rétorické cvičení Říma a snahu o zlepšení vlastní vyjednávací pozice. O zrušení sankcí totiž Salvini hovoří opakovaně.

„Řekl bych, že to je spíš otázka vyjednávacích pozic. Nakonec to podle mě Italové vymění za rozpočet – potřebují ho totiž schválit v takové podobě, v jaké ho navrhli, aby mohli dodat lidem to, co jim slíbili,“ říká pro INFO.CZ s tím, že Salvini i celá Liga mají k ruskému režimu velmi blízký vztah, zrušení sankcí je pro ně proto logické, proti rozhodnutí unie ale nepůjdou.

„Nemyslím si, že by Italové byli ti, kteří to budou blokovat – právě s ohledem na to, že budou potřebovat lepší vyjednávací pozici pro další návrhy, které jsou pro Komisi nepřijatelné, jako je třeba zmiňovaný rozpočet,“ dodává Mejstřík.

Zrušení sankcí je jen otázka času

Odborník na Rusko a bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl se však domnívá, že nejde jen o vyjednávací taktiku a Řím by se v lednu mohl proti sankcím namířeným proti Moskvě skutečně postavit. Otázka rozpočtu je podle Kratochvíla pro Italy totiž sice velké téma – expert ÚMV je nyní pracovně v Římě a italská média prý neřeší nic jiného než vyostřené vztahy s EU – o pouhou taktiku však podle něj nejde.

„Je třeba říct, že Salvini a jeho strana vyjadřují velmi jasně proruské pozice, dlouhodobě kritizují sankce a mají od počátku ambivalentní vztah k anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny. Nelze proto tvrdit, že by to byla pouze taktická otázka, protože to je věc, kterou tato vláda prosazovala už v minulosti,“ upozorňuje odborník.

Kratochvíl přitom poukazuje na to, že počet představitelů členských zemí EU, kteří zpochybňovali užitečnost sankcí, postupně narůstá. V minulosti to byly hlavně země střední Evropy, podobné hlasy však zaznívaly i z jihoevropských zemí, jako je Řecko nebo právě Itálie. V Římě však začaly tyto hlasy po nástupu nové vlády sílit.

„Podobná vyjádření jsme mohli slyšet už v minulosti, vždy ale sankce nakonec byly prodlouženy. V případě zemí střední Evropy se totiž nakonec vždy došlo ke kompromisu. Tentokrát se ale jedná o zemi s větším vlivem a vztahy mezi Římem a Bruselem jsou navíc kvůli otázce migrace, ale také vztahům k Rusku mimořádně napjaté. V případě Itálie je proto situace odlišná. Napětí mezi Evropskou komisí, ale i zeměmi jako Francie nebo Německo na straně jedné a Itálií na straně druhé je dnes skutečně vysoké, a já se proto obávám, že Salvini bude skutečně chtít svou hrozbu naplnit,“ varuje pro INFO.CZ.

Podle něj tak v lednu na skončení sankcí skutečně může dojít – vzhledem k odporu vůči sankcím ze strany některých evropských politiků je podle něj k podivu, že na to nedošlo už dřív.

Infografika: Státníci na TwitteruInfografika: Státníci na Twitteruautor: INFO.CZ

„To, že ty sankce prodlouženy nebudou, se mohlo stát už několikrát v minulosti a já jsem spíš překvapen, že byly udrženy tak dlouhou dobu. Samozřejmě, že nakonec může dojít i k nějakému kompromisu, hovoříme totiž o několika typech sankcí – proti Rusku jsou zavedeny sankce ekonomické a pak tu je seznam nežádoucích osob, které nemají být vpuštěny na území EU. Může tedy například dojít ke zrušení sankcí hospodářských, seznam ale v platnosti zůstane. Sankce tedy nemusí být kompletně zrušeny, proruská nálada v Evropě ale dlouhodobě vrůstá, takže se skutečně obávám, že to je jen otázka času,“ říká Kratochvíl.

Co bude konec sankcí znamenat?

Sankce, které měly být signálem Rusku, že porušování mezinárodního práva je nepřípustné, tak možná nebudou mít dlouhého trvání. Pro lidi zasažené válkou na východě Ukrajiny a anexí Krymu by rozhodnutí o jejich ukončení byla velmi špatná zpráva – na rozdíl od některých evropských politiků si totiž stojí za tím, že mají smysl. V nedávném rozhovoru pro INFO.CZ to řekl i krymskotatarský politik a aktivista Ilmi Umerov, který kvůli anexi nemůže vidět svou rodinu žijící na Krymu.

„Sankce jsou účinné. Vzhledem k obrovské vojenské přítomnosti Ruska na Krymu není možné, aby se Ukrajina snažila poloostrov osvobodit vojenskou cestou. Ztráty na životech by byly obrovské, navíc Rusové mají takový zvyk, že když nějaké území opouštějí, zanechávají za sebou spálenou zemi. Diplomatický a politický tlak je proto nezbytný,“ uvedl v rozhovoru s tím, že by se podle něj měly sankce ještě zpřísnit.

O účinnosti hospodářských sankcí na Rusko hojně spekulují i ekonomové, podle Kratochvíla však nastartování ruské ekonomiky nelze čekat ani po zrušení sankcí – je to totiž jen jedna z příčin zpomalení růstu tamní ekonomiky.

„Pokud skutečně dojde ke zrušení sankcí, ubyde jeden z důvodů, proč Rusko v poslední době hospodářsky stagnuje. Ale chtěl bych podtrhnout, že sankce nikdy nebyly hlavním faktorem zpomalení hospodářského růstu – to znamená, že předpokládat to, že se po zrušení sankcí Rusko vrátí třeba k osmiprocentnímu růstu ročního HDP, jako tomu bylo v první dekádě 21. století, by bylo naivní,“ uzavírá odborník.

 

 

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867