Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Občané čekají, že EU dokáže zajistit stabilitu a pořádek i během migrační krize, řekl v Bruselu Kurz

Občané čekají, že EU dokáže zajistit stabilitu a pořádek i během migrační krize, řekl v Bruselu Kurz

Občané evropských zemí očekávají od Evropské unie, že dokáže zajistit stabilitu a pořádek a to také v souvislosti s migrační krizí. Po jednání své vlády s Evropskou komisí (EK) to na společné tiskové konferenci s předsedou EK Jeanem-Claudem Junckerem prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Rakousko, které se od počátku července stane předsednickou zemí unie, pokládá bezpečnost a migrační problematiku za jednu z priorit svého půlročního působení v čele EU.

Země Evropské unie se už dva roky nedokážou shodnout na reformě azylového řízení v EU. Naposledy pondělní jednání ministrů vnitra osmadvacítky ukázalo trvající hluboké rozpory mezi státy především kvůli možnému mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl v případě krize, který odmítají například Maďarsko, ČR či další země ze středu a východu EU. Také Rakousko má ke kvótám rezervovaný postoj. Nynější podoba kompromisu se ale nelíbila ani Itálii, která naopak na přerozdělování trvá.

Věc tak dostanou na stůl šéfové států a vlád EU na summitu koncem měsíce. Jak dnes na tiskové konferenci s Kurzem poznamenal šéf komise Juncker, je potřeba s věcí konečně pohnout. Klíčová je přitom podle něj otázka ochrany vnější hranice Evropské unie.

„Pokud summit nenajde řešení, budeme věc probírat dál. A svoláváme na 20. září setkání šéfů států a vlád do Salcburku, kde o tom budeme také mluvit,“ prohlásil Kurz. Také podle něj je nutné především domluvit zlepšení ochrany vnější hranice. „O kvótách budou složitá jednání, to je mi jasné. Ale u jiných věcí panuje shoda, což je příležitost, které bychom se měli chopit,“ řekl rakouský kancléř. Připomněl například posílení financí i mandátu evropské pobřežní a pohraniční stráže či snahy o co největší omezení migračních proudů ještě před tím, než se přiblíží k Evropě. „Nejsou jen vnitřní hranice, ale je také vnější hranice, která musí být správným způsobem chráněna,“ dodal Kurz.

Juncker jej doplnil, že cílem komise je opětovné odstranění nyní existujících kontrol na vnitřních hranicích unie při posílení ochrany hranice vnější. „To samozřejmě stojí peníze, ale mysleli jsme na to v příštím návrhu rozpočtu,“ podotkl Juncker. Je přesvědčen, že posun v této věci umožní také řešení dalších otázek.

Kurz dnes před novináři zmínil i ostatní priority předsednictví. Jsou jimi příprava víceletého unijního rozpočtu po roce 2020, podpora evropského hospodářství a jeho digitalizace či spolupráce s partnery na Balkáně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1