Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od Čechů se můžeme učit, jak zacházet s Romy, říká pro INFO.CZ španělský europoslanec

Od Čechů se můžeme učit, jak zacházet s Romy, říká pro INFO.CZ španělský europoslanec

Ve Španělsku žije druhá nejpočetnější romská komunita v Evropě a země má problémy s její integrací. „Potíže má i Česko, ale nezaznamenal jsem tu třeba napojení na obchod s drogami, jako je tomu u nás. Vaše země nám může jít příkladem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ španělský europoslanec Enrique Calvet Chambon (ALDE). Do Česka přijel v čele mise zahraničních europoslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), kteří tu v předchozích dnech hledali příklady dobré praxe. V čem dalším mohou Češi ostatní země EU inspirovat? A v čem by se naopak měli od jiných přiučit? 

Proč je dobré si v EU ukazovat příklady dobré praxe?

Je to určitě dobrý nápad a ne jen pro nás europoslance, ale i pro lidi z Komise. Je to dobré proto, abychom zůstali v kontaktu s realitou, s čímž mají někteří politici problém. Vezměte si oblast sociální politiky, to není nic akademického. Tady je potřeba vidět, jaký dopad má schválená legislativa. To je naše zodpovědnost.

Kvůli tomuto jste přijeli do Česka?

Smyslem naší cesty po Česku bylo jednak na vlastní oči vidět, jak fungují některé projekty v praxi, a pak mluvit s vysoce postavenými politiky. Osobně mně tolik nezajímaly technické detaily konkrétních legislativ, ale spíše politické trendy, které udává vaše politická reprezentace. Důležitý je v tomto ohledu postoj k tomu, jak by měl v budoucnosti vypadat pracovní trh v Evropě. Nesmíme zapomínat na to, že v Evropě jsou mezi jednotlivými zeměmi rozdíly, které lze vysvětlit národními specifiky, ekonomickou realitou nebo dokonce klimatickými podmínkami. To musíme respektovat.

Tohle všechno je důležité i v kontextu toho, že Evropa se neustále vzdaluje svým občanům. Posledních několik desítek let vývoje bylo hlavně o ekonomice, což přineslo spoustu benefitů, například můžeme volně cestovat po celém kontinentu. Na co se ale musíme soustředit nyní, je to, aby Evropa neztratila se svými občany kontakt.

Co se pro to dá udělat?

Jednou z cest, jak tohle zlepšit, byly celonárodní kandidátky při volbách do Evropského parlamentu (Voliči by mohli kromě národních kandidátů vybírat i z celoevropských. Návrh ale neprošel na jaře přes Evropský parlament; pozn. red.). Tuhle bitvu jsme prohráli, a to hlavně kvůli Němcům, kteří jsou ostře proti.

Kdo je Enrique Calvet Chambon?
Enrique Calvet Chambon je španělský europoslanec, který byl do Evropského parlamentu zvolen v roce 2014. V minulosti působil ve španělských odborech a v období 1968-2005 byl členem španělské socialistické strany (PSOE). Nyní vystupuje jako nezávislý. V Evropském parlamentu je členem politické skupiny evropských liberálů (ALDE), kde zasedá i české hnutí ANO. Je členem výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Narodil se v Maroku (tehdy součást Španělska) a mluví španělsky, francouzsky a anglicky.

Co jiného tedy můžeme dělat? Myslím, že musíme postupovat krok za krokem. V médiích třeba chybí informace o tom, co EU dělá a co by měla dělat. To se musí změnit. Šéf Komise Juncker také správně mluvil o tom, že komisaři by měli cestovat po Evropě a potkávat se osobně s lidmi. A konečně, jako skvělý mi přijde nápad francouzského prezidenta Macrona, který chce pořádat konzultace s občany o tom, jak by měla vypadat naše budoucnost. Vím, že jedna z takových konzultací proběhla v těchto dnech i tady u vás. Je to dobře, protože vše se točí kolem národních problémů a lidé nevnímají evropskou dimenzi. Přispívají k tomu i samotní politici, kteří v momentě, kdy je něco špatně, tak řeknou, že za to může ta zatracená Evropa. V případě úspěchu se naopak kasají, že jsou to jejich zásluhy. Tak to ale není a nemůže to tak fungovat.

Kdo za to může? Do jaké míry je to chyba evropských institucí, které nedokáží komunikovat své úspěchy?

Je to chyba nás všech a hlavně politiků. Když si otevřete americké noviny, tak se tam píše o USA, a v evropském tisku? Kde je něco o Evropě? Myslím, že by pomohlo, kdyby bylo běžné, aby se na školách vyučoval předmět s názvem Evropa nebo evropská integrace, kde by se už děti seznamovaly s tím, co jsou to základní evropské hodnoty. O zavedení něčeho takového není ale mezi politiky zájem, protože by to mohlo vést ke ztrátě suverenity, což je něco, co oni nechtějí.

Jak se na něco takového dívají ve vaší zemi, tedy ve Španělsku?

Tam je to podobné jako kdekoliv jinde v Evropě. Lidé tam křičí, že za finanční krizi, kterou jsme si prošli, může EU. To ale není pravda, vinu nese náš bankovní systém. Evropská unie se ve Španělsku za léta našeho členství zasloužila o řadu pozitivních věcí, máme opravené silnice a také památky. Bez evropských fondů by to nebylo možné. Naši politici to vědí, ale i tak si často připisují zásluhy oni a nemluví o tom, co EU dokázala.

Nedávejte politické pravomoci regionům, nebo dopadnete jako Katalánsko

Vraťme se k misi europoslanců v Česku. Měli jste možnost navštívit konkrétní místa a vidět, jak v praxi funguji některé projekty. Dozvěděl jste se něco o Česku, co jste před tím nevěděl?

Co bylo cílem mise evropských poslanců do ČR?
Misi do ČR tvořilo šest poslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu (EMPL) včetně dvojice českých europoslanců Martiny Dlabajové a Jana Kellera. Během třídenní návštěvy v ČR europoslanci diskutovali se zástupci zaměstnavatelů, odborů a dalších organizací a setkali se s českými poslanci a senátory. Navštívili Škodu Auto v Mladé Boleslavi a centrum sociálních služeb v Obrnicích na Mostecku jako příklad úspěšného projektu v sociálně vyloučené lokalitě.

Je toho spoustu, ale vyberu jen to nejzásadnější s tím, že pořadí nebude podle významu. Sice jsem měl nějakou představu, ale nyní jsem si potvrdil, jak silnou linku má vaše země na těžký průmysl. Příliš na to sázíte. Mám vaši zemi rád, ale vašim politikům bych doporučil, aby se začali soustředit také na nové sektory. Pokud to neuděláte, budete mít v budoucnu velké problémy.

Nevěděl jsem dále, že Česko má problémy s romskou menšinou. To je něco, co řešíme i ve Španělsku. Dokonce bych řekl, že jsme na tom hůře.

Jak to myslíte?

Ve Španělsku jsou romské komunity napojeny na obchod s drogami. U vás jsem nic takového nezaznamenal, ale samozřejmě jsem si nemohl nevšimnout problémů s integrací.

Co dalšího jste se o ČR dozvěděl?

Nelze nevidět, že máte problémy s nacionalismem a Evropou. Mohou za to některé politické strany a také to, že velmi silně interpretujete subsidiaritu (politická zásada, dle které se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech odehrává na nejnižším stupni veřejné správy, tedy co nejblíže občanům; pozn. red.). Tady budete muset najít rovnováhu. Být součástí Evropy znamená benefity, ale je nutné přinášet i oběti. Rozumím některým vašim obavám a také tomu, že chcete co nejrychleji dohnat západoevropské země. Nesouhlasíte s některými návrhy, protože se bojíte ztráty suverenity. Jako příklad mohu uvést ELA (European Labour Agency; Evropský orgán pro pracovní příležitosti, který má pomáhat vymáhat práva pracujících v EU nebo v řešení přeshraničních sporů; pozn. red.). Pokud ale chceme Evropu pro lidi, tak tohle je cestam, jak tomu pomoct.

Zklamalo vás v ČR něco?

Ne, vaše země si vede dobře. Snad jen trochu s nadsázkou - jediné, co se mi ve vašem hlavním městě nelíbí, je, že nemáte v ulicích asfalt, ale dlaždice. To je nebezpečné i pro chodce. Měli byste to napravit (smích).

V čem může jít Česko příkladem jiným zemím v EU?

V mnoha ohledech určitě ve vzdělávání. Velmi dobře u vás funguje propojení mezi akademickou sférou a průmyslovým sektorem. Řekl bych, že je to jedno z tajemství vašeho úspěchu.

Pro Španělsko můžete jít příkladem také v řešení romské otázky. Jak už jsem říkal, i u nás žije romská menšina a vím, že lidé od nás se už byli v Česku dívat, jak to tady funguje.

A v neposlední řadě je to také schopnost najít na politické úrovni vůli ke spolupráci mezi stranami z opačného politického spektra. To ve Španělsku neumíme.

V čem se můžeme poučit ze španělské zkušenosti?

V jedné věci určitě ano. Máme dobré zkušenosti s řízením cestovního ruchu. Jsme v tom opravdu specialisté. Hodně jsem tu také slýchal lidi mluvit o regionech. Prosím vás, nikdy nedávejte politickou moc regionům. Pokud to uděláte, budete čelit problémům, jaké má Španělsko.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1