Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od sběračů jahod po učitele Oxfordu. Na brexit doplatí ekonomika i školství, lidé odchází už dnes

Poprvé za osm let v Británii klesl počet pracovníků pocházejících z ostatních zemí Evropské unie. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu z prvního čtvrtletí letošního roku. To je ale teprve začátek. Velká Británie se kvůli brexitu musí připravit na postupný odchod statisíců pracovníků, kteří do ostrovního království přišli z ostatních států unie. Takzvaný brexodus však bude mít vážné dopady na britskou ekonomiku i školství.

V prvním čtvrtletí roku 2018 pracovalo ve Spojeném království celkem 2,29 milionu lidí, kteří sem přišli z ostatních členských zemí EU. To je podle britského statistického úřadu o 28 tisíc pracovníků méně než začátkem roku 2017. Čísla ukazují, že hromadné opouštění Británie označované jako brexodus pomalu začíná a bude hůř.

„Věc, která se Britů bezpochyby dotkne, je odchod statisíců pracovních migrantů v rámci Evropské unie. V Británii v současnosti žije přes milion Poláků a dalších unijních občanů států střední a východní Evropy, kteří pracují za šest liber za hodinu, tedy za minimální mzdu,“ upozornila během včerejší debaty Institutu EUROPEUM odbornice na Velkou Británii z Fakulty sociálních věd UK Johana Kudrnová.

„Jde o práci v továrnách nebo na polích – typicky to jsou sběrači jahod, mezi kterými jsou i Češi. To Britové dělat nebudou a zemi to způsobí obrovské strukturální problémy, které se musí řešit,“ varovala Kudrnová během veřejné debaty o brexitu.

Nord Stream 2Nord Stream 2autor: Info.cz

Podle britského statistického úřadu stojí za úbytkem pracovních sil hlavě odchod lidí z osmi východoevropských zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 – mezi nimi jsou kromě Česka, Slovenska, Polska a Maďarska také státy Pobaltí a Slovinsko. Jejich počet se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o více než devět procent.

Podle loňského průzkumu britské federace potravinářského průmyslu jsou kvůli brexitu v ohrožení i britské zemědělské podniky, zpracovatelé potravin, supermarkety i restaurace. Téměř polovina podniků působící v potravinářském průmyslu totiž loni v srpnu uvedla, že jejich 31 procent jejich zaměstnanců z pevninské Evropy už z Británie odešlo a dalších 47 procent tento krok zvažuje. Třetina podniků se proto obává, že bez pracovníků z ostatních zemí unie bude jejich činnost ochromena.  

Tvrdou ránu dostane po brexitu i školství

Kromě potravinářství nebo automobilového sektoru však budou v ohrožení také veřejné služby, jako zdravotnictví a především školství. „Výrazným způsobem utrpí také akademická sféra,“ varuje odbornice Fakulty sociálních věd.

„Na britských vysokých školách působí tisíce občanů Evropské unie. Britské vysoké školství je kvalitativně na nejvyšší světové úrovni a je enormní zájem ze strany Evropské unie i Británie, aby se zde kumulovaly nejvyšší světové kapacity z nejrůznějších odvětví. A tohle bude po brexitu obrovsky komplikované,“ říká Kudrnová s tím, že spousta akademiků opouští Británii už dnes.

Dokazují i nedávno zveřejněná data, která si od 105 britských univerzit vyžádali Liberální demokraté. Podle nich loni stoupl počet akademiků, kteří se rozhodli kvůli nejistotě kolem brexitu z Británie odejít, o 19 procent. Tento trend přitom bude hlavně po odchodu Británie z EU, ke kterému má dojít v březnu roku 2019, a po následném přechodném období ještě přibývat.

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

Jen na zmíněných 105 vysokých školách přitom pracuje přes 25 tisíc akademiků z jiných členských zemí unie. Mnozí z nich působí v oborech jako strojírenství, matematika nebo výpočetní technika, ale také v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví. Právě tyto obory tak budou po brexitu trpět vážným nedostatkem pracovních sil.

Dopady nejistoty kolem brexitu už pocítily prestižní univerzity, jako je ta v Cambridge nebo Londýnská King’s College, která loni přišla o 139 členů personálu. Největší počet rezignací přitom musí řešit Oxfordská univerzita, která se loni rozloučila s 230 učiteli – v akademickém roce 2014-2015 to přitom bylo jen 171. Hromadné odchody akademických pracovníků však nebudou pro britský vzdělávací systém jedinou ranou, upozorňuje odborník na Evropskou unii z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek.

„Co se týče školství, zde je další problém, a to dotace do výzkumu, které Evropská unie poskytuje a které jsou z hlediska veřejné podpory enormní. O ně britské školy taky přijdou a vypadnou ze všech evropských konsorcií, což bude pro britské školství znamenat obrovský úpadek obecně,“ upozorňuje Mocek. „Tohle bude muset nějakým způsobem nahradit britský rozpočet a těch peněz z národních zdrojů bude poměrně hodně,“ dodává.

Odchod z Evropské unie tak podle Kudrnové zasahuje celou společnost Velké Británie. „Dotýká se to jak těch nejnižších vrstev společnosti, tak profesorů z Oxfordu,“ poznamenává s tím, že „náhradní destinací“ za Velkou Británii bude kvůli angličtině pravděpodobně Irsko, které do EU vstupovalo spolu s Británií a Dánskem v roce 1973.

Přání kontrolovat migraci do Británie přitom bylo jedním z hlavních faktorů, které vedly ke schválení odchodu země z Evropské unie v předloňském referendu. V něm se v roce 2016 vyslovilo pro brexit 51,9 % voličů. Britský podnikatelský sektor však varuje, že omezování migrace bude mít negativní hospodářské důsledky.

„Objevují se relevantní ekonomické odhady, které ukazují, že růst britské ekonomiky půjde v příštích 15 letech dolů – růst bude o dvě až osm procent nižší, než kdyby Britové setrvali,“ říká Kudrnová s tím, že se nepříznivé předpovědi odráží na náladě britské společnosti. 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1