Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od sběračů jahod po učitele Oxfordu. Na brexit doplatí ekonomika i školství, lidé odchází už dnes

Poprvé za osm let v Británii klesl počet pracovníků pocházejících z ostatních zemí Evropské unie. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu z prvního čtvrtletí letošního roku. To je ale teprve začátek. Velká Británie se kvůli brexitu musí připravit na postupný odchod statisíců pracovníků, kteří do ostrovního království přišli z ostatních států unie. Takzvaný brexodus však bude mít vážné dopady na britskou ekonomiku i školství.

V prvním čtvrtletí roku 2018 pracovalo ve Spojeném království celkem 2,29 milionu lidí, kteří sem přišli z ostatních členských zemí EU. To je podle britského statistického úřadu o 28 tisíc pracovníků méně než začátkem roku 2017. Čísla ukazují, že hromadné opouštění Británie označované jako brexodus pomalu začíná a bude hůř.

„Věc, která se Britů bezpochyby dotkne, je odchod statisíců pracovních migrantů v rámci Evropské unie. V Británii v současnosti žije přes milion Poláků a dalších unijních občanů států střední a východní Evropy, kteří pracují za šest liber za hodinu, tedy za minimální mzdu,“ upozornila během včerejší debaty Institutu EUROPEUM odbornice na Velkou Británii z Fakulty sociálních věd UK Johana Kudrnová.

„Jde o práci v továrnách nebo na polích – typicky to jsou sběrači jahod, mezi kterými jsou i Češi. To Britové dělat nebudou a zemi to způsobí obrovské strukturální problémy, které se musí řešit,“ varovala Kudrnová během veřejné debaty o brexitu.

Nord Stream 2Nord Stream 2autor: Info.cz

Podle britského statistického úřadu stojí za úbytkem pracovních sil hlavě odchod lidí z osmi východoevropských zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 – mezi nimi jsou kromě Česka, Slovenska, Polska a Maďarska také státy Pobaltí a Slovinsko. Jejich počet se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o více než devět procent.

Podle loňského průzkumu britské federace potravinářského průmyslu jsou kvůli brexitu v ohrožení i britské zemědělské podniky, zpracovatelé potravin, supermarkety i restaurace. Téměř polovina podniků působící v potravinářském průmyslu totiž loni v srpnu uvedla, že jejich 31 procent jejich zaměstnanců z pevninské Evropy už z Británie odešlo a dalších 47 procent tento krok zvažuje. Třetina podniků se proto obává, že bez pracovníků z ostatních zemí unie bude jejich činnost ochromena.  

Tvrdou ránu dostane po brexitu i školství

Kromě potravinářství nebo automobilového sektoru však budou v ohrožení také veřejné služby, jako zdravotnictví a především školství. „Výrazným způsobem utrpí také akademická sféra,“ varuje odbornice Fakulty sociálních věd.

„Na britských vysokých školách působí tisíce občanů Evropské unie. Britské vysoké školství je kvalitativně na nejvyšší světové úrovni a je enormní zájem ze strany Evropské unie i Británie, aby se zde kumulovaly nejvyšší světové kapacity z nejrůznějších odvětví. A tohle bude po brexitu obrovsky komplikované,“ říká Kudrnová s tím, že spousta akademiků opouští Británii už dnes.

Dokazují i nedávno zveřejněná data, která si od 105 britských univerzit vyžádali Liberální demokraté. Podle nich loni stoupl počet akademiků, kteří se rozhodli kvůli nejistotě kolem brexitu z Británie odejít, o 19 procent. Tento trend přitom bude hlavně po odchodu Británie z EU, ke kterému má dojít v březnu roku 2019, a po následném přechodném období ještě přibývat.

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

Jen na zmíněných 105 vysokých školách přitom pracuje přes 25 tisíc akademiků z jiných členských zemí unie. Mnozí z nich působí v oborech jako strojírenství, matematika nebo výpočetní technika, ale také v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví. Právě tyto obory tak budou po brexitu trpět vážným nedostatkem pracovních sil.

Dopady nejistoty kolem brexitu už pocítily prestižní univerzity, jako je ta v Cambridge nebo Londýnská King’s College, která loni přišla o 139 členů personálu. Největší počet rezignací přitom musí řešit Oxfordská univerzita, která se loni rozloučila s 230 učiteli – v akademickém roce 2014-2015 to přitom bylo jen 171. Hromadné odchody akademických pracovníků však nebudou pro britský vzdělávací systém jedinou ranou, upozorňuje odborník na Evropskou unii z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek.

„Co se týče školství, zde je další problém, a to dotace do výzkumu, které Evropská unie poskytuje a které jsou z hlediska veřejné podpory enormní. O ně britské školy taky přijdou a vypadnou ze všech evropských konsorcií, což bude pro britské školství znamenat obrovský úpadek obecně,“ upozorňuje Mocek. „Tohle bude muset nějakým způsobem nahradit britský rozpočet a těch peněz z národních zdrojů bude poměrně hodně,“ dodává.

Odchod z Evropské unie tak podle Kudrnové zasahuje celou společnost Velké Británie. „Dotýká se to jak těch nejnižších vrstev společnosti, tak profesorů z Oxfordu,“ poznamenává s tím, že „náhradní destinací“ za Velkou Británii bude kvůli angličtině pravděpodobně Irsko, které do EU vstupovalo spolu s Británií a Dánskem v roce 1973.

Přání kontrolovat migraci do Británie přitom bylo jedním z hlavních faktorů, které vedly ke schválení odchodu země z Evropské unie v předloňském referendu. V něm se v roce 2016 vyslovilo pro brexit 51,9 % voličů. Britský podnikatelský sektor však varuje, že omezování migrace bude mít negativní hospodářské důsledky.

„Objevují se relevantní ekonomické odhady, které ukazují, že růst britské ekonomiky půjde v příštích 15 letech dolů – růst bude o dvě až osm procent nižší, než kdyby Britové setrvali,“ říká Kudrnová s tím, že se nepříznivé předpovědi odráží na náladě britské společnosti. 

 

Migrant do každé rodiny? Do Česka míří projekt „Uprchlíci, vítejte“

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Link

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Link

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Link

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Link

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory.

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše Podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Link

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Link

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho publikuje se souhlasem redakce.

-1

', perex: '

Prezident Miloš Zeman se na Žofínském fóru zase rozpovídal. Nikoho sice tentokrát neposlal do tepláků jako vloni Zdeňka Bakalu, ani v Česku nehledal novičok, díky jeho moudrosti ale zase máme spoustu nových „idiotů“. Kromě komentátorů nově do hrdého klubu mentálů přibyli i sportovní komentátoři, ti kvůli komentování olympijské jízdy Ester Ledecké. Je škoda, že Zeman mezi idioty skromně nezahrnul i sebe, ve skutečnosti by jim totiž měl dělat předsedu.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4986174-img-milos-zeman-zofinske-forum-prezident-v0.jpg?v=0', views: 4556, title: 'Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce', imgCount: 7, type: 'wide gallery', url: 'https://www.info.cz/nazory/zoufalec-tydne-milos-zeman-komentar-petra-holce-30871.html' }, { id: 30343, date: '2018-05-19 06:00:00', body: '

-1

Link

Link

Link

Online reportáž se svatby můžete sledovat zde>>>

', perex: '

V sobotu čeká Velkou Británii další královská svatba. Ženit se bude druhorozený syn princezny Diany a prince Charlese Harry. Jeho vyvolenou je americká herečka Meghan Markleová a všichni napjatě očekávají, jak budou oslavy vypadat. Inspiruje se dvojice tradicí, nebo bude jejich sňatek naopak netradiční? Jisté ovšem je, že událost přítáhne velkou pozornost stejně jako se to povedlo u předchozích svateb členů britské královské rodiny.

', image: 'https://img.cncenter.cz/img/12/normal1050/4976045-img-svatba-velka-britanie-kralovna-kralovska-rodina-v0.jpg?v=0', views: 4393, title: 'GALERIE: Století královských svateb. Podívejte se na svatební dort Alžběty II. a zákulisí sňatku princezny Diany', imgCount: 32, type: 'normal', url: 'https://www.info.cz/magazin/galerie-stoleti-kralovskych-svateb-podivejte-se-na-svatebni-dort-alzbety-ii-a-zakulisi-snatku-princezny-diany-30343.html' }, ]; // Spust controller $('.main-article.next-article').nextArticleController({ articles: articles, mainArticleId: mainArticleId, nextArticleRenderer: { element: '.main-article.next-article', options: { renderCallbacks: [function(selectedArticle) { if (selectedArticle.type.indexOf('normal') < 0) $('.four-col.left.second').css({marginTop: 776}); }] } }, nextArticleLoader: { element: loaderSelector, options: { duration: 10 } }, scrollTarget: { element: loaderSelector, options: { tolerance: 200 } } }); }); })(jQuery);