Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od sběračů jahod po učitele Oxfordu. Na brexit doplatí ekonomika i školství, lidé odchází už dnes

Poprvé za osm let v Británii klesl počet pracovníků pocházejících z ostatních zemí Evropské unie. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu z prvního čtvrtletí letošního roku. To je ale teprve začátek. Velká Británie se kvůli brexitu musí připravit na postupný odchod statisíců pracovníků, kteří do ostrovního království přišli z ostatních států unie. Takzvaný brexodus však bude mít vážné dopady na britskou ekonomiku i školství.

V prvním čtvrtletí roku 2018 pracovalo ve Spojeném království celkem 2,29 milionu lidí, kteří sem přišli z ostatních členských zemí EU. To je podle britského statistického úřadu o 28 tisíc pracovníků méně než začátkem roku 2017. Čísla ukazují, že hromadné opouštění Británie označované jako brexodus pomalu začíná a bude hůř.

„Věc, která se Britů bezpochyby dotkne, je odchod statisíců pracovních migrantů v rámci Evropské unie. V Británii v současnosti žije přes milion Poláků a dalších unijních občanů států střední a východní Evropy, kteří pracují za šest liber za hodinu, tedy za minimální mzdu,“ upozornila během včerejší debaty Institutu EUROPEUM odbornice na Velkou Británii z Fakulty sociálních věd UK Johana Kudrnová.

„Jde o práci v továrnách nebo na polích – typicky to jsou sběrači jahod, mezi kterými jsou i Češi. To Britové dělat nebudou a zemi to způsobí obrovské strukturální problémy, které se musí řešit,“ varovala Kudrnová během veřejné debaty o brexitu.

Nord Stream 2Nord Stream 2autor: Info.cz

Podle britského statistického úřadu stojí za úbytkem pracovních sil hlavě odchod lidí z osmi východoevropských zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 – mezi nimi jsou kromě Česka, Slovenska, Polska a Maďarska také státy Pobaltí a Slovinsko. Jejich počet se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o více než devět procent.

Podle loňského průzkumu britské federace potravinářského průmyslu jsou kvůli brexitu v ohrožení i britské zemědělské podniky, zpracovatelé potravin, supermarkety i restaurace. Téměř polovina podniků působící v potravinářském průmyslu totiž loni v srpnu uvedla, že jejich 31 procent jejich zaměstnanců z pevninské Evropy už z Británie odešlo a dalších 47 procent tento krok zvažuje. Třetina podniků se proto obává, že bez pracovníků z ostatních zemí unie bude jejich činnost ochromena.  

Tvrdou ránu dostane po brexitu i školství

Kromě potravinářství nebo automobilového sektoru však budou v ohrožení také veřejné služby, jako zdravotnictví a především školství. „Výrazným způsobem utrpí také akademická sféra,“ varuje odbornice Fakulty sociálních věd.

„Na britských vysokých školách působí tisíce občanů Evropské unie. Britské vysoké školství je kvalitativně na nejvyšší světové úrovni a je enormní zájem ze strany Evropské unie i Británie, aby se zde kumulovaly nejvyšší světové kapacity z nejrůznějších odvětví. A tohle bude po brexitu obrovsky komplikované,“ říká Kudrnová s tím, že spousta akademiků opouští Británii už dnes.

Dokazují i nedávno zveřejněná data, která si od 105 britských univerzit vyžádali Liberální demokraté. Podle nich loni stoupl počet akademiků, kteří se rozhodli kvůli nejistotě kolem brexitu z Británie odejít, o 19 procent. Tento trend přitom bude hlavně po odchodu Británie z EU, ke kterému má dojít v březnu roku 2019, a po následném přechodném období ještě přibývat.

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

Jen na zmíněných 105 vysokých školách přitom pracuje přes 25 tisíc akademiků z jiných členských zemí unie. Mnozí z nich působí v oborech jako strojírenství, matematika nebo výpočetní technika, ale také v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví. Právě tyto obory tak budou po brexitu trpět vážným nedostatkem pracovních sil.

Dopady nejistoty kolem brexitu už pocítily prestižní univerzity, jako je ta v Cambridge nebo Londýnská King’s College, která loni přišla o 139 členů personálu. Největší počet rezignací přitom musí řešit Oxfordská univerzita, která se loni rozloučila s 230 učiteli – v akademickém roce 2014-2015 to přitom bylo jen 171. Hromadné odchody akademických pracovníků však nebudou pro britský vzdělávací systém jedinou ranou, upozorňuje odborník na Evropskou unii z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek.

„Co se týče školství, zde je další problém, a to dotace do výzkumu, které Evropská unie poskytuje a které jsou z hlediska veřejné podpory enormní. O ně britské školy taky přijdou a vypadnou ze všech evropských konsorcií, což bude pro britské školství znamenat obrovský úpadek obecně,“ upozorňuje Mocek. „Tohle bude muset nějakým způsobem nahradit britský rozpočet a těch peněz z národních zdrojů bude poměrně hodně,“ dodává.

Odchod z Evropské unie tak podle Kudrnové zasahuje celou společnost Velké Británie. „Dotýká se to jak těch nejnižších vrstev společnosti, tak profesorů z Oxfordu,“ poznamenává s tím, že „náhradní destinací“ za Velkou Británii bude kvůli angličtině pravděpodobně Irsko, které do EU vstupovalo spolu s Británií a Dánskem v roce 1973.

Přání kontrolovat migraci do Británie přitom bylo jedním z hlavních faktorů, které vedly ke schválení odchodu země z Evropské unie v předloňském referendu. V něm se v roce 2016 vyslovilo pro brexit 51,9 % voličů. Britský podnikatelský sektor však varuje, že omezování migrace bude mít negativní hospodářské důsledky.

„Objevují se relevantní ekonomické odhady, které ukazují, že růst britské ekonomiky půjde v příštích 15 letech dolů – růst bude o dvě až osm procent nižší, než kdyby Britové setrvali,“ říká Kudrnová s tím, že se nepříznivé předpovědi odráží na náladě britské společnosti. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1