Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počet migrantů z Turecka roste. Efekt dohody EU-Ankara uvadá, situace na ostrovech je kritická

Počet migrantů z Turecka roste. Efekt dohody EU-Ankara uvadá, situace na ostrovech je kritická

Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem je často považována za největší úspěch, kterého se Evropě podařilo při reformě migrační politiky dosáhnout. Právě ujednání z roku 2016, ke kterému velkou měrou přispěla německá kancléřka Angela Merkelová, prakticky zastavilo příchody migrantů z Turecka do Řecka a následný proud lidí na takzvané balkánské trase. Jenže poslední data ukazují, že dohoda už zřejmě zas tak dobře nefunguje. Počet lidí přicházejících z Turecka totiž začíná strmě růst. Čím to je a čeká Evropu další množství nově příchozích migrantů?

Na nárůst počtu migrantů přicházejících z Turecka do Evropy o víkendu upozornil nedělník Welt am Sonntag. Německý list s odvoláním na interní zprávu Evropské komise píše, že od ledna do poloviny září z Turecka do Evropy dorazilo celkem 38 687 lidí, což je meziročně o 43 procent víc. Drtivá většina lidí (36 423) přitom z Turecka utekla do Řecka, další směřovali do Itálie, Bulharska a na Kypr.

Vzestupný trend dokládají i čísla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní loni do Řecka dorazilo 35 052 migrantů a letos do 26. září už 35 346 lidí. Data sice ukazují, že migrační dohoda skutečně velmi pomohla příchody lidí z Turecka snížit – ještě v roce, kdy vrcholila migrační krize, do Řecka přišlo 176 906 běženců – zároveň jsou ale náznakem toho, že účinnost dohody v posledních měsících uvadá.

„Pokud se podíváme na čísla nově příchozích z Turecka do Řecka a srovnáme to s krizovými roky 2015 a 2016, ten pokles je samozřejmě zásadní – takže snížení příchodů stále trvá,“ říká pro INFO.CZ odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth, který ale zároveň poukazuje na dramatické oslabení středomořské migrační trasy vedoucí především do Itálie – zatímco loni tam dorazilo přes 119 tisíc lidí, letos je to zatím 21 tisíc.

Migrační dohoda EU-Turecko
Dohoda mezi představiteli Evropské unie a Ankarou byla uzavřená 18. března 2016 s cílem ukončit příchod neregulérních migrantů z tureckého území. Hlavními body dohody jsou: návrat všech migrantů, kteří přišli z Turecka do Řecka nelegálně; výměnou za každého navráceného syrského uprchlíka do Turecka EU jednoho syrského uprchlíka z tureckého území přijme; poskytnutí finanční podpory Turecku ve výši 3 miliardy eur (asi 77 miliard korun).

„Je pravdou, že pokud se podíváme na srovnání s centrální středomořskou trasou, na východní trase z Turecka v posledních měsících k podobnému snížení počtu příchodů nedošlo. Ale je otázka, co lze vlastně přisuzovat samotné dohodě, která ani není právně závazným dokumentem, a co lze z dohody vlastně dovozovat. To mně osobně stále není úplně zřejmé,“ tvrdí expert.

Dohoda mezi Tureckem a Evropskou unií totiž zakotvuje povinnost Turecka přijímat z řeckého území zpět všechny Syřany, kteří tam přišli nelegálně. Evropští lídři přitom Ankaře na oplátku slíbili, že za každého vráceného člověka přijmou z tureckého území jednoho syrského uprchlíka. Naplňování dohody však na obou stranách vázne.  

„Tento institut je užíván minimálně – návratů z Řecka do Turecka je jen několik stovek ročně a toto číslo spíše klesá. Takže si myslím, že efekt dohody byl spíše psychologický v tom smyslu, že Turecko a potažmo EU jasně deklarovaly, že se v případě těchto žadatelů o azyl žádostmi nebudou zabývat,“ vysvětluje praktické dopady dohody z roku 2016 Jungwirth.

S jejím fungováním přitom není na 100 procent spokojen ani její autor – německý expert na migraci Gerald Knaus. Ten si pro server Huffington Post před nedávnem postěžoval právě na to, že se migranty do Turecka nedaří vracet. „V současnosti EU ještě stále není v bodě, kdy by byla schopná realizovat první část dohody. Repatriace z Řecka se téměř nedějí – tento rok to je asi 25 případů měsíčně,“ řekl pro německý Huffington Post.

Migrace

Katastrofální podmínky běženců na ostrovech

Odborník AMO Jungwirth poukazuje také na další slabou stránku migrační dohody – klauzuli, podle které budou žadatelé o azyl připlouvající do Řecka zůstávat na místě vylodění, namísto toho, aby byli přesunuti na řeckou pevninu. Přijímací centra na ostrovech v důsledku toho v současnosti praskají ve švech. Podle dat Evropské komise se zde v polovině září nacházelo 20 258 migrantů, střediska přitom mají kapacitu jen 9500 míst. Podmínky v táborech jsou katastrofální.

„Praxe posledních měsíců a let je tedy taková, že máme řecké ostrovy přeplněné – lidi připlouvají a uprchlická centra nejsou schopná to kapacitně zvládat. Řada lidí tam navíc zůstává dlouhou dobu – měsíce i roky – což se podepisuje na jejich psychickém zdraví. Situaci na řeckých ostrovech je proto podle mě věc, na kterou bychom se dnes měli nejvíc zaměřovat a snažit se o to, aby se jejich situace zlepšila nebo v nejlepším případě vyřešila,“ říká Tomáš Jungwirth.

Právě otřesné podmínky v táborech spolu s odeznívajícím „psychologickým efektem“ dohody, který s postupujícím časem vyprchává, přitom mohou být důvodem, proč počet nově příchozích lidí z Turecka opět narůstá.

„Signál, který dohoda migrantům vyslala, možná nějakým způsobem otupuje. Zároveň však může být důvodem i to, že povědomí o tom, jaké jsou podmínky v řeckých táborech, je poměrně rozšířené. Nedovedu si tedy představit, že lidé, kteří jsou informováni o situaci v řeckých táborech a sami nejsou v nějaké extrémně krizové situaci, by se pro cestu do Řecka rozhodli. Vědí totiž, že zde zůstanou,“ říká expert.

Namísto vyplouvání vstříc řeckým ostrovům tak migranti z Turecka raději volí trasu po souši. Ukazují to čísla, podle kterých se příchody z Turecka do Evropy nyní stále častěji odehrávají namísto přes moře po pevnině. „V jeden moment bylo přechodů přes řeku Evros dokonce víc než přes moře, a to znamená, že lidé mohli legitimně předpokládat, že se jejich situace může vyřešit tím, že se dostanou někam dál do Evropy, protože v případě řeckých ostrovů tomu tak není,“ dodává analytik.

Fungování dohody však závisí především na tom, jak bude k jejímu plnění ochotné Turecko. Jeho prezident Recep Tayyip Erdoğan totiž dlouhodobě vyhrožuje tím, že dohodu přestane plnit nebo že ji rovnou vypoví. Je tedy otázka, zda výhrůžky už nezačal naplňovat a nárůst nově přicházejících nesouvisí právě s (ne)ochotou Turecka dojednané podmínky dodržovat.

Má se EU připravit na novou migrační vlnu z Turecka?

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí přicházejících z Turecka vyvstává otázka, zda se může situace zhoršit natolik, že se Evropa bude muset připravovat na další migrační tlak. Do bodu, ve kterém se Evropa nacházela v letech 2015 a 2016, kdy na území evropských zemí ročně přicházely statisíce žadatelů o azyl, to však podle Jungwirtha nedojde.

„K číslům z roku 2015 a 2016 se podle mě v nějaké střednědobé budoucnosti nedostaneme. Tehdejší humanitární krize totiž byla skutečně specifická a velmi naakumulovaná. Evropa zároveň zakotvuje a realizuje velmi restriktivní politiku vůči žadatelům o azyl z afrických zemí, takže ani tam bezprostřední navýšení čekat nelze,“ říká s odkazem na nekompromisní přístup evropských zemí vůči lidem přicházejícím z Afriky odborník AMO.

Záchranářské lodě ve Středomoří

Ke zhoršení současného stavu však podle něj přeci jen může dojít – rozbuškou se může stát vývoj v syrské provincii Idlib. Ta je poslední oblastí, kterou syrská armáda a prezident Bašár Asad stále neovládají. Víc než polovinu území drží v rukou radikální skupiny a působí zde také syrská opozice. Asadův režim proto už několik týdnů vyhrožuje ofenzívou, která by oblast dostala pod jeho kontrolu. Panují obavy, že by podobná operace vyvolala humanitární krizi a dala do pohybu množství lidí.

„V kontextu případné ofenzivy v syrském Idlibu může potenciálně dojít k vysídlení až stovek tisíc lidí, kteří nebudou mít jinou možnost, než jít do Turecka. Turecko lidi v minulosti minimálně dočasně přijímalo a umožňovalo jim přecházet hranici, dneska to však i z vnitropolitických důvodů nebude chtít dělat,“ míní Jungwirth s tím, že se Ankara v tomto ohledu může dostat pod velkým tlak.

„Turecko se v první řadě snaží, aby se humanitární situace v Sýrii zásadně nezhoršila – ale myslím, že Rusko a další mocnosti na to mají trochu jiný názor – a zároveň bude s ohledem na případný nárůst počtu nově příchozích tlačit na EU, aby navýšila počty přesídlených lidí z Turecka a i objem finanční pomoci, které se Turecku dostává. Takže přestože se čísla nezvednou tak, jako tomu bylo před pár lety, pokud se příchody lidí ze Sýrie výrazně zvýší, předpokládám, že bychom to pocítili i na turecko-řecké hranici,“ uzavírá odborník.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1