Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podaří se Bannonovi uskutečnit sen o rozložení Evropy? Partnery pro své Hnutí zatím hledá těžko

Podaří se Bannonovi uskutečnit sen o rozložení Evropy? Partnery pro své Hnutí zatím hledá těžko

Zprávy o založení nového populistického projektu The Movement Steva Bannona před dvěma měsíci plnily titulní strany všech evropských médií. Projekt, který má před volbami do Evropského parlamentu sjednotit pravicové populistické strany a hnutí napříč kontinentem, vyvolal u řady politiků a odborníků obavy z posílení evropských populistů. Od červencového rozruchu se toho však kolem nového Bannonova Hnutí událo jen velmi málo.

Velkolepé plány o založení Hnutí, které má rozložit Evropskou unii na „národní státy s vlastní identitou“, prozatím chřadnou. Zatímco v půlce léta o Bannově plánu psaly deníky ve všech evropských zemích, v poslední době jako by se po projektu předvolebního stratéga Donalda Trumpa slehla zem. Na stránky některých evropských médií se zprávy o The Movement vrátily až minulý týden v souvislosti s Bannonovým turné po Evropě.

Bannon nejprve zavítal do Říma, už v létě zlákal k podpoře jeho Hnutí italského ministra vnitra a šéfa protiimigrační Ligy Mattea Salviniho. Tentokrát se pokusil přesvědčit i předsedu euroskeptického Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maia. Jak píše bruselský server Politico s odvoláním na zdroje blízké jednání, Bannon s Maiem měli „konstruktivní dialog“, nic víc ale setkání nepřineslo. V případě levicového hnutí M5S si však lze spolupráci s krajně pravicovým The Movement představit jen stěží.

Z Říma pak Bannon zamířil do Prahy, kde se v Lánech sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Na schůzku, které až vzápětí informoval mluvčí Jiří Ovčáček, ho přitom doprovodil poslanec německé protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a český rodák Petr Bystroň.

Jak píše německý server Deutsche Welle, kromě pondělního setkání v Praze je jinak zájem o Bannonovo hnutí v zemích střední a východní Evropy chladný. Zdrženliví jsou především pravicoví populisté v Polsku. „Současné sblížení mezi krajně pravicovými kruhy ve Spojených státech a (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem je pro mnoho Poláků podezřelé,“ poukazuje na polské obavy z ruské agresivity DW.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Z Bannonových plánů však není zrovna nadšený ani maďarský premiér Viktor Orbán, právě jeho by přitom Bannon rád přesvědčil ke spolupráci. Svědčí o tom i velmi lichotivá slova, kterým na konto maďarského premiéra rozhodně nešetří. „myslím si, že Orbán reprezentuje všechno, co tyto strany představují: obranu jeho vlastní země. Orbán je člověk, který miluje svou zemi – patriot, pro kterého je Maďarsko na prvním místě,“ řekl Bannon v rozhovoru pro Washington Post u příležitosti návštěvy Říma.

Maďarský premiér však chce vztahy s hlavními pravicovými populisty Evropy – Salvinim nebo šéfkou francouzské národní fronty Marine Le Penovou – raději zprostředkovat sám, píše DW. To ale neznamená, že by Bannon v Maďarsku neměl spojence napojeného na Orbána. Tuto pozici zastává historička a ředitelka maďarského Domu teroru, který se zabývá zločiny páchanými komunisty ve východní Evropě, Mária Schmidtová.

Ta v květnu pozvala Bannona na konferenci o „budoucnosti Evropy“, na které vystoupil i bývalý Trumpův předvolební stratég. Podle spekulací přitom Bannon za projev zkasíroval 20 tisíc eur, tedy víc než půl milionu korun. Konference přitom byla financována z kapes maďarským daňových poplatníků, píše Deutsche Welle.

Kromě Schmidtové je však s Bannonem jedna ruka také Sebastian Gorka – americký občan s britsko-maďarskými kořeny, který se často objevuje jako bezpečnostní analytik v americkém konzervativně pravicovém televizním kanálu Fox News. Podobně jako Bannon byl i on součástí předvolební kampaně Donalda Trumpa, v Bílém domě ale dlouho nevydržel.

Chladná reakce na Bannonovo Hnutí však dříve přišla z vedení německé krajně pravicové Alternativy pro Německo. Jeho plán už v srpnu shodil ze stolu jeden ze dvou spolupředsedů AfD Alexander Gauland, který v rozhovoru pro Funke Mediengruppe uvedl, že podle něj nemají plány na sjednocení krajní pravice šanci na úspěch, protože „zájmy antisystémových stran v Evropě jsou poměrně odlišné“. Spolupráci s The Movement proto odmítl. „Nejme v Americe,“ dodal tehdy Gauland.

Vůči The Movement jsou však velmi skeptičtí i další pravicoví populisté Evropy, na které se Bannon snaží cílit. Kromě belgické nacionalistické strany Vlámský zájem zaznívají kritické hlasy například i z francouzské Národní fronty.

„Bannon je Američan a nemá v evropské politice místo,“ uvedl už v červenci pro bruselský server Politico Jerome Riviere z Národní fronty Marine Le Penové, který poslal Bannonovy plány rychle k ledu. „Odmítáme jakoukoliv nadnárodní entitu a nebudeme se s Bannonem podílet na vytváření čehokoliv,“ dodal Riviere.

Navzdory zjevnému neúspěchu evropské populistické lídry přesvědčit v unii stále převládají obavy, co může The Movement způsobit. „Drahý pane Bannone, běžte domů. Jestli chcete být turistou, buďte jím. Je pro vás lepší, abyste byl zticha,“ vyzval Bannona minulý týden předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Důvod obav evropských politiků je však jasný – do evropských voleb zbývá ještě osm měsíců, na přesvědčování tak má bývalý Trumpův stratég a šéf pravicového zpravodajského webu Breitbart ještě nějaký čas.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1