Články odjinud

Podaří se Bannonovi uskutečnit sen o rozložení Evropy? Partnery pro své Hnutí zatím hledá těžko

Podaří se Bannonovi uskutečnit sen o rozložení Evropy? Partnery pro své Hnutí zatím hledá těžko

Zprávy o založení nového populistického projektu The Movement Steva Bannona před dvěma měsíci plnily titulní strany všech evropských médií. Projekt, který má před volbami do Evropského parlamentu sjednotit pravicové populistické strany a hnutí napříč kontinentem, vyvolal u řady politiků a odborníků obavy z posílení evropských populistů. Od červencového rozruchu se toho však kolem nového Bannonova Hnutí událo jen velmi málo.

Velkolepé plány o založení Hnutí, které má rozložit Evropskou unii na „národní státy s vlastní identitou“, prozatím chřadnou. Zatímco v půlce léta o Bannově plánu psaly deníky ve všech evropských zemích, v poslední době jako by se po projektu předvolebního stratéga Donalda Trumpa slehla zem. Na stránky některých evropských médií se zprávy o The Movement vrátily až minulý týden v souvislosti s Bannonovým turné po Evropě.

Bannon nejprve zavítal do Říma, už v létě zlákal k podpoře jeho Hnutí italského ministra vnitra a šéfa protiimigrační Ligy Mattea Salviniho. Tentokrát se pokusil přesvědčit i předsedu euroskeptického Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maia. Jak píše bruselský server Politico s odvoláním na zdroje blízké jednání, Bannon s Maiem měli „konstruktivní dialog“, nic víc ale setkání nepřineslo. V případě levicového hnutí M5S si však lze spolupráci s krajně pravicovým The Movement představit jen stěží.

Z Říma pak Bannon zamířil do Prahy, kde se v Lánech sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Na schůzku, které až vzápětí informoval mluvčí Jiří Ovčáček, ho přitom doprovodil poslanec německé protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a český rodák Petr Bystroň.

Jak píše německý server Deutsche Welle, kromě pondělního setkání v Praze je jinak zájem o Bannonovo hnutí v zemích střední a východní Evropy chladný. Zdrženliví jsou především pravicoví populisté v Polsku. „Současné sblížení mezi krajně pravicovými kruhy ve Spojených státech a (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem je pro mnoho Poláků podezřelé,“ poukazuje na polské obavy z ruské agresivity DW.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Z Bannonových plánů však není zrovna nadšený ani maďarský premiér Viktor Orbán, právě jeho by přitom Bannon rád přesvědčil ke spolupráci. Svědčí o tom i velmi lichotivá slova, kterým na konto maďarského premiéra rozhodně nešetří. „myslím si, že Orbán reprezentuje všechno, co tyto strany představují: obranu jeho vlastní země. Orbán je člověk, který miluje svou zemi – patriot, pro kterého je Maďarsko na prvním místě,“ řekl Bannon v rozhovoru pro Washington Post u příležitosti návštěvy Říma.

Maďarský premiér však chce vztahy s hlavními pravicovými populisty Evropy – Salvinim nebo šéfkou francouzské národní fronty Marine Le Penovou – raději zprostředkovat sám, píše DW. To ale neznamená, že by Bannon v Maďarsku neměl spojence napojeného na Orbána. Tuto pozici zastává historička a ředitelka maďarského Domu teroru, který se zabývá zločiny páchanými komunisty ve východní Evropě, Mária Schmidtová.

Ta v květnu pozvala Bannona na konferenci o „budoucnosti Evropy“, na které vystoupil i bývalý Trumpův předvolební stratég. Podle spekulací přitom Bannon za projev zkasíroval 20 tisíc eur, tedy víc než půl milionu korun. Konference přitom byla financována z kapes maďarským daňových poplatníků, píše Deutsche Welle.

Kromě Schmidtové je však s Bannonem jedna ruka také Sebastian Gorka – americký občan s britsko-maďarskými kořeny, který se často objevuje jako bezpečnostní analytik v americkém konzervativně pravicovém televizním kanálu Fox News. Podobně jako Bannon byl i on součástí předvolební kampaně Donalda Trumpa, v Bílém domě ale dlouho nevydržel.

Chladná reakce na Bannonovo Hnutí však dříve přišla z vedení německé krajně pravicové Alternativy pro Německo. Jeho plán už v srpnu shodil ze stolu jeden ze dvou spolupředsedů AfD Alexander Gauland, který v rozhovoru pro Funke Mediengruppe uvedl, že podle něj nemají plány na sjednocení krajní pravice šanci na úspěch, protože „zájmy antisystémových stran v Evropě jsou poměrně odlišné“. Spolupráci s The Movement proto odmítl. „Nejme v Americe,“ dodal tehdy Gauland.

Vůči The Movement jsou však velmi skeptičtí i další pravicoví populisté Evropy, na které se Bannon snaží cílit. Kromě belgické nacionalistické strany Vlámský zájem zaznívají kritické hlasy například i z francouzské Národní fronty.

„Bannon je Američan a nemá v evropské politice místo,“ uvedl už v červenci pro bruselský server Politico Jerome Riviere z Národní fronty Marine Le Penové, který poslal Bannonovy plány rychle k ledu. „Odmítáme jakoukoliv nadnárodní entitu a nebudeme se s Bannonem podílet na vytváření čehokoliv,“ dodal Riviere.

Navzdory zjevnému neúspěchu evropské populistické lídry přesvědčit v unii stále převládají obavy, co může The Movement způsobit. „Drahý pane Bannone, běžte domů. Jestli chcete být turistou, buďte jím. Je pro vás lepší, abyste byl zticha,“ vyzval Bannona minulý týden předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Důvod obav evropských politiků je však jasný – do evropských voleb zbývá ještě osm měsíců, na přesvědčování tak má bývalý Trumpův stratég a šéf pravicového zpravodajského webu Breitbart ještě nějaký čas.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud