Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podmiňovat peníze z EU migrací nebo kvótami? „Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“ řekl Babiš po summitu

Podmiňovat peníze z EU migrací nebo kvótami? „Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“ řekl Babiš po summitu

Česká republika nemá pro příští víceleté finanční období po roce 2020 problém s možnou podmínkou, která by čerpání evropských peněz spojovala s kvalitou právního státu, nezávislou justicí a kvalitou demokracie. Novinářům to řekl český premiér Andrej Babiš po dnešním summitu EU, který byl pro 27 šéfů států a vlád zemí unie první příležitosti k diskusi o budoucím financování unie po brexitu.

„Máme problém, aby tam někdo dával kondicionalitu migrace nebo kvóty. Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“ zdůraznil předseda české vlády v demisi. Podobné podmínky zaznějí například z Německa, jehož kancléřka Angela Merkelová ale dnes věc interpretovala spíše v pozitivním smyslu, tedy jako snahu více podpořit ty země, na které migrace dopadla těžším způsobem.

Čistí plátci, tedy přispěvatelé do unijního rozpočtu, dnes podle Babiše dávali najevo, že své příspěvky do společné pokladny příliš zvyšovat nechtějí. „My jsme ochotni diskutovat o navýšení částky, za podmínky ovšem, že budeme mít podstatně větší vliv na to, jak se ty fondy, hlavně kohezní fondy, rozdělují,“ prohlásil český premiér.

Prioritami dlouhodobého rozpočtu po roce 2020 mají podle něj i podle dalších státníků být bezpečnost Evropy či migrace. „My chceme, aby nedošlo k nějaké zásadní změně ohledně kohezních fondů,“ poznamenal Babiš. Česko podle něj počítá s tím, že peněz do ČR v příštím období přiteče méně a rozdíl mezi příjmy a odvody se zmenší. „Samozřejmě, ty částky jsou stále dostatečně velké a jde o to, abychom my měli hlavní vliv na to, jak budou použity,“ uvedl.

Babiš se ve čtvrtek neúčastnil večeře, kterou pro některé šéfy států a vlád organizoval belgický premiér Charles Michel. U stolu den před summitem seděli nejen zástupci velkých zemí EU, ale také slovenský premiér Robert Fico či jeho polský kolega Mateusz Morawiecki. „Já věděl, že pět lidí potkám,“ připomněl šéf české vlády svou dnešní snídani s ostatními premiéry liberální frakce ALDE. Podle Babiše chybělo na večeři 15 premiérů zemí EU.

Přibližně 20 minut dnes český premiér jednal mezi čtyřma očima s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterého pozval v květnu do Prahy. K dvoustrannému jednání se Babiš sešel také s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1