Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podpora Evropské unie v Česku rekordně roste. Lidé mají obavy z Brexitu

Podpora Evropské unie v Česku rekordně roste. Lidé mají obavy z Brexitu

Evropská unie se příští rok na jaře smrskne na 27 členů. Odchod Spojeného království z evropské osmadvacítky a dohady, které se kolem něj zatím bezvýsledně vedou, ale zřejmě působí jako odstrašující příklad. V jiných zemích EU totiž roste počet lidí, kteří považují členství v EU za pozitivní. I přesto, že Češi patří tradičně k největším euroskeptikům v celé Evropě, od loňského roku přibylo 10 % lidí, kteří sdílejí přesvědčení, že být v EU má smysl. Upozorňuje na to nejnovější průzkum Eurobarometru, který vyšel dnes brzy ráno.

Více než 62 % Evropanů považuje členství své země v EU za přínosné. Podle statistik je to vůbec nejlepší výsledek za posledních 25 let. Vyčíst se to dá z nejnovějšího průzkumu Eurobarometru, který mapuje názory veřejnosti na EU napříč celou evropskou osmadvacítkou.

Černá čísla vykazují i Češi. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU sice patří k největším euroskeptikům, výsledky průzkumu ale ukazují, že od loňského roku přibylo 10 procent lidí, kteří věří, že členství Česka v EU je pozitivní a má přínosy. Toto přesvědčení sdílí téměř dvě třetiny oslovených Čechů (64 %), zatímco pro 42 % nepředstavuje členství v EU ani dobrou, ani špatnou věc. Na celoevropské úrovni v prospěch členství v EU věří 68 %, což je nejlepší výsledek od roku 1983, kdy se průzkum uskutečnil vůbec poprvé.

Z posledního Eurobarometru je navíc patrné, že téměř všechna čísla jsou lepší od referenda o vystoupení Spojeného království z EU, které proběhlo v roce 2016. Podle pracovníků Informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR to svědčí o jediném: lidé na kontinentu se obávají toho, co tzv. brexit přinese. „Kvůli obtížným vyjednáváním tak zároveň roste povědomí o výhodách členství v EU,“ nabízejí vysvětlení.

V Bruselu dnes začíná zasedání Evropské rady, na které se sjíždějí premiéři a prezidenti členských zemí EU a kde se bude brexit probírat. Jednání ale zamrzla a podle všeho se zdá, že se je v brzké době nepodaří rozhýbat. Přitom čas běží a do reálného odchodu Velké Británie z EU zbývají měsíce. Podle pozorovatelů se tak každým dnem zvyšuje šance, že Londýn z evropské osmadvacítky odejde bez předem dojednané smlouvy. To by podle prognóz mnohých představovalo naplnění nejčernějšího scénáře.

Povědomí o volbách do Evropského parlamentu roste

Průzkum Eurobarometru se kromě spokojenosti se členstvím v EU věnoval také blížícím se volbám do Evropského parlamentu. Ty proběhnou v květnu příštího roku.

Jak už INFO.CZ dříve psalo, povědomí o eurovolbách není v Česku vysoké. Z jarního Eurobarometru vyplynulo, že pouze čtvrtina oslovených Čechů byla schopna správně určit jejich datum. Zájem o volby, v nichž si Česko zvolí 21 zástupců, přiznalo pouze 21 % dotázaných. Na celoevropské úrovni se jednalo o skoro polovinu oslovených.

Poslední Eurobarometr ale ukázal, že povědomí o evropských volbách mezi českou populací roste. Nyní celkem 42 % Čechů správně uvedlo, že volby proběhnou v květnu 2019 – jedná se o 4% nárůst. I přesto však 39 % respondentů přiznalo, že netuší, kdy se volební klání uskuteční.

Na evropské úrovni je nicméně situace obdobná: termín voleb zná 41 % občanů a 44 % Evropanů neví, kdy volby proběhnou. Na rozdíl od 51 % Evropanů, kteří se o volby do Evropského parlamentu zajímají, má v Česku zájem pouze 22 % respondentů.

Hlavním tématem předvolební kampaně bude migrace – na tom se shodují jak Češi, tak občané jiných členských zemí EU. Rozdílný pohled ale mají na další důležitá témata, kterým se mají věnovat politici usilující o zvolení. Zatímco v ostatních zemích patří mezi další klíčová témata boj proti nezaměstnanosti mladých a stav ekonomiky a hospodářský růst, pro Čechy jsou prioritou ochrana vnějších hranic a boj s terorismem.

Průzkum Eurobarometru se uskutečnil od 8. do 26. září 2018 a zúčastnilo se ho téměř 27,5 tisíce Evropanů ve věku 16 a více let ze všech 28 zemí EU.

Jak probíhají volby do Evropského parlamentu a kdy půjdou volit Češi?

Volby do Evropského parlamentu probíhají jednou za pět let. Po těch posledních je v něm nejsilnější politická frakce Evropská lidová strana (EPP) se 217 křesly, následovaná aliancí socialistů a demokratů (S&D) se 189 zástupci, další skupiny už mají méně než 75 poslanců.

Různé evropské země tradičně volí v různé dny v týdnu, termín voleb se proto oficiálně stanovil na čtyři dny. Volební místnosti ale budou v každé zemi otevřeny pouze jeden či dva dny. V některých zemích se bude volit už ve čtvrtek, většina členských států ale bude hlasovat tradičně v neděli. Pro Čechy budou volební urny připraveny v pátek a v sobotu. Výsledky voleb se však zveřejní až po uzavření volebních místností ve všech unijních státech, tedy nejdříve v neděli pozdě večer.

Česko má v dosavadním Evropském parlamentu 21 míst. Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo hnutí ANO, které obdrželo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP 09 a STAN. Čtyři úspěšné kandidáty měla i ČSSD. Zbylá křesla si mezi sebe rozdělily KSČM (3), KDU-ČSL (3), ODS (2) a Svobodní (1).

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1