Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polská bitva s Bruselem: Prezident penzionoval předsedkyni nejvyššího soudu. Ta chce ale dál pracovat

Polská bitva s Bruselem: Prezident penzionoval předsedkyni nejvyššího soudu. Ta chce ale dál pracovat

Polský prezident Andrzej Duda dnes potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová po schůzce s prezidentem znovu prohlásila, že její postavení se nezměnilo a hodlá ve středu přijít do práce.

Kvůli zákonu o nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit u soudu Evropské unie v Lucemburku. Podle polské opozice zákon umožňuje čistku ve vrcholném justičním orgánu, tedy odeslat do penze asi dvě pětiny ze stávajících soudců.

Na obranu nejvyššího soudu se ještě dnes večer podle listu Gazeta Wyborcza má demonstrovat v 67 polských městech.


Gersdorfová ještě před odchodem na schůzku s prezidentem vydala pokyn, že během její nepřítomnosti ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta. "Plány se nezměnily. Paní předsedkyně hodlá zítra (ve středu) být v práci. A jaké budou další osudy paní předsedkyně - například zda se nerozhodne odjet na dovolenou - se dozvíme zítra," řekl novinářům mluvčí soudu Michal Laskowski, který je sám také soudcem.

"Ve středu ještě přijdu do práce, protože ústava mi určila šestileté funkční období. Musím si počínat v souladu s ústavou," prohlásila sama Gersdorfová před poslanci, kterým podávala zprávu o nejvyšším soudu. "Pokud jde o mé postavení, po jednání s prezidentem se nezměnilo," řekla v odpovědi na dotaz, zda abdikovala. Dodala, že pověřila Iwulského vykonáváním jejích povinnosti během její nepřítomnosti, protože hodlá odjet na dovolenou.

Po schůzce s prezidentem, které se zúčastnil také soudce Iwulski, Mucha prohlásil, že předsedkyně Gersdorfová "přechází z moci zákona do důchodu" a že prezidentovou vůlí je, aby od středy plnil její povinnosti Iwulski jako nejdéle působící člen nejvyššího soudu.

Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.

Gersdorfová, která ostře kritizuje útok vládní strany na nezávislost justice, bývala členkou protikomunistického hnutí Solidarita, soudkyní se stala až po pádu komunismu a do nejvyššího soudu ji jmenoval prezident Lech Kaczyński, bratr šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Právě ten je pokládán za hlavního strůjce nynějších změn v justici.

"Ten, kdo potírá nezávislé soudnictví, neslouží Polsku," prohlásil dnes bývalý polský premiér, nyní předseda Evropské rady Donald Tusk, který je vnímán jako nejvážnější Kaczyńského rival. "Polsko si zaslouží nezávislé soudy. Nezávislá justice možná ne vždy pomáhá vládě, ale pomáhá občanům," řekl. Dodal však, že nechce komentovat aktuální situaci.

Podle zákona o nejvyšším soudu mají na penzi odejít soudci, kteří dosáhli 65 let - a takových je podle polských médií 27 z 73, včetně Iwulského. 16 z nich požádalo prezidenta, aby je ponechal ve funkci, a tak období nejistoty může trvat i několik týdnů.

Minulý týden shromáždění soudců nejvyššího soudu jednomyslně přijalo usnesení, že soudkyně Gersdorfová zůstává v souladu s ústavou předsedkyní do 30. dubna 2020, připomněl server Onet.pl.


 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232