Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko prohrálo spor s Bruselem. Soud nařídil zmrazit kontroverzní zákon o soudnictví

Polsko musí okamžitě zastavit uplatňování opatření snižujícího věk odchodu do důchodu pro soudce Nejvyššího soudu. Takový příkaz dnes vydal Evropský soudní dvůr, který projednává žalobu Evropské komise vůči Varšavě ohledně sporné reformy soudnictví. Nařízení soudního dvora má být uplatněno zpětně, uvádí se v tiskové zprávě unijního soudu.

Polský prezident Andrzej Duda v rámci reformy Nejvyššího soudu snížil soudcům věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a vyhradil si právo rozhodovat o tom, kteří mohou pracovat déle. Portál wyborcza.pl uvádí, že takto se od července, kdy zákon vstoupil v platnost, snaží z Nejvyššího soudu "odstranit" 22 soudců. Zákon o Nejvyšším soudu podle EK podkopává nezávislost soudnictví, a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.

Polský premiér Mateusz Morawiecki, který je nyní v Bruselu na summitu EU s asijskými zeměmi, novinářům potvrdil, že jeho země byla o kroku Evropského soudního dvora informována. "Během posledních hodin... přišlo oznámení od Evropského soudního dvora. Mohu rozhodně říci, že po důkladné analýze zaujmeme stanovisko," citoval Reuters polského premiéra.

Evropská komise Polsko kvůli novému zákonu zažalovala v září a Evropský soudní dvůr požádala, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení. Žaloba EK se zakládá na argumentaci, že jelikož polští soudci rozhodují mj. na základě evropského práva, jsou zároveň soudci EU. Z toho podle Komise vyplývá, že evropské instituce mají právo a povinnost dohlížet na nezávislost polskéjustice pomocí svých obvyklých nástrojů používaných k vymáhání evropského práva.

Polská vláda naopak tvrdí, že soudnictví patří mezi výlučné kompetence členských států a že Evropský soudní dvůr nemá v tomto případě rozhodovat o stížnosti Evropské komise.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1