Potíže kolem zákona o brexitu přitápí Mayové pod kotlem. Mohou otevřít cestu novému referendu? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potíže kolem zákona o brexitu přitápí Mayové pod kotlem. Mohou otevřít cestu novému referendu?

Potíže kolem zákona o brexitu přitápí Mayové pod kotlem. Mohou otevřít cestu novému referendu?

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá necelý rok, situace doma se však premiérce Therese Mayové opět komplikuje. Britská politická scéna i veřejnost má na brexit od počátku různé pohledy, které utváření jednotné britské pozice nanejvýš stěžují, Sněmovna lordů navíc schválila dodatky k návrhu zákona o vystoupení země z EU, které jdou zcela proti vládní strategii – poté, co horní komora přijala dodatek, podle kterého má země po brexitu setrvat v celní unii, se včera navíc vyjádřila pro zachování Listiny základních práv EU. Proti obojímu přitom vláda Mayové zarputile bojuje. Přestože je na předčasné soudy brzo, nepřijetí zákona by pro zemi mohlo znamenat konec současné vlády, který by otevřel cestu k druhému referendu, říká pro INFO.CZ expert Kryštof Kruliš.

Vyjednávání odchodu Velké Británie z dosavadní evropské osmadvacítky nemá premiérka a šéfka Konzervativní strany Theresa Mayová jednoduché doma ani v Bruselu, horní komora britského parlamentu jí však v posledních dnech zasadila další ránu.

Minulou středu Sněmovna lordů přijala dodatek k zákonu o vystoupení z EU (takzvaný brexit bill), který letos v lednu přijala Dolní sněmovna a který je podle vlády tou nejlepší variantou pro hladký odchod země z EU. Dodatek Sněmovny lordů však požaduje, aby země po brexitu zůstala součástí celní unie, což je něco, co Mayová od počátku razantně odmítá. Horní komora navíc včera schválila další dodatek, který značí další střet s vládní strategií – Listina základních práv EU má podle něj zůstat zachována v britském právním systému, kabinet Mayové přitom požaduje opak.  

Podle odborníka na vztahy Evropské unie s anglofonními zeměmi Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštofa Kruliše se dá nyní čekat jakýsi „ústavní ping pong“, kdy si budou obě komory své pozměňovací návrhy vzájemně vracet. Zároveň ale poznamenává, že přímo volená dolní komora má v britském ústavním systému stěžejní legislativní úlohu a podle ústavních zvyklostí by měla Sněmovna lordů ustoupit.

„Má to samozřejmě ale i politickou dimenzi. Zejména tomu prvnímu dodatku o setrvání v celní unii je v dolní komoře nakloněná část konzervativní strany, ale i další skupina rebelující proti vládě a k takové formě brexitu se přihlásili i labouristé. To znamená, že stanovisko horní komory může podpořit právě tyto politické síly v dolní komoře k tomu, aby se vládnímu návrhu postavili s větší asertivitou. Takový dodatek by tak mohl nakonec projít,“ říká pro INFO.CZ Kruliš.

Mayová se tak nachází ve složité situaci a někteří analytici varují, že potvrzení těchto dodatků – především ten o celní unii – by mohlo otřást pozicí britské premiérky jako vůdkyně brexitu. To připouští i analytik AMO, podle kterého je totiž standardem britského ústavního zřízení, že je vláda do určité míry závislá na parlamentu. „Je to takzvaný Westminsterský systém, kdy vítězná strana sestavuje vládu a ta je plně odpovědná parlamentu. S tím je spojeno i to, že pokud vláda neustojí nějaký důležitý návrh zákona, pak je výrazně zpochybněna i její legitimita a důvěra,“ vysvětluje Kruliš.

Právě zákon o vystoupení země z Evropské unie je přitom nanejvýš důležitý. Klíčový zákon o ukončení nadřazenosti unijního práva nad britským má totiž stanovit podmínky pro odchod země z unie, ke kterému má dojít přesně v jedenáct hodin večer 29. března příštího roku.

„Kdyby návrh zákona o brexitu vůbec neprošel a spadnul pod stůl, určitě by to s vládou zatřáslo a nedokážu si představit, že by mohla v tomto složení pokračovat. Problémy by však nastaly i v případě, že by se do návrhu zákona dostaly právě nějaké pozměňovací návrhy, se kterými by vláda zásadně nesouhlasila. Pak by to samozřejmě také výrazným způsobem oslabilo její roli a je otázkou, jakým způsobem by na to Theresa Mayová reagovala – jestli by udělala reformu svého kabinetu, nebo by to došlo a tak daleko, že by Británie musela hledat nového premiéra,“ tvrdí analytik s tím, že zatím jde o předčasné spekulace.

K takovému scénáři totiž vede ještě celá řada kroků a záleží především na tom, jak na pozměňovací návrhy zareaguje Dolní sněmovna, která bude o dodatcích rozhodovat. Je ale jasné, že se vláda bude snažit svůj původní návrh zákona prosadit a čím zásadnější pozměňovací návrhy budou, tím spíš se bude vznášet otazník nad tím, zda může vláda v tomto složení pokračovat, tvrdí Kruliš.

„Dokážu si představit, že neshoda mezi vládou a parlamentem na takto zásadní otázce by mohla vytvořit situaci v podobě odstoupení kabinetu a formování vlády nové, která by otevřela cestu k novému referendu. Ale ten scénář má před sebou ještě několik zatáček, než bude vůbec možné k něčemu takovému dospět. V tuto chvíli je to stále jen spekulace a zatím se takticky jedná o tom, jak po odchodu z Evropské unie britský právní řád přetavit,“ míní odborník.

Rozjetý vlak brexitu se těžko zastavuje

Kromě rozhodnutí Sněmovny lordů Mayovou určitě nepotěšila ani včerejší slova unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera, podle kterého bude Brusel trvat na tom, aby dohled nad budoucími vztahy mezi Británií a Evropskou unií i nadále držel Soudní dvůr EU. To, aby se na Británii po brexitu vztahovala jurisdikce Soudního dvora, však Mayová od počátku odmítá.

Z podobných tahanic jak na poli britské politické scény, tak mezi Londýnem a Bruselem jsou ale Britové už unaveni. Naznačuje to víkendový průzkum bulvárního deníku Daily Mirror, podle kterého je 62 procent Britů s dosavadním průběhem vyjednávání o vystoupení země z EU nespokojeno. Navíc 56 % z víc než 200 000 respondentů odpovědělo, že by chtěli, aby Británie zůstala členem společného trhu.

„Nikdo v Británii si v době, kdy se referendum konalo, nedokázal představit, jak moc složité to vyjednávání bude – a to ani samotná Konzervativní strana a ani zastánci brexitu. Lidé v Británii tak už možná začínají být otázkou brexitu přesyceni. Někteří Britové totiž žili v představě, že ihned po referendu bude země z Evropské unie venku. Ukázalo se ale, že jak moc je proces vystoupení složitý a jak moc byla tato představa vzdálená realitě,“ komentuje výsledek průzkumu Kruliš.

V zemi se tak v posledních měsících začíná o možnosti druhého referenda o brexitu hovořit se stále větší intenzitou. Například lednový průzkum veřejného mínění uvádí, že by o konečné dohodě Londýna s Bruselem chtělo hlasovat 47 procent Britů. Naopak 34 procent dotázaných by však otázku raději znovu neotevírala. Z referenda, ve kterém by Britové znovu hlasovali o vystoupení, však mají politici Spojeného království respekt, a nemá proto převážnou politickou podporu.

„Vzedmutí praporu druhého referenda by pro strany znamenalo vyvolat proti sobě odmítavé reakce podstatné části společnosti, která za brexitem pořád ještě stojí – ať už se jedná o labouristy nebo konzervativce, kteří mají nějakou ambici mít ve volbách většinu. Oni s tím operují a vědí, že by se jim toto vzedmutí praporu nemuselo vyplatit,“ vysvětluje analytik s tím, že by mohli přijít o podstatnou část voličů.

„To znamená, že otázka brexitu je v Británii ve velmi zabetonovaném stavu, který by mohlo rozbít i nějaké hlasování o výsledcích jednání, tedy jestli Britové souhlasí s tím, co bylo dojednáno. To by mohlo současnou situací otřást a cesta by se otevřela, ale je třeba si uvědomit, že jednou už se vlak rozjel a velmi těžko se zastavuje,“ uzavírá Kruliš.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.