Pozitivními zprávami by se nemělo šetřit. Jsem ráda, že jedna taková zazněla i v Evropském parlamentu a týkala se Česka. Má radost je o to větší, že k tomu došlo během prezentace ve výboru pro rozpočtovou kontrolu, kde se s tím tak často nesetkáváme. Česká republika rozhodně nedělá ostudu v rámci plnění cílů politiky soudržnosti a svým způsobem ji lze považovat i za vlajkovou loď. Naše členství v EU je přínosné, ekonomicky výhodné a přináší užitky občanům, podnikům i státní správě. Spíše než hledat negativa a posilovat předsudky bychom se měli soustředit na to, jak zlepšit čerpání fondů EU a více využít potenciálu, jež nám členství v EU dává.
Minulý týden byl hostem výboru pro rozpočtovou kontrolu pan Lemaitre z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku, který prezentoval hodnocení politiky soudržnosti v Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v České republice, a to za období od jejich přistoupení k EU do současnosti. Dovolte mi se podělit o pár zajímavých postřehů, které jsem si z prezentace odnesla.
Úvodem pan ředitel sdílel svoje přesvědčení, že politika soudržnosti má v Evropě své místo a že je svým způsobem nenahraditelná i do budoucna. A na konkrétních případech pak svůj názor opřel o reálná ekonomická data. Jako člověka uvnitř „bubliny“ V4 mě velmi překvapil snímek prezentace ukazující odolnost ekonomik zemí V4 na důsledky globálních krizí. Od roku 2004 všechny rostou rychlejším tempem než je průměr EU-28 (míněn růst reálného hrubého domácího produktu). Jen pro ilustraci, ČR průměrně ročně rostla o 3,9 %, Slovensko o 3,6 %, Polsko o 3,4 % a Maďarsko o 2,8 % (průměr EU-28 byl 2,1 %).
