Předčasné volby ve Španělsku posílí krajní pravici. Vox těží z migrace i katalánské krize | info.cz

Články odjinud

Předčasné volby ve Španělsku posílí krajní pravici. Vox těží z migrace i katalánské krize

Poslední dubnovou neděli čekají Španělsko další parlamentní volby. Za necelé čtyři roky to jsou už třetí, přesto budou v mnohém jiné než ty předchozí. Nejenže to bude první celošpanělské hlasování od propuknutí katalánské krize, do voleb navíc promluví také nárůst preferencí krajně pravicové strany Vox. Země, která má v živé paměti vzpomínky na režim Francisca Franka, byla po desetiletí vůči extrémní pravici imunní, nálady ve společnosti se ale v posledních měsících začínají měnit. A poznamená to i volby naplánované na 28. dubna.

Předčasné volby vyhlásila socialistická vláda Pedra Sáncheze poté, co kabinet začátkem roku nenašel dostatečnou podporu pro svůj návrh rozpočtu na letošní rok. Španělé tak půjdou k volebním urnám už potřetí za necelé čtyři roky a průzkumy naznačují, že po nich politická scéna zůstane i nadále rozdělená. Už volby z roku 2015 vyústily v nejvíce fragmentovaný parlament ve španělských dějinách a v podobném duchu se politika této jihoevropské země nese dodnes.

Španělské politické scéné nepřidala ani katalánská krize, která vypukla v roce 2017 v důsledku snah Katalánska vyhlásit na Španělsku nezávislost. Právě soudní proces se separatistickými politiky, který byl letos v únoru zahájen před nejvyšším soudem v Madridu a má trvat do dubna, nadcházející parlamentní volby zřejmě silně ovlivní. Posílit v nich mohou nejen nacionalistické katalánské i baskické strany, nárůst voličské podpory se očekává také v případě krajně pravicové strany Vox.

„Nadcházející volby budou jiné v tom, že to jsou celošpanělské první volby od událostí v Katalánsku. Krize sice usnula, ale bez toho, aby bylo nalezeno řešení. Katalánští politici jsou stále ve vězení a katalánské strany požadují nejen jejich propuštění, ale i určitou míru autonomie až nezávislosti. Na to samozřejmě reagují i nálady ve společnosti a to je také důvod, proč se na politické scéně objevila nová extrémně pravicová strana Vox. Ta se snaží najít podporu mezi španělskými nacionalisty, kteří dříve volili třeba Lidovou stranu, dnes ale reagují na aktuální nálady tím, že hledají radikálnější alternativu,“ říká pro INFO.CZ odborník na politiku jihoevropských zemí Martin Mejstřík.

Zatímco dnes rostou preference krajní pravici, ještě před čtyřmi lety byla vycházející hvězdou španělské politiky krajně levicová strana Podemos, která lákala voliče hlavně na kritiku úsporných opatření souvisejících s tehdejší ekonomickou krizí. Po parlamentních volbách v roce 2015 se Podemos umístila na třetím místě za lidovci a socialisty. Kvůli roztříštěnému parlamentu a neschopnosti sestavit vládu se však v červnu 2016 konaly volby nové a i v nich krajní levice – tentokrát v koalici tří stran známou jako Unidos Podemos – skončila třetí.

Už tehdy ale strana začala ztrácet voliče a trend pokračuje dodnes. Podle posledního průzkumu zveřejněného listem El País se podpora Podemosu nyní pohybuje kolem 13 procent, ještě v roce 2016 to přitom bylo lehce přes 21 procent. Naopak nově vzniklé straně Vox se v parlamentních volbách v letech 2015 ani 2016 nepodařilo získat jediný mandát, to se však nyní mění – podle nejnovějšího průzkumu má podporu kolem 12 procent.

„Podobně jako ve většině západoevropských zemí má Vox podporu hlavně na venkově a na jihu země – to znamená spíše v chudších částech Španělska. Není náhodou, že to jsou většinou oblasti, kde měl dřív podporu frankistický režim a posléze tam měla velkou volební podporu i Lidová strana. V těchto částech lidé nejvíc reagují nejen na nějaké naštvání v katalánské otázce, ale i na to, že se jim ekonomicky ne zrovna daří. Do toho vnímají kriticky i situaci s migranty, kteří jsou na jihu španělského území, a to vytváří jakýsi mix důvodů, proč je strana Vox najednou tak populární,“ vysvětluje Mejstřík.

Právě španělský venkov je tak místem, kde je předvolební boj v současnosti vidět nejvíc. Pozornost sem soustředí také premiér Sánchez – a jak podotýká bruselský server Politico, má k tomu dobrý důvod. Průzkumy totiž předpovídají, že jeho socialistická strana (PSOE) nahradí Lidovou stranu (PP) a stane se nejsilnějším subjektem většiny španělských vnitrozemských provincií. Kromě Voxu totiž lidovcům krade voliče také středolevá strana Ciudadanos, která odmítá katalánský nacionalismus. Průzkumy jí nyní připisují víc než 13 procent, Lidové straně kolem 17 procent a nejvíc – kolem 30 procent – má podle listu El País právě Sánchezova strana PSOE.

Vzhledem ke španělskému volebnímu systému je navíc venkov pro politiky velmi cenný. Španělsko je rozděleno do celkem 52 volebních obvodů, z nichž 28 je velmi řídce osídlených – žije zde pouhých 20 procent španělského obyvatelstva – zároveň ale zastupují 30 procent parlamentních křesel. A právě podoba volebního systému se podle Mejstříka odrazí také na skládání vlády, které bude po volbách velmi komplikované.

„Bude to velmi složité, protože Španělsko má dlouhou dobu poměrný volební systém, zároveň má ale malé volební obvody, což favorizovalo dvě strany, které se střídaly u moci – socialisty a Lidovou stranu. Podle průzkumů to vypadá, že by socialisté měli vyhrát, ani jedna z těchto dvou největších stran však nebude mít většinu na to, aby sestavila vládu. To se stalo i v posledních dvou volbách a bude se to znovu opakovat, a to proto, že tam jsou nové politické subjekty,“ říká pro INFO.CZ odborník Katedry sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Už dnes je ve Španělsku situace taková, že zde vládne menšinový kabinet socialistů s podporou Podemosu a je pravděpodobné, že ani po volbách tyto dvě strany nedají dohromady většinu. Proti nim bude opět stát středopravé spektrum stran. Nedá se proto očekávat, že se vláda bude skládat jednoduše. A to bude znovu nahrávat oběma extrémům, protože lidé ve Španělsku vidí, že tradiční politika nenachází řešení současné situace,“ dodává Mejsřík.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud