Články odjinud

Rusko rozpoutalo krizi v Kerčském průlivu a Evropa tápe. Měla by přitvrdit sankce proti Kremlu?

Rusko rozpoutalo krizi v Kerčském průlivu a Evropa tápe. Měla by přitvrdit sankce proti Kremlu?

Nedělní incident v Kerčském průlivu a aktuální eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou znovu rozhýbala debatu o možném zpřísnění protiruských sankcí zavedených Evropskou unií v reakci na anexi Krymu. Přestože členské státy zatím vystupují opatrně, mnozí evropští politici a odborníci vyzývají k přitvrzení postoje – včetně některých českých europoslanců. Evropa by podle nich měla na nové události v Kerčském průlivu určitě reagovat, prosazení nových sankcí se však kvůli postoji některých zemí unie zdá být spíše méně pravděpodobné.

„Myslím, že bychom reagovat měli – zpřísněním protiruských sankcí jsme měli reagovat už dřív, protože to, co se děje na východě Ukrajiny je nepřijatelné a anexe Krymu je nepřijatelná,“ řekl novinářům v Bruselu český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Že by nové kroky Ruska neměly zůstat bez odezvy, si myslí také europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která připomíná, že na ruské aktivity ohrožující bezpečnost v Azovském moři už upozornila rezoluce Evropského parlamentu přijatá koncem října.

V ní europoslanci varovali před militarizací oblasti a odsoudili přehnané kontroly lodí plující nejen pod vlajkou Ukrajiny, ale i několika zemí EU. V rezoluci se také shodli, že pokud bude Rusko napětí v Azovském moři eskalovat, měla by Evropská unie sankce zpřísnit. To se nyní – měsíc od přijetí prohlášení – skutečně stalo, Evropa se ale zatím drží zpátky.

Případné přitvrzení postoje vůči Rusku ze strany EU však podle Charanzové bude závislé na dalším vývoji. „Pokud bude situace gradovat, Evropa se k tomu musí jednotně postavit a jednou z těch odpovědí jsou sankce,“ řekla včera novinářům v Bruselu s tím, že bude záležet na tom, co se bude dít v následujících dnech. „Pokud bude situace dál eskalovat, myslím, že odezva přijde. Pokud se ale situace bude nějakým způsobem řešit, byla bych vůči zpřísňování pesimistická,“ míní česká europoslankyně.

Ukrajinský válečný stavUkrajinský válečný stavautor: Info.cz

Putin slyší jen na sílu

Reakce unie však zůstává spíš opatrná. K situaci včera vydala prohlášení Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federika Mogheriniová, podle které unie „očekává, že Rusko zajistí volný a bezproblémový průchod z a do Azovského moře v souladu s mezinárodním právem“ a vyzvala Moskvu, aby okamžitě zadržená ukrajinská plavidla propustila.

Na závěr však šéfka unijní diplomacie jen uvedla, že unie bude nadále bedlivě sledovat nastalou situaci a „je odhodlána jednat odpovídajícím způsobem v těsné spolupráci s jejími mezinárodními partnery“. To podle odborníka na Ukrajinu z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka ale není dost. 

„Od aktérů vyjednávání jsem pochopil, že existovala skupina států v čele s Polskem a Pobaltím, které prosazovaly silnější vyjádření ve stylu zvážení dodatečných opatření – čtěme sankce – , ale to se do závěrečného vyjádření prosadit nepodařilo,“ říká pro INFO.CZ.

„Z toho důvodu hodnotím vyjádření jako nedostatečné a nepříliš silné, aby ho seriózně vnímala ruská strana. Bohužel za současné situace a chování ruského režimu Vladimira Putina Rusko slyší pouze na sílu a jasné nastavení mantinelů, jak daleko může vůči svým sousedům zajít,“ dodává a nabízí několik cest, kterými by se Evropa měla při přitvrzování postoje vydat. Jednou z nich je i rozšíření takzvaného Magnitského zákona přijatého v roce 2012 v USA.

„Proto by EU stejně jako Česká republika měla pracovat se scénářem posílení sankčního režimu, například ve spolupráci se spojenci z USA na odříznutí od bankovního systému SWIFT, zavedení dalších sankcí proti jednotlivcům zodpovědným za současnou eskalaci a prosazení tzv. Magnitsky Act na půdě EU, o kterém se v současné době vyjednává na popud Nizozemska,“ míní Havlíček.

Jaké jsou šance na zpřísnění?

Přitvrzení sankcí zřejmě stojí na úzké skupině členských států unie – například Řecka nebo Itálie, jejichž vlády jsou si s Ruskem velmi blízké. Už v minulosti proto opakovaně volaly po zrušení protiruských opatření, Niedermayer tak prý trne pokaždé, když platnost sankcí po půlroce končí a státy musí potvrdit jejich prodloužení.

„Po každých šesti měsících, kdy se prodlužují ruské sankce, trnu, zda-li tam nebude nějaký kamarád pana Putina, který dosáhne toho, že se sankce začnou krok za krokem oslabovat,“ přiznává český europoslanec, podle kterého se jako nejefektivnější ukazují zejména individuální sankce namířené proti konkrétním představitelům ruského režimu. „Moc Putina stojí na podpoře určitého kruhu oligarchů a v okamžiku, kdy se sáhne do jejich zájmů a do zájmů jejich rodin, dojde k určité tenzi ve spojenectví,“ vysvětluje důvod, proč mají smysl zejména sankce cílené.

„V tomto ohledu si myslím, že bychom měli být mnohem razantnější – už proto, že podle informací ruských disidentských kruhů víme, že to jsou sankce, které mají v Rusku poměrně širokou podporu. Naopak ty ekonomické sankce se tamnímu režimu daří přetavit do nenávisti veřejnosti vůči Západu. Nicméně si myslím, že bychom měli používat oba dva druhy sankcí mnohem razantněji,“ dodává s tím, že argumenty pro zrušení sankcí nemají opodstatnění.  

„V Česku často slyšíme, že ekonomické sankce jsou nesmyslné, že neplní svůj účel, což ale kontrastuje s obrovskou snahou Ruska je ukončit, ale i s ekonomickými problémy, které ruská ekonomika má a které se projevily po zpřísnění amerických sankcí. Myslím si proto, že je do určité míry naše selhání, že nejme v tomto směru radikálnější, protože situace v Rusku má na nás samozřejmě větší dopad než na Spojené státy,“ míní Niedermayer.

Šance, že se sankce proti Rusku po posledním vývoji nakonec skutečně zpřísní, podle něj ale navzdory postojům některých členských států nejsou ztracené. Už v minulosti se totiž objevovaly „informace, že Italové, Řekové nebo Viktor Orbán v Maďarsku začnou tlačit na zmírnění sankce, zatím se to nestalo“. Tentokrát je navíc situace kvůli krizi v Azovském moři mnohem vyhrocenější, což by mohlo přitvrzení protiruských opatření nahrávat.  

„To, co se odehrává teď, je natolik viditelný jev, že bych tomu dával určitou šanci. Myslím si, že to nepůjde tím módem, který bych já přivítal – abychom byli tak tvrdí jako Američani třeba v cílených sankcích na konkrétní lidi a firmy – ale považoval bych opravdu za selhání, pokud bychom na to nějakým způsobem nezareagovali,“ uzavírá Niedermayer.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud